Nový zákon o kybernetické bezpečnosti zásadně mění fungování českých organizací a nastavuje jednotná pravidla pro tisíce nově regulovaných subjektů. Příspěvek ukazuje, jak se celý ekosystém posunul od desítek k tisícům povinných osob a jakou roli v tom hraje Portál NÚKIB jako centrální nástroj pro ohlášení, registraci i komunikaci. Nasdílí první zkušenosti z implementace, trendy v registracích i praktické poznatky z dotazů, které se postupně přesouvají od nejistoty „spadáme tam?“ k potřebě „jak správně plnit povinnosti?“. Prezentace srozumitelně vysvětlí povinnosti a implementaci požadavků, princip přiměřenosti, klíčové organizační a technické povinnosti i nový systém hlášení incidentů. Ukážeme také situace, kdy stát může zasáhnout prostřednictvím výstrahy, varování či reaktivního protiopatření. Cílem příspěvku je nabídnout praktický návod, jak se na nový zákon adaptovat, vyhnout se typickým chybám a využít první zkušenosti k budování skutečné kybernetické odolnosti.

Zabývá se zejména řízením bezpečností informací, krizovým řízením, problematikou ochrany klíčových informačních a komunikačních systémů státu a regulatorními otázkami s tím spojenými.

Kybernetické bezpečnosti a ochraně informací se profesně věnuje od roku 2014. Na Národním bezpečnostním úřadě pracoval na vzniku prvního zákona o kybernetické bezpečnosti a podílel se na vzniku Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

V rámci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost prošel několika pozicemi a od roku 2018 zde působí jako ředitel odboru regulace. Jeho hlavní odpovědností je implementace a dohled nad zákonem o kybernetické bezpečnosti, nastavení regulatorních požadavků a příprava legislativy a bezpečnostních standardů v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Vedle toho již několik let spolupracuje jako externí lektor s vysokými školami a dalšími vzdělávacími institucemi a o problematice kybernetické bezpečnosti přednáší na odborných konferencích.