Information
Security Summit
„IS2 2026 – Není čas váhat“

Záštitu převzali
Andrej Babišpředseda vlády ČR
Záštita
Karel Havlíček1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR
Záštita
Adam VojtěchMinistr zdravotnictví ČR
Záštita
Lukáš KačenaVládní zmocněnec pro umělou inteligenci
Lukáš Klučka1. náměstek ministra vnitra a vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost
Záštita
Jan BartošekPoslanec PSP ČR
Tom PhilippPoslanec PSP ČR Přednosta Klinika revmatologie a rehabilitace 3. LF UK FTN
Karel ŘehkaNáčelník Generálního štábu Armády ČR
Záštita
Lukáš KintrŘeditel
Záštita
Jiří Kauckýpředseda ÚOOÚ
Záštita
Petr Bartovskýředitel
Záštita Program a přednášející
Adam KučínskýRealita po startu: co přineslo prvních 7 měsíců ZKB...Detail
Rain OttisDobrovolníci v národní kyberobraně – zkušenosti z Estonska…Detail
Jakub ŠimkoAlgoritmický audit sociálních médií: současný stav, výhody, výzvy a přísliby...Detail
Jan WillemsonExperiment Estonska s internetovými volbami…Detail
Paulina SpodniewskaPolsko a jeho armáda dronů na východní hranici….Detail
Ondřej NekovářProč je plně automatizovaná sabotáž KI, zprostředkovaná autonomními AI agenty s napojením na fyzický svět, reálnou hrozbou dneška…Detail 
Gor Petrosjan & Jan VelíšekSrozumitelný rozsah akreditace v příloze osvědčení o akreditaci tak, aby odpovídal požadavkům schématu EUCC…Detail 
Vašek Matyáš & Petr ŠvendaSoučasný certifikační proces bezpečnostních produktů, dodavatelský řetězec, řízení rizik…Detail
Ondřej KaprJak je úspěšná Policie ČR v boji s kyberpodvody…Detail
Jeff BardinZpravodajství schopné předvídat kroky útočníka předtím, než se objeví technické indikátory kompromitace...Detail
Pavel ŘezníčekSdílení zkušeností, jak předcházet nechtěným odstávkám v kritických provozech...Detail
Jan VykopalOd papíru k platformě: Inovace tabletop cvičení pro krizovou připravenost a odolnost...Detail
Martin MarkovičKeď sa firma zblázni do AI: praktický návod na prežitie...Detail
Fred StreeflandJak mohou CISO znovu získat kontrolu, dosáhnout viditelnosti a předstihnout protivníky poháněné AI…Detail 
Justin Waller & Dalibor LukešZkušenosti z rychlého obnovení konektivity v krizových situacích, jako jsou povodně, vichřice…Detail
Vladimír SmotlachaZnalost přesného času je strategická záležitost- od počátku invaze na Ukrajinu, kdy v přilehlých oblastech od Rumunska po Skandinávii je příjem silně zarušený …Detail
Karel ŘehkaObrana státu již není výlučně úkolem armády – vyžaduje angažovanou veřejnost, proaktivní přístup a schopnost včas rozpoznat hrozby….Detail
Martin RehákJak organizovaný zločin využívá automatizaci, AI a rafinované postupy ke krádeži vašich peněz a k praní výnosů…Detail
Miroslav UřičařDigitální omnibus a Česká republika…Detail 
Tomáš Rosa & Jiří PavlůRadioelektronický boj v lekcích LoRa…Detail
Brent McConnellCo když: ve vodovodu hydroxid sodný, výpadek elektrické sítě...máme dostatečnou odolnost státu?Detail 
Michael Bátrla & Štěpánka HavlíkováJak skloubit kybernetickou bezpečnost AI systémů, regulatorní požadavky a reálné provozní potřeby…Detail Panelová diskuze
„Páteř státu – kritická infrastruktura bez příkras“
Poradci
Zdeněk AdamecKooperativa pojišťovna
Jan BerounŘLP
Rudolf BrožekŘLP
Ondřej FilipCZ.NIC
Petr FoltýnFN Ostrava
Martin FleischmannČBA
Vladimíra ChlandováVodafone
Radim KolářAXA-Assistence CEE
Daniel RousČEZ
Jakub ŠimkoKInIT
Jaroslav Šmídex NÚKIB
Marek VrbíkČTÚ
Pavel VýchodskýTOP Consulting
Michal WojnarPWC
Marcel ZanechalSlovak Telecom
Václav ŽidMOPartneři konference
Platinoví partneři




Stříbrní partneři



Partneři







Speciální partner

Oficiální vůz

Technologičtí partneři


Partner AI

Organizátor


Program a přednášející · IS2 2026
Adam Kučínský
Realita po startu: co přineslo prvních 7 měsíců ZKB
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti zásadně mění fungování českých organizací a nastavuje jednotná pravidla pro tisíce nově regulovaných subjektů. Příspěvek ukazuje, jak se celý ekosystém posunul od desítek k tisícům povinných osob a jakou roli v tom hraje Portál NÚKIB jako centrální nástroj pro ohlášení, registraci i komunikaci. Nasdílí první zkušenosti z implementace, trendy v registracích i praktické poznatky z dotazů, které se postupně přesouvají od nejistoty „spadáme tam?“ k potřebě „jak správně plnit povinnosti?“. Prezentace srozumitelně vysvětlí povinnosti a implementaci požadavků, princip přiměřenosti, klíčové organizační a technické povinnosti i nový systém hlášení incidentů. Ukážeme také situace, kdy stát může zasáhnout prostřednictvím výstrahy, varování či reaktivního protiopatření. Cílem příspěvku je nabídnout praktický návod, jak se na nový zákon adaptovat, vyhnout se typickým chybám a využít první zkušenosti k budování skutečné kybernetické odolnosti.
Adam Kučínský
Zabývá se zejména řízením bezpečností informací, krizovým řízením, problematikou ochrany klíčových informačních a komunikačních systémů státu a regulatorními otázkami s tím spojenými.
Kybernetické bezpečnosti a ochraně informací se profesně věnuje od roku 2014. Na Národním bezpečnostním úřadě pracoval na vzniku prvního zákona o kybernetické bezpečnosti a podílel se na vzniku Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
V rámci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost prošel několika pozicemi a od roku 2018 zde působí jako ředitel odboru regulace. Jeho hlavní odpovědností je implementace a dohled nad zákonem o kybernetické bezpečnosti, nastavení regulatorních požadavků a příprava legislativy a bezpečnostních standardů v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Vedle toho již několik let spolupracuje jako externí lektor s vysokými školami a dalšími vzdělávacími institucemi a o problematice kybernetické bezpečnosti přednáší na odborných konferencích.

Program a přednášející · IS2 2026
Rain Ottis
Dobrovolníci v národní kybernetické obraně – zkušenosti z Estonska
Estonská obranná liga (Estonian Defence League) je dobrovolná organizace národní obrany působící v rámci estonského ministerstva obrany, která je organizována v souladu s vojenskými principy, disponuje zbraněmi a pořádá cvičení vojenského charakteru. Účelem obranné ligy je posílit na základě svobodné vůle a vlastní iniciativy připravenost národa bránit nezávislost Estonska a jeho ústavní pořádek. Obranná liga je právním nástupcem Obranné ligy založené jako organizace sebeobrany dne 11. listopadu 1918.
Obranná liga sdružuje dobrovolníky ze všech oblastí života, je součástí národního vojenského velitelského řetězce a je nedílnou součástí estonské národní obrany a systému reakce na krizové situace. Od roku 2009 zahrnuje Obranná liga také jednotky, které se zaměřují na kybernetické operace (Cyber Defence Unit). V přednášce se zaměřím na tuto složku estonské kybernetické bezpečnosti a budeme diskutovat o její roli v estonském kyberbezpečnostním prostředí, jakož i o hlavních výhodách zapojení dobrovolných odborníků na podporu národní kybernetické bezpečnosti.
Rain Ottis
Major Rain Ottis je od roku 1998 dobrovolným členem Estonské obranné ligy a od založení její Kybernetické obranné jednotky v ní působí. Je také profesorem a vedoucím Centra pro digitální forenziku a kybernetickou bezpečnost na Tallinnské technické univerzitě se zaměřením na kybernetické operace. V letech 2008 až 2012 působil jako výzkumný pracovník v Centru excelence NATO pro spolupráci v oblasti kybernetické obrany( NATO CCDCOE). Před tímto působením sloužil jako důstojník komunikačních a informačních systémů v estonských ozbrojených silách, kde se zaměřoval především na výcvik a osvětu v oblasti kybernetické obrany. Je absolventem Vojenské akademie Spojených států (BSc, informatika) a Tallinnské technické univerzity (PhD, informatika, MSc, informatika). V současné době pokračuje ve vojenské službě jako záložník a dobrovolník v Obranné lize. Mezi jeho výzkumné zájmy patří kybernetické konflikty, národní kybernetická bezpečnost a cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Program a přednášející · IS2 2026
Jakub Šimko
Algoritmické auditovanie sociálnych médií: súčasný stav, prínosy, výzvy a prísľuby
Odporúčacie systémy sociálnych médií dnes významne ovplyvňujú tok informácií. Fungujú ako filtre a zosilňovače správ a často ich zneužívajú zlí aktéri (vrátane FIMI) na šírenie nepravdivých informácií, propagandy, podvodov a iného toxického obsahu. Mnohé existujúce štúdie už preukázali ich značný vplyv na spoločnosť vrátane maloletých. Z týchto dôvodov sa platformy sociálnych médií postupne stávajú predmetom legislatívy, regulácie a verejného dohľadu. Algoritmický audit je jedným z mála spôsobov, ako nezávisle posúdiť vlastnosti odporúčacích systémov sociálnych médií. V algoritmickom audite skupina agentov, ktorí sa vydávajú za skutočných používateľov platformy, stimuluje odporúčač používateľskými akciami (napr. zobrazenia, lajky, zdieľania, nahlásenia) a zaznamenáva reakcie platformy (teda odporúčaný obsah). Ak sa tento proces vykonáva priebežne a s kontrolovaným správaním agentov (ktorí sú zvyčajne implementovaní ako boti), poskytuje dostatok údajov na odhalenie tendencií, predsudkov či možných porušení legislatívy zo strany auditovaných systémov. Takýto prístup umožňuje kvantitatívne posúdenie behaviorálnych charakteristík platformy, čo by inak vyžadovalo priamy prístup k jej údajom (tie pritom zvyčajne nie sú k dispozícii kvôli nedostatočnej spolupráci platforiem). Koncept algoritmického auditu nie je nový, no zostáva technicky a metodologicky náročný. V tomto článku prezentujeme naše 3-ročné skúsenosti s navrhovaním, implementáciou a vykonávaním auditovacích procesov. Diskutujeme o otázkach, ako je ochrana platforiem proti botom alebo škálovateľnosť. Naše zistenia demonštrujeme na niekoľkých prípadových štúdiách (auditov), medzi ktoré patria: (1) preukázanie náročnosti replikácie auditu, (2) meranie personalizačného posunu pre polarizujúce témy a (3) zobrazovanie reklamy pre maloletých používateľov a dodržiavanie ochrany maloletých, ako je stanovené v Európskom zákone o digitálnych službách (DSA).
Jakub Šimko
Jakub Šimko je výskumník v oblastiach umelej inteligencie, interakcie človeka s počítačom, ľudského počítania, crowdsourcingu a symbiózy človeka a umelej inteligencie. Doménou jeho výskumu je boj proti dezinformáciám prostredníctvom automatickej detekcie dezinformačného obsahu, podpory fact-checkerov a auditovania odporúčacích systémov sociálnych médií. Vzdelanie získal na Slovenskej Technickej Univerzite v Bratislave, kde po dokončení doktorandského štúdia 7 rokov pôsobil ako výskumník a učiteľ. Od roku 2020 pôsobí v Kempelenovom Inštitúte Inteligentných Technológií ako výskumník a líder výskumného tímu zameraného na spracovanie webových a používateľských dát. Je spoluautorom viac než 50 publikácií spolu s viac než 900 citáciami. Je riešiteľom viacerých Európskych výskumných projektov. Výskum auditovania, na ktorom sa podieľal, získal v roku 2021 cenu Best Paper Award na prestížnej konferencii ACM RecSys.

Program a přednášející · IS2 2026
Jan Willemson
Klikání pro demokracii: Odvážný experiment Estonska s internetovými volbami
V této přednášce se podíváme na estonské internetové volby od počátků až po současnost a nahlédneme do budoucna. Zabýváme se hlavními fázemi jejich vývoje, prodiskutujeme motivy hlavních aktualizací protokolu a některých společenských předpokladů, které musí být splněny, aby byly internetové volby považovány za důvěryhodné. Podíváme se také na hlavní politické a technické výzvy a diskutujeme o kompromisech, které je třeba přijmout při hledání rovnováhy mezi různými protichůdnými požadavky. Mnohé z těchto kompromisů nejsou specifické pro elektronické volby a musí být přijaty i pro volby na papíře.
Jan Willemson
Jan Willemson získal v roce 2002 doktorát z informatiky na Univerzitě v Tartu v Estonsku. Zabýval se bezpečným digitálním časovým razítkem, mobilní robotikou, výpočty s více stranami a řadou témat týkajících se elektronické správy, zejména elektronických voleb. Je autorem více než 80 akademických článků v mezinárodních časopisech a konferencích.

Program a přednášející · IS2 2026
Paulina Spodniewska
Drony - výhody a rizika
1. ledna 2025 Polsko oznámilo budování armády dronů, na kterou jen v roce 2025 vyčlenilo přibližně 50 milionů eur. Výhody jsou mnohostranné: rychlá reakce, méně vojenských obětí a také nákladová efektivita, abychom jmenovali alespoň některé. Jejich hlavním úkolem je chránit východní hranici Polska. Současně však mohou drony představovat přímou hrozbu pro bezpečnost této hranice. Vzhledem k tomu, že ruské drony stále častěji narušují polský vzdušný prostor, je jejich využití v hybridní válce stále jasnější. Použití dronů pomáhá podporovat myšlenku věrohodného popření, což umožňuje protivníkovi beztrestně testovat východní křídlo NATO. Takové úmyslné provokace mají za cíl oslabit image Polska a NATO, protože tyto akce se pohybují těsně pod hranicí ozbrojeného útoku podle článku 5 a obvykle zůstávají bez jednotné reakce. Drony se proto stávají zbraní volby v rostoucích hybridních operacích na naší východní hranici a zároveň vyvolávají obavy z rozšíření války na Ukrajině.
Ve své práci se zaměřím na výhody a rizika dronů na příkladu polské armády. Pokusím se identifikovat způsoby, jak zmírnit hrozbu, kterou představují pro naši velmi křehkou východní hranici. Vzhledem k tomu, že závod ve zbrojení dronů je v plném proudu, jejich použití může ohrozit právě ten mír, který mají chránit. Ráda bych prozkoumala současný stav polské armády dronů a zhodnotila jejich výhody i nevýhody. Ráda bych také prozkoumala možnou kolektivní reakci NATO na použití ruských dronů v hybridních operacích s cílem snížit rizika na východní straně. Od napětí v šedé zóně a rizik nesprávného odhadu až po posílení odstrašování a rychlé reakce zůstává použití dronů v armádě jedním z nejaktuálnějších bezpečnostních témat, protože není čas ztrácet čas.
Paulina Spodniewska
Paulina Spodniewska získala magisterský titul v oboru mezinárodní bezpečnostní studia na Universität der Bundeswehr ve spolupráci s Evropským centrem pro bezpečnostní studia George C. Marshalla v Garmisch-Partenkirchenu v Německu.
Působila jako externí vyučující na George C. Marshall Center for Security Studies, kde vedla kurzy včetně boje proti mezinárodnímu organizovanému zločinu, programu regionálních bezpečnostních studií, programu studií kybernetické bezpečnosti a semináře o nepravidelné válce a hybridních hrozbách. V této funkci školila vysoké úředníky v oblasti současného vývoje bezpečnostní politiky, prováděla výzkum bezpečnostních výzev v kontextu geopolitických změn a analyzovala regionální bezpečnostní komplexy a jejich dynamiku.
Její profesní zájmy se zaměřují na geopolitickou soutěž, vojenské a bezpečnostní aplikace umělé inteligence a hybridní a kybernetické hrozby.
Paulina v současné době pracuje pro Ministerstvo obrany Spojených států. Podílí se také na iniciativě NATO, jejímž cílem je vybavit vojenské vzdělávací instituce základním, přizpůsobivým rámcem pro integraci umělé inteligence do strategických, operačních a taktických učebních plánů.

Program a přednášející · IS2 2026
Ondřej Nekovář
Není čas váhat: Umělá inteligence jako hrozba pro suverenitu a kritickou infrastrukturu státu
Umělá inteligence (AI) již není pouhým akcelerátorem inovací, ale stala se klíčovým nástrojem útoku i obrany. V současném světě překotného rozvoje AI motto „Není čas váhat“ naprosto přesně vystihuje realitu a nutnost okamžité reakce. Zatímco globální trh prosazuje rychlé inovace, veřejný a soukromý sektor čelí bezprecedentní hrozbě postavené na nerovnoměrném rozložení sil. Tento příspěvek poskytuje hlubokou reflexi rizik, která s sebou zneužití AI přináší.
Z analytických zpráv jasně vyplývá, že státní aktéři (APT) již AI aktivně využívají. Ruské skupiny používají LLM modely k vytváření mutací malwaru pro obcházení detekčních systémů. Dochází k oklamání a infiltraci dodavatelských řetězců pomocí AI-generovaných deepfake person. Zásadním zlomem je ovšem prolínání digitálního a fyzického prostoru. Jsme svědky toho, že AI agenti si nejen tvoří vlastní jazyk pro komunikaci, ale dokážou si i najmout člověka na vykonání úkonů ve fyzickém prostoru. Případ, kdy AI přesvědčila živého člověka, aby jí vyluštil CAPTCHA (s výmluvou na zrakovou vadu), byl jen začátkem. Na příkladu nově vznikajících autonomních platforem budou zhodnoceny bezpečnostní implikace situace, kdy AI zcela nezávisle najímá a kryptoměnami platí lidské aktéry za vykonání fyzických úkonů.
Dostaneme se k odpovědi, proč je plně automatizovaná sabotáž kritické infrastruktury, zprostředkovaná autonomními AI agenty s napojením na fyzický svět, reálnou hrozbou dneška. V tomto bodě se musíme kriticky zamyslet nad tím, zdali tyto kapacity může protivník fakticky použít a do jaké míry slouží k nové formě odstrašení. Současně zanalyzujeme scénáře ztráty lidské kontroly nad autonomními systémy. Příspěvek se nespokojí pouze s popisem hrozeb, ale v závěru nabídne strategický rámec, jak těmto rizikům čelit a jak si udržet suverenitu v rozhodování nad AI.
Ondřej Nekovář
Ondřej Nekovář je zkušený výkonný manažer zajišťující kybernetickou bezpečnost kritické informační infrastruktury a státu. Sehrál klíčovou roli při vývoji národního eGovernment cloudu. Mezi jeho specializaci se mimo jiné řadí výzkum v oblasti využití pokročilých technologií pro aktivní kybernetickou obranu a cyber counterintelligence.


Program a přednášející · IS2 2026
Gor Petrosjan & Jan Velíšek
Zavedení akreditace v oblasti kybernetické bezpečnosti v ČR
Evropské certifikační schéma EUCC (European Cybersecurity Certification Scheme based on Common Criteria) představuje nový harmonizovaný rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti IT produktů v EU. V návaznosti na Cybersecurity Act a prováděcí nařízení EUCC se otevírá potřeba akreditace zkušebních laboratoří typu ITSEF (Information Technology Security Evaluation Facility), které provádějí hodnocení bezpečnosti podle Common Criteria.
Příspěvek představí, jak Český institut pro akreditaci (ČIA) přistoupil k zavedení akreditace pro ITSEF a jak se požadavky EUCC promítají do procesu posuzování v České republice. Vysvětlíme vztah mezi všeobecnými požadavky na kompetenci zkušebních laboratoří dle normy ČSN EN ISO/IEC 17025:2018 a kritéria pro hodnocení bezpečnosti IT dle řady norem ČSN EN ISO/IEC 15408 a normy ČSN EN ISO/IEC 18045, včetně role doplňkových požadavků pro ITSEF dle ČSN P CEN/CLC ISO/IEC/TS 23532-1 a očekávání na řízení kompetencí hodnotitelů.
Součástí příspěvku bude i informace o tom, jak lze srozumitelně a transparentně definovat rozsah akreditace v příloze osvědčení o akreditaci tak, aby odpovídal požadavkům schématu EUCC, včetně vyjádření úrovně záruky hodnocení prostřednictvím úrovní EAL.
Gor Petrosjan
Gor Petrosjan se dlouhodobě věnuje systémům managementu kvality a jejich praktické aplikaci v prostředí zkušebních a kalibračních laboratoří. Aktuálně působí v Českém institutu pro akreditaci, o.p.s., kde provádí posuzování přímo u laboratoří a ověřuje plnění požadavků na kompetenci a systém managementu podle normy ISO/IEC 17025 a souvisejících akreditačních pravidel.
V roli garanta rozvoje akreditace pro zkušební laboratoře v technických oblastech a zástupce ředitele odboru pro zkušební a kalibrační laboratoře se zaměřuje na metodickou podporu a rozvoj akreditačních postupů. Významnou součástí jeho činnosti je také vzdělávání v oblasti systémů managementu kvality, a to jak interně, tak pro širokou veřejnost a pracovníky subjektů posuzování shody. Aktivně se zapojuje do odborné práce prostřednictvím vedení a činnosti v technických komisích a účastní se jednání Laboratory Committee v rámci evropské akreditace, čímž přispívá k harmonizaci přístupů a přenosu aktuálních poznatků do národní praxe.
Na své současné působení v akreditaci navázal praxí ze strojírenského a zdravotnického průmyslu, kde se věnoval systémům managementu kvality se zaměřením na řízení dokumentace, interní a externí auditování, řízení neshod a řízení rizik.
Vzdělání získal na VŠB – Technické univerzitě Ostrava v oboru managementu kvality.
Jan Velíšek
Jan Velíšek působí v Českém institutu pro akreditaci, o.p.s. (ČIA) jako ředitel odboru zkušebních a kalibračních laboratoří. V rámci své role nese celkovou odpovědnost za strategické i operativní fungování odboru, včetně personálního řízení, ekonomických výsledků a průběžné komunikace se zainteresovanými stranami v oblasti akreditace. Řídí odbor působící na dvou pracovištích (Praha a Brno) s přibližně 20 pracovníky a zajišťuje stabilní a efektivní fungování procesu posuzování shody u rozsáhlého portfolia více jak 660 subjektů posuzování shody. V oblasti auditování se pohybuje více než 20 let a má dlouhodobé praktické zkušenosti s realizací auditů a posuzování shody subjektů akreditace s požadavky norem ČSN EN ISO/IEC 17025 a ČSN EN ISO/IEC 17029. Součástí jeho práce je vedení týmů posuzovatelů, plánování auditů, schvalování odborného zaměření a sestavování auditních týmů s důrazem na odbornou způsobilost, nestrannost a kvalitu výstupů. Aktivně se podílí na tvorbě a rozvoji metodických postupů, které podporují jednotnost rozhodování a vysoký standard odborné praxe v rámci ČIA. Vedle řízení standardních akreditačních aktivit se podílel na zavedení služby akreditace zkušebních laboratoří pro oblast kybernetické bezpečnosti (ITSEF). V této souvislosti se účastní odborných jednání a spolupráce s NÚKIB a přispívá k propojování akreditačních mechanismů s požadavky bezpečnostní a regulační praxe. Dlouhodobě se věnuje také odborné prezentaci témat akreditace a auditování – přednáší na odborných konferencích a seminářích, kde sdílí zkušenosti z praxe, výklad požadavků relevantních norem a aktuální trendy v oblasti posuzování shody. Disponuje vysokoškolským vzděláním ze strojní fakulty ČVUT, které mu poskytlo pevný technický základ a schopnost orientace napříč různými odbornými oblastmi zkoušení a kalibrací. Ve své profesní dráze kombinuje technické porozumění, dlouholetou auditorskou praxi a manažerské vedení tak, aby akreditační procesy byly odborně konzistentní, transparentní a důvěryhodné pro všechny relevantní partnery.


Program a přednášející · IS2 2026
Vašek Matyáš & Petr Švenda
Jak na lepší informace o certifikovaných bezpečnostních produktech s pomocí sec-certs
Kdo certifikuje bezpečnostní produkty našeho typu a jaké byly požadavky v minulosti? Jaké procesorové architektury se běžně používají v bezpečnostních certifikacích u daných produktů, které nás zajímají? Jak si vedeme ve srovnání s konkurencí a jejími certifikovanými produkty? Jak dlouho trvá bezpečnostní hodnocení v určitých laboratořích, u určitých typů produktů atd.? Jsme ve srovnání s konkurencí podcertifikovaní nebo přecertifikovaní? Co víme o používání kryptografických knihoven v certifikovaném softwaru a zařízeních? Jaké další informace můžeme zjistit, aniž bychom museli podepisovat dohodu o mlčenlivosti?
Společná kritéria (Common Criteria – CC) a FIPS 140 pomáhají uživatelům ve výběru bezpečných produktů. Existuje však značná informační propast, pokud jde o konkrétní bezpečnostní/kryptografické techniky používané v těchto certifikovaných produktech.
Mezi veřejně dostupnými formálními certifikačními dokumenty a skutečným složením produktového ekosystému existuje učitá propast. Náš nástroj sec-certs umožňuje rozsáhlou analýzu založenou na datech, která tento nedostatek řeší a také odpovídá na otázky, jako byly ty výše uvedené. sec-certs (https://sec-certs.org/) systematicky analyzuje a podporuje analýzy veřejně dostupných dokumentů souvisejících s certifikací podle CC, EUCC a FIPS 140.
Naše práce přesahuje rámec ad hoc zjišťování informací tím, že využívá certifikační dokumenty jako podstatný zdroj dat k vytvoření empirických modelů daných ekosystémů (např. kryptografické knihovny, produkty využívající určité dílčí komponenty) v rámci produktů s bezpečnostní certifikací. Můžeme například ukázat silnou závislost na malém počtu kryptografických knihoven, což naznačuje možnou monokulturu, kde by chyba v jedné široce používané knihovně mohla mít neúměrně velký vliv na celou certifikovanou oblast. Výsledky naznačují systémový problém: současný certifikační proces nezajišťuje transparentnost dodavatelského řetězce, což ztěžuje účinné řízení rizik. Naše práce stanoví základní kvantitativní referenční hodnotu, která podtrhuje nutnost komplexnějšího a organizovanějšího vykazování komponent v bezpečnostních certifikacích.
Vašek Matyáš
Vašek Matyáš je profesorem a vedoucím Centra pro výzkum kryptografie a bezpečnosti Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, také členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Věnuje se aplikované kryptografii, bezpečnosti IT a ochraně informačního soukromí – v těchto oborech publikoval přes 200 publikací, včetně několika knih. Dříve působil mj. v Cybernetica, Red Hat Czech, na Carnegieho-Mellonově univerzitě, na Harvardově univerzitě, v Microsoft Research Cambridge, University College Dublin, ecom-monitor.com, v laboratoři Ubilab u UBS AG, u londýnské certifikační autority Uptime Commerce, také jako Royal Society Postdoctoral Fellow na University of Cambridge. Podílel se i na vývoji Common Criteria a práci v ISO/IEC JTC1 SC27, je členem Association for Computing Machinery (ACM).
Petr Švenda
Petr Švenda je bezpečnostní výzkumník, učitel a docent Masarykovy University. Poprvé se potkal s doménou bezpečnostních certifikací v roce 2002 během prací na analýze útoků postranními kanály vůči kryptografickým zařízením - a lásku k kryptografickým čipovkám si uchoval dodnes. Dokumenty z bezpečnostních certifikací dle Common Criteria a FIPS 140 se ukázali být klíčovým zdrojem informací během mapování dopadů a zodpovědného oznamování zranitelností ROCA a Minerva, které jeho tým v certifikovaných čipovkách nalezl. Kdyby jenom byly tyto dokumenty už tehdy automaticky zpracovávatelné.

Program a přednášející · IS2 2026
Ondřej Kapr
Kyberpodvody – Zachrání nás prevence?
Celková kriminalita dlouhodobě klesá, ale zároveň výrazně roste podíl podvodného jednání v online prostředí. Digitální podvody se staly vysoce výnosnou formou kriminality s nízkým rizikem dopadení. Pachatelé využívají stále funkční principy sociálního inženýrství – strach, časovou tíseň či vidinu rychlého zisku – a opírají se o moderní technologie, které útočníkům umožňují rychlou škálovatelnost a stále vyšší míru věrohodnosti.
Je tato kriminalita opravdu tak závažná? Jsou oběťmi jen „naivní“ lidé? Proč je prevence tak složitá? A jak úspěšná je Policie České republiky v boji s tímto typem trestné činnosti?
Příspěvek se zaměří na aktuální statistiky, vývoj a trendy v oblasti online podvodů, specifika a sofistikovanost současných útoků, problematické aspekty prevence i překážky při odhalování pachatelů.
Cílem přednášky je poskytnout ucelený přehled o aktuální situaci, hlavních rizicích a reálných možnostech obrany.
Ondřej Kapr
Podplukovník Ondřej Kapr působí u Policie České republiky od roku 2007. Během své kariéry prošel celou strukturou policie – od obvodního oddělení přes okresní a krajskou kriminální policii až po současné působení na Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Díky zkušenostem například s dopadením pachatele známého jako „pedokrál Plyšáček“ či s prověřováním kybernetického útoku na nemocnici v Benešově se dnes specializuje na problematiku podvodného jednání v online prostředí, kde působí jako metodik a koordinátor.
Je zakladatelem interního metodického webu Policie ČR, připravuje podklady pro vzdělávání policistů a organizuje celorepublikové kurzy. Aktivně se věnuje přednáškové činnosti nejen v rámci policie, ale také pro Justiční akademii a další instituce. Jako odborník se podílí na preventivních kampaních a projektech, například NePINdej!, Volač a Klikač, Velké odhalení, Tohle radši nezkoušejte! a dalších.
Je členem Metodické rady Policie ČR pro prevenci kriminality a „Kyberkomise“ Ministerstva vnitra. Zastupuje policii v Komisi pro bankovní a finanční bezpečnost ČBA a v Pracovní skupině pro kyberbezpečnost ČBA, kde pravidelně spolupracuje s bankovním sektorem v boji proti online podvodům.
Ačkoli není preventista, věří v sílu prevence – zejména včasné varování před novými hrozbami a rozbíjení nežádoucích narativů ve společnosti.

Program a přednášející · IS2 2026
Jeff Bardin
Kritické myšlení a strukturovaná analýza ve světě Zero Trust
Prostředí kyberbezpečnosti prošlo od poloviny 20. let 21. století zásadní proměnou a tradiční modely obrany již nejsou účinné. Útočníci se již nespoléhají pouze na technické dovednosti, ale využívají rychle se zkracující reakční čas obránců. Konference IS2 2026 v Praze podtrhuje naléhavost situace svým tématem „Není čas váhat“.
Reaktivní přístupy bezpečnosti založené na signaturách, perimetrech a klasickém řízení bezpečnostních incidentů dnes selhávají proti protivníkům, kteří využívají AIřízenou adaptaci, kognitivní manipulaci a mechanismy typu „Dead Man’s Switch“. Je potřeba nový přístup, který kombinuje známé principy Zero Trust společně se strukturovanými analytickými technikami (Structured Analytic Techniques -SATs).
Tato kombinace umožňuje vytvářet prediktivní zpravodajství schopné předvídat kroky útočníka ještě předtím, než se objeví technické indikátory kompromitace (IoC). Jde o posun od deterministického myšlení k pravděpodobnostnímu modelu bezpečnosti.
Výzkum zranitelností v českém zdravotnictví a energetice zapadá do požadavků směrnice NIS2 a Aktu o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act -CRA). Jeff popíše, proč je třeba chápat Zero Trust nejen jako jen architekturu, ale také jako analytický způsob uvažování. Techniky zpravodajské analytiky, jako ACH, CARM a DUM, umožňují strukturovaně hodnotit rizika i reakce protivníka.
Výsledkem je posun od přístupu „předpokládáme narušení“ k přístupu „předcházíme narušení“. Prediktivní obrana se stává nezbytnou pro budoucnost evropské i globální kyberbezpečnosti.
Jeff Bardin
Jeff Bardin aktuálně působí jako hlavní zpravodajský důstojník pro Treadstone71, jež má klienty na 4 kontinentech. V roce 2007 Jeff obdržel cenu „RSA Conference award for Excellence in the Field of Security Practices“ a v témže roce jeho tým získal ocenění „SC Magazine Award – Best Security Team“. Jeff zastává či zastával pozice v představenstvech Board of Boston Infragard, Content Raven, Journal of Law and Cyber Warfare, a Wisegate a patří mezi zakládající členy Security Alliance. Jeff sloužil jako kryptologický lingvista pro US Air Force a jako obrněný důstojník pro Národní gardu USA.
Pan Bardin má rozsáhlé zkušenosti z životního cyklu kyber-bezpečnostního zpravodajství, vytváření a zavádění kyber-zpravodajských programů, výběru a vybudování TIPu (Threat Intelligence Platform), cíleného výzkumu a podpory, analýz a služeb (kyber) kontra-rozvědných činností, přípravy podvodných (maskovacích) aktivit a kyber-bezpečnostních činností. Vyučuje budoucí experty v oborech Kybernetické zpravodajství a Obranné kybernetické zpravodajství (Anonymity, Cyber Personas, Collection management, Clandestine Cyber HUMINT, Socio-Cultural Aspects of Intelligence, Critical Thinking, Cognitive Bias, Methods and Types of Analysis, Mitre ATT&CK, Structured Analytic Techniques, Analytic Writing, Briefings, and Dissemination), sběr a analýza informací z otevřených zdrojů, strategické zpravodajství, operační/taktické/technické zpravodajství a metody pro odhalování manipulací médií.
Má titul BA v oboru Speciálních studií (Blízký východ a Arabské jazyky) na Trinity College a dosáhl postgraduálního titulu MS v Information Assurance na Norwich University. Na Middlebury College Language School absolvoval další tréninky zaměřené na analýzy jazyků a strávil také více jak 2 roky studiem Ruské historie, literatury, politického systému a jazyka. Pan Bardin žil dlouhodobě v oblasti středomoří, v Saudské Arábii a ve Spojených Arabských Emirátech. Působil jako mimořádný instruktor v postgraduálních programech zaměřených na kyber zpravodajství, kyber kontra-rozvědku, kybernetickou kriminalitu a kyber-terorizmus na Utica College. Pan Bardin se objevil na CNN, CBC News Live, BBC Radio, i24News, BBN a dalších a přispíval do Business Insideru. V roce 2010 publikoval The Illusion of Due Diligence a byl spoluautorem publikací Computer and Information Security Handbook, Understanding Computers, Middle Eastern, Cyber Warfare Doctrine a publikoval články pro časopisy jako je The Intelligencer, CSO a SC Magazine.

Program a přednášející · IS2 2026
Pavel Řezníček
Způsob řízení bezpečnosti v OT prostředí nadnárodní společnosti
Prezentace nabízí vhled do reálné praxe řízení bezpečnosti v komplexním OT prostředí společnosti Model Group, což účastníkům umožní pochopit specifika ochrany kritických provozů citlivých na výpadky. Hlavním tématem je sdílení ověřených postupů, jak efektivně provést inventuru a nastavit nová pravidla v prostředí s vysokým technologickým dluhem, aniž by došlo k ohrožení výroby. Posluchači získají praktický návod na prioritizaci opatření a jak skrze proaktivní analýzu dat předcházet nechtěným odstávkám, což má přímý pozitivní dopad na finanční stabilitu a reputaci firmy.
Kromě technických aspektů se přednáška zaměřuje na strategické ukotvení OT bezpečnosti v rámci organizace, což manažerům usnadní integraci těchto procesů do celkového systému řízení rizik (ISMS) a splnění legislativních požadavků. Účastníci si odnesou konkrétní doporučení pro řízení dodavatelského řetězce, nastavení jasných kompetencí mezi IT a provozními odděleními a tipy na efektivní komunikaci napříč firmou. Hlavním cílem je zajištění kontinuity provozu a vybudování kultury kybernetické ostražitosti, která je pro moderní průmyslový podnik nezbytná.
Pavel Řezníček
CISO ve společnosti Model Group odpovědný za informační bezpečnost v 15 výrobních závodech po Evropě. Za svou kariéru prošel postupně pozicemi jako Delivery Manager pro systémového integrátora ICZ a.s., Channel Manager pro výrobce bezpečnostních technologií Check Point a v několika rolích i na straně koncového zákazníka.
Specializuje se na velké transformační projekty v oblastech infrastruktury a informačníbezpečnosti, kde je potřeba vytvořit a odladit technickou i procesní část celého ekosystému, a to zejména v segmentech výroby a zdravotnictví. Své technické základy položil na správě a designu infrastrukturních řešeních, což vyústilo v získání certifikace CCIE Security.

Program a přednášející · IS2 2026
Jan Vykopal
Od papíru k platformě: Inovace tabletop cvičení pro krizovou připravenost a odolnost
Připravenost organizace na krizi se nejlépe prověří ve chvíli, kdy krize skutečně nastane – jenže tehdy na trénink není čas. Tabletop cvičení jsou jednou z osvědčených metod, která tuto mezeru překlenuje. Tradiční podoba se však často opírá o papírové podklady, které omezují realismus i škálovatelnost.
V přednášce představím INJECT, open-source platformu vyvinutou Masarykovou univerzitou ve spolupráci s NÚKIB. Platforma digitalizuje celý životní cyklus cvičení. Díky interaktivním scénářům reagujícím na rozhodnutí účastníků v reálném čase a simulaci skutečných nástrojů platforma výrazně rozšiřuje možnosti i efektivitu přípravy
Ukážu, jak lze INJECT využít k přípravě, realizaci a vyhodnocování tabletop cvičení. Zaměřím se na proces tvorby cvičení a budu sdílet zkušenosti z realizace různých typů cvičení. Přednášku doplňuje praktický workshop, který účastníkům nabídne příležitost vyzkoušet si práci s platformou a krátké cvičení na vlastní kůži.
Jan Vykopal
Jan Vykopal učí kyberbezpečnost a zkoumá, jak ji učit lépe. Je docentem na Fakultě informatiky MU, spoluzakladatelem Laboratoře kyberbezpečnosti a garantem bakalářského studijního programu Kyberbezpečnost. Zabývá se výzkumem a vývojem interaktivních výukových prostředí a inovací metod praktické výuky. Má zkušenosti z praxe certifikovaného kyberbezpečnostního týmu CSIRT-MU, který založil a vedl. Byl klíčovým členem týmu vyvíjející Kybernetický polygon (KYPO). Nyní se intenzivně věnuje inovaci tabletop cvičení v projektu INJECT. V roce 2023 byl finalistou Kyber ceny roku v kategorii Kyber Učitel/učitelka roku.

Program a přednášející · IS2 2026
Martin Markovič
Keď sa firma zblázni do AI: praktický návod na prežitie
Prednáška rozoberá konkrétne kroky úprav existujúcej Security Governance o oblasť AI v korporátnom prostredí na pozadí postupného zvyšovania popularity generatívnej AI. V prvom kroku si rozoberieme prístup z pohľadu bežného firemného používateľa, nastavenie interných pravidiel a definovanie zodpovednosti, realizáciu kampaní na zvyšovanie povedomia, analýzu existujúcich AI nástrojov a definovanie tých odporúčaných vrátane pravidiel používania ako aj nasadenie kontrolných mechanizmov. V druhej časti si rozoberieme prístup z pohľadu interného vlastníka iniciatívy, ktorej cieľom je implementovať prvky AI v nových alebo existujúcich systémoch alebo procesoch, ukážeme si proces vyhodnotenia rizika podľa EU AI Act/NIST vrátane metodiky použitia konkrétnych rizikových faktorov, definovanie požiadaviek na implementáciu systému ako aj následnych súvisiach procesov, okrajovo sa dotkneme aj konkrétných technických požiadaviek. Výsledkom budú konkrétne praktické rady, ktoré účastníkovi pomôžu zvládnuť narastajúce požiadavky na implemetnáciu AI vo vlastnom prostredí.
Martin Markovič
Martin Markovič (CISSP) vyštudoval Elektrotechnickú fakultu Žilinskej univerzity v Žiline (odbor telekomunikácie). Počas štúdia a následnej ročnej stáže v USA pracoval v IT supporte pre koncových používateľov, kde riešil aj bezpečnostné incidenty a elimináciu ich dopadov, čo ho motivovalo venovať sa tejto špecializácii. V spoločnosti LYNX následne vykonával analýzy rizík, navrhoval opatrenia a implementoval riešenia na šifrovanie citlivých dát.
Od roku 2009 pôsobí v Slovak Telekom, kde vybudoval systém bezpečnostného monitoringu prístupu k citlivým údajom naprieč systémami, koordinoval GDPR compliance vrátane systémových úprav IT systémov, riadil implementáciu bezpečnostných požidaviek v rámci medzinárodného projektu skupiny Deutsche Telekom. Posledné roky vedie agilnú transformáciu korporátnej bezpečnosti a špecializuje sa na AI governance podľa EU AI Act/ISO/NIST.

Program a přednášející · IS2 2026
Fred Streefland
Předběhnout hrozbu
Proč je v dnešním světě řízeném umělou inteligencí klíčová přizpůsobivost?
V době charakterizované bezprecedentním technologickým zrychlením musí vedoucí pracovníci v oblasti kyberbezpečnosti přehodnotit, jak reagovat na hrozby, které se dnes vyvíjejí rychleji, než je schopno lidské rozhodování. V tomto úvodním projevu představí Fred Streefland, globální CISO společnosti Check Point pro region EMEA a emeritní zpravodajský důstojník specializující se na ruské zbraňové systémy, výkonný a historicky osvědčený rámec pro rozhodování – OODA Loop – upravený pro éru kybernetické války řízené umělou inteligencí. Na základě vlastních zkušeností z vojenské zpravodajské služby a moderního výzkumu v oblasti kyberbezpečnosti přináší prezentace přesvědčivý příběh: přežijí ty organizace, které nejsou nejsilnější ani největší, ale ty, které se dokážou nejrychleji přizpůsobit.
Fred Streefland
Fred Streefland je hrdý otec dvou chlapců, zkušený myšlenkový lídr v oblasti kybernetické bezpečnosti, důvěryhodný poradce pro vrcholový management (C-level) a známý hlavní řečník žijící v Nizozemsku. V roce 1992 promoval na Nizozemské královské vojenské akademii a 16 let sloužil jako zpravodajský důstojník (podplukovník) v Nizozemském královském letectvu. Během tohoto období působil jako specialista vojenské rozvědky na ruské zbraňové systémy a radil pilotům F-16, velitelům leteckých základen a generálnímu tajemníkovi NATO. Absolvoval několik zahraničních misí NATO v zahraničí.
V roce 2008 přešel do soukromého sektoru a začal pracovat jako konzultant pro veřejnou bezpečnost a ochranu pro společnost IBM, po čemž následovala pozice senior manažera bezpečnosti ve společnosti Accenture. Po těchto letech se Fred stal ředitelem informační bezpečnosti (CISO) pro několik nizozemských společností, jako jsou ENCS, Exact Software a Leaseweb. Poté přešel do společnosti Palo Alto Networks jako ředitel pro bezpečnost („Field CISO“) pro severní a východní Evropu, po čemž následovala pozice generálního ředitele (CEO) ve společnosti Secior BV, nizozemském startupu specializujícím se na bezpečnost provozních technologií (OT) pro datová centra. Poté pracoval jako manažer bezpečnostního portfolia pro Solvinity, poskytovatele zabezpečeného řízeného cloudu.
V současné době Fred pracuje jako globální Field CISO pro Check Point Software Technologies, s odpovědností za Evropu, Blízký východ a Afriku (EMEA). V této roli působí jako důvěryhodný poradce pro kybernetickou bezpečnost pro vedoucí pracovníky se zaměřením na obranu a kritickou infrastrukturu. Kromě několika oborových certifikací je Fred držitelem titulu Executive Master of Security & Defense (EMSD) z Netherlands Staff College a bakalářského titulu (Bc.) z University of Applied Sciences v Amsterdamu.


Program a přednášející · IS2 2026
Justin Waller & Dalibor Lukeš
INER – Případová studie globálního programu pro obnovení konektivity v krizové situaci/oblasti
Globální program INER je od svého vzniku v roce 2012 klíčovým hráčem v poskytování rychlé a spolehlivé konektivity v oblastech postižených krizí, ať už jde o přírodní katastrofy, havárie velkého rozsahu, nebo humanitární nouzové situace. Program byl poprvé nasazen po tajfunu na Filipínách, kde se podařilo obnovit mobilní síť pomocí přenosného 2G zařízení. Postupně byl zatím nasazen při více než 28 velkých krizích po celém světě, včetně zemětřesení v Turecku, povodních ve Valencii, či nedávno na Jamajce, kde opět dokázal svou schopnost rychle obnovit komunikaci pro záchranné složky, humanitární organizace i místní obyvatele. V rámci přednášky budou ze strany aktivního, proškoleného člena nově vzniklého lokálního týmu prezentovány praktické zkušenosti z reálných nasazení, ale současně bude představen i celkový proces na pozadí, vlastní technické zajištění (kombinující satelitní připojení, wi-fi sady, solární generátory, nabíjecí stanice… ) a související postupy rychlé a efektivní reakce pro posílení odolnosti. Česká republika se v roce 2025 stala jedním z dalších sedmi hubů této organizace v rámci které jsou důkladně proškolení dobrovolníci Vodafone (včetně absolvovaného tréninku HEAT – Hostile Environment Awareness Training) připraveni zajistit rychlé obnovení konektivity v krizových situacích, jako jsou povodně, vichřice či jiné mimořádné události.
Justin Waller
Ředitel programu INER – Instant Network Emergency Response nadace Vodafone, který celosvětově řídí nasazování systémů nouzové komunikace a rychlé reakce. Díky téměř dvacetiletým technickým a provozním zkušenostem v oblasti nouzové komunikace dohlíží v této funkci na zajištění konektivity při reakcích na katastrofy, inovace v nouzových telekomunikacích, iniciativy v oblasti připravenosti na mimořádné události a významné terénní mise na podporu komunit postižených krizemi. Mezi jeho předchozí pozice patří seniorní technické poradenství pro iniciativu Instant Network, poradenská činnost v oblasti reakce na katastrofy pro GSMA a navrhování národních telekomunikačních systémů pro nouzové situace pro organizaci Telecoms Sans Frontières. Je držitelem titulu MSc v oboru aplikované optiky a titulu BEng v oboru Materials Science z Imperial College London.
Dalibor Lukeš
Dalibor Lukeš je zkušený lídr v oblasti informačních technologií s více než třicetiletou praxí ve firmách jako Microsoft, Siemens či Vodafone. Jako Head of ICT Segment ve Vodafone ČR se zaměřuje na komplexní ICT řešení pro podniky, přičemž klíčovou roli hraje kybernetická bezpečnost. Dalibor dlouhodobě prosazuje propojení kybernetické a fyzické bezpečnosti – od ochrany dat až po prevenci rizik pro lidi a infrastrukturu. Jeho cílem je budovat odolnost organizací prostřednictvím technologií, vzdělávání a bezpečnostní kultury.

Program a přednášející · IS2 2026
Vladimír Smotlacha
Když GPS nestačí - přesný čas po optických sítích
Znalost přesného času je strategická záležitost. Nejen nyní, ale již od 17. století, kdy bylo potřeba určovat na lodích zeměpisnou délku, což není možné bez znalosti referenčního času. Dnes sice máme k dispozici velmi přesné hodiny, ale nejsou vždy tam, kde je právě potřebujeme, proto zásadní roli hrají metody přenosu času. Ty jsou často realizovány společně s aplikacemi, které s ním principiálně souvisí a shrnují se pod názvem PNT (Positioning, Navigation, Timing), typickým příkladem jsou globální navigační systémy (GPS, Galileo, GLONASS, BeiDou). Problémem je, že takovéto systémy lze velmi snadno rušit nebo jejich přijímačům podvrhnout nesprávné hodnoty.
Tato slabina je sice dlouhodobě známa, ale byla ignorována a věnovala se malá pozornost hledání náhradního řešení. Situace se radikálně změnila od začátku invaze na Ukrajinu, kdy v přilehlých oblastech od Rumunska po Skandinávii je příjem silně zarušený a občas nemožný. To mění pravidla hry, nyní si uživatelé systémů Galileo nebo GPS najednou uvědomují, že se sami stávají zranitelní a měli by mít i plán B. Jedním z řešení je přenášet přesný čas a frekvenci optickými vlákny. V prezentaci bude poskytnut přehled možností a základních parametrů takových metod, které mají samozřejmě zjevnou nevýhodu v nutnosti připojit se optickým vláknem do nějakého uzlu, ale na druhé straně velkou výhodu v maximální možné přesnosti v řádu nanosekund a v odolnosti optických vláken před rušením.
Vladimír Smotlacha
Vladimír Smotlacha vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK a Elektrotechnickou fakultu ČVUT, kde také získal titul PhD Pracuje jako Senior Researcher ve sdružení CESNET z.s.p.o. a na částečný úvazek také přednáší na Fakultě informačních technologií ČVUT. Ve sdružení CESNET, které provozuje českou akademickou síť, se přes 20 let věnuje síťovým protokolům pro distribuci času. V posledních letech jde o optické přenosy času s přesností pod 1 nanosekundu, které tak jsou vhodné nejen pro distribuci velmi přesné časové informace ale i pro porovnávání atomových hodin. V minulosti navrhl a uvedl do provozu přenos časových stupnic mezi státními laboratořemi času v Praze a ve Vídni.

Program a přednášející · IS2 2026
Karel Řehka
Válka nezačíná výstřelem: kyberprostor, kognitivní doména a odpovědnost celé společnosti
Moderní konflikty se odehrávají podprahově, v kyberprostoru a kognitivní sféře. Bojuje se o důvěru, vnímání a soudržnost společnosti. Obrana státu již není výlučně úkolem armády – vyžaduje angažovanou veřejnost, proaktivní přístup a schopnost včas rozpoznat hrozby, které přicházejí bez varování. V sázce je naše schopnost přežít v prostředí, kde rozhoduje rychlost reakce, odolnost a připravenost myslet jinak.
Karel Řehka
Generál Karel Řehka se narodil v únoru 1975. Vystudoval Vojenské gymnázium v Opavě a v roce 1997 absolvoval Vojenskou akademii ve Vyškově se specializací na průzkum. Do služebního poměru vstoupil téhož roku.
Působil u jednotek speciálního průzkumu a speciálních operací, kde postupně zastával mimo jiné funkci vyššího styčného důstojníka pro zahraniční spolupráci a náčelníka skupiny JTAC (Joint Terminal Attack Controller). V roce 2003 nastoupil k 601. skupině speciálních sil, v níž působil v různých velitelských a řídicích funkcích; v letech 2010–2014 jí velel. Následně v letech 2014–2017 zastával funkci ředitele Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany.
V roce 2017 byl jmenován zástupcem velitele mnohonárodní divize NATO Northeast v Polsku, kde působil do roku 2020. Poté stál v čele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (2020–2022). Od 1. července 2022 zastává funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.

Program a přednášející · IS2 2026
Martin Rehák
Jak organizovaný zločin využívá automatizaci, umělou inteligenci a rafinované postupy ke krádeži vašich peněz a k praní výnosů
Finanční kriminalita zažívá boom díky souběhu šesti trendů. (i) Finanční služby se stávají stále více automatizovanými a digitalizovanějšími, což umožňuje větší efektivitu a pohodlí pro uživatele, ale také zvyšuje možnost zneužití. (ii) V důsledku toho je tradiční individuální finanční kriminalita nyní doplňována operacemi s velkými objemy dat prováděnými profesionálními zločineckými organizacemi. (iii) Tito profesionální aktéři outsourcují část svých operací specializovaným skupinám. Tento model, inspirovaný ekosystémy kyberkriminality, využívá infrastrukturu černého trhu postavenou na masivním hackingu a únicích dat k monetizaci ukradených karet a osobních dat. (iv) Poskytovatelé kriminálních služeb, např. šablonové farmy, poskytovatelé účtů nebo bílí koně, prodávají vysoce kvalitní padělané dokumenty a zřízené účty ve finančních institucích jiným zločincům, a to i prostřednictvím kanálu přímého prodeje spotřebitelům. (v) To usnadňuje podvody. Sekundární „poradci“ školí jinak obyčejné osoby, jak zneužívat finanční služby. Mnoho pachatelů nevnímá činy, jako je získání podvodné půjčky nebo hypotéky, spáchání pojistného podvodu nebo otevření účtů pod falešnou záminkou, jako závažné trestné činy. (vi) Jednotlivci a profesionální zločinci se nyní také stále více spoléhají na využití umělé inteligence k diverzifikaci a rozšíření svých útoků.
V naší prezentaci využijeme globální data, která společnost Resistant AI získala při boji proti všem výše uvedeným typům zločinů, k ilustraci rizik, která představují finanční trestné činy.
Martin Rehák
Martin je generálním ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Resistant AI, předního poskytovatele řešení pro detekci podvodů s dokumenty a monitorování transakcí založených na umělé inteligenci. Jako sériový podnikatel dříve založil a vedl společnost Cognitive Security, průkopníka v oblasti behaviorální síťové analytiky. Společnost se stala v roce 2013 akvizicí společnosti Cisco a její technologie se stala základem pokročilé technologie Cisco pro detekci síťových hrozeb, která chrání více než 25 milionů uživatelů po celém světě. Martin má inženýrský titul z École Centrale Paris a doktorát v oboru umělé inteligence z Českého vysokého učení technického v Praze.

Program a přednášející · IS2 2026
Miroslav Uřičař
Nová právní úprava digitálně-datové ekonomiky – Quo Vadis?
Evropský zákonodárce nedávno přijal několik právních předpisů v oblasti digitální a datové. Konkrétně nařízení o digitálních službách (Digital Services Act – DSA), nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Platforem to Business Regulation – P2B), nařízení o správě dat (Data Governance Act – DGA), nařízení o datech (Data Ac) a také Nařízení o umělé inteligencí (AI Act).
Jde o velmi nové předpisy, s výjimkou P2B k nim ještě Česká republika nestihla přijmout adaptační zákony, navíc nařízení o umělé inteligenci teprve postupně nabývá účinnosti. Evropská komise však nyní přišla s návrhem tzv. „Digitálního Omnibusu“ (Digital Package on Simplification), ten má některé z těchto předpisů, včetně ještě ne zcela účinného nařízení o umělé inteligenci, dosti podstatně novelizovat, nařízení P2B se má zrušit zcela.
Obecně se jedná o právní úpravy, které reagují na technologický vývoj a v určité podobě jsou patrně potřebné. Je však nutno položit si otázku, zda v této oblasti existuje na evropské úrovni vůbec nějaká koncepce a pokud ano, jaká? Jelikož Spojené státy americké nedávno některé z těchto předpisů podrobily velmi ostré kritice, je snad „Digitální Omnibus“ reakcí na tuto kritiku? A v jaké podobě tedy budou zmíněné předpisy – dosud označované jako základní kameny evropské digitálně-datové ekonomiky – platit nadále? Nebudou snad následovat osud nařízení e-Privacy? To mělo být původně přijato společně s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů – GDPR již v roce 2016, dodnes se tak ovšem nestalo a nyní se to již jeví jako nepravděpodobné.
Neméně relevantní otázkou je, jak se s touto situací vypořádá nová vláda ČR a zda a jak upraví již připravený návrh zákona o digitální ekonomice, návrh jeho novely a také návrh adaptačního zákona o umělé inteligenci. Z těchto důvodů považuje autor za potřebné představit shrnutí aktuální situace též širší odborné veřejnosti.
Miroslav Uřičař
Advokát a partner VANTOR advokátní kancelář, s.r.o. Je členem Komise pro veřejné právo – komise pro správní právo Legislativní rady vlády ČR, členem Rozkladové komise ERÚ a rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Celkem 18 let působil v top-manažerských pozicích u T-Mobile Czech Republic a.s., jednoho z největších operátorů elektronických komunikací, kde byl jako ředitel a General Counsel odpovědný za útvary práva, regulace, bezpečnosti, compliance a vnějších vztahů.
Ve své právní praxi se specializuje na ochranu osobních údajů, právní a regulační aspekty síťových odvětví, zvláště elektronických komunikací, právo digitálních technologií a digitální a datové ekonomiky, kybernetickou bezpečnost, regulaci platebních transakcí a compliance. Je autorem a spoluautorem odborných publikací, zejména v oblasti ochrana osobních údajů a právo elektronických komunikací, mezi jiným je vedoucím autorského kolektivu velkého komentáře k GDPR vydaného v roce 2021 a vedoucím autorského kolektivu připravovaného velkého komentáře k AI Act.


Program a přednášející · IS2 2026
Tomáš Rosa & Jiří Pavlů
Radioelektronický boj v lekcích LoRa
Bezdrátové telemetrické sítě založené na rádiovém standardu LoRa (Long Range) nabývají rychle na významu. Najdeme je v mnoha architekturách, od komerčních nasazení typu LoRaWAN až po komunitní či „prepper“ systémy, jako jsou Meshtastic nebo Meshcore. Na první pohled bychom je mohli přejít coby jen další variaci na téma všudypřítomného IoT. Při pozornějším pohledu ovšem studium platforem LoRa nabízí řadu poznatků, které zdaleka přesahují jejich bezprostřední použití. Jakkoliv je snadné nahlédnout jejich vlastní slabiny, poskytují tyto sítě užitečné a snadno dostupné prostředí pro teoretickou i praktickou analýzu klíčových konceptů odolnosti, digitální suverenity a bezpečnosti radiové telemetrie. Zdůrazněme, že bezpečnost zde není redukována pouze na své klasické cíle, jako je autentizace, důvěrnost a integrita. Při konfrontaci s nepřítelem jsou stejně tak důležité i otázky skrytého vysílání a odolnosti vůči rušení. Porozumění těmto aspektům cíleně přispívá k budování strategické výhody v oblasti elektronického boje. LoRa sama o sobě ovšem přirozeně podporuje technologie dvojího užití, čímž jsou tyto poznatky stejně tak dobře dostupné i potenciálním protivníkům. Současně se LoRa objevuje i v řadě scénářů typu TEMPEST, založených na interferenci odlišných druhů fyzických vrstev. To vše jsou dobré důvody pro to osvojit si tuto problematiku včas a důkladně.
Tomáš Rosa
Tomáš je doktorem v oboru kryptologie s Cenou rektora ČVUT za rok 2004, studoval kombinovaně na FEL ČVUT a MFF UK v Praze. Rozvíjí a propaguje obecné matematické modelování bezpečnostních systémů. Přirozenou aplikací jsou například útoky pomocí postranních a skrytých kanálů, kde dosáhl uznávaných výsledků. Jeho práce pomohla zlepšit řadu celosvětových standardů: PGP, TLS, platební schéma EMV, Bluetooth a GNSS. Tomáš je vedoucím architektem matematické bezpečnosti v Kompetenčním centru pro kryptologii a biometrii Raiffeisen Bank International a přednáší modelování bezpečnosti na MFF UK.
Jiří Pavlů
Je absolventem magisterského studia v oboru Matematika pro informační technologie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se teoretické kryptografii, zejména pak bezpečnosti a použitelnosti symetrických šifer, a teorii kódů. Je kryptologem a expertem v oblasti matematické bezpečnosti v Kompetenčním centru pro kryptologii a biometrii Raiffeisen Bank International a přednáší modelování bezpečnosti na MFF UK.

Program a přednášející · IS2 2026
Brent McConnell
Na prahu chaosu
Téma letošní konference „NENÍ ČAS VÁHAT“ předpokládá budoucnost, v níž pokročilé technologie zvyšují lidské schopnosti, ekonomickou odolnost a společenský blahobyt. Tato vize stojí na jednom předpokladu: spolehlivé integritě kritické infrastruktury (CI).
Pro ty, kteří se s tímto pojmem běžně nesetkávají, může být kritická infrastruktura abstraktním konceptem – seznamem sektorů na webových stránkách státní správy. Ve skutečnosti však představuje „elementární biologické suroviny“ moderní civilizace. Jde o provozní technologie (OT), které čistí vodu, kterou pijeme, stabilizují teplotu v našich domovech, koordinují logistiku dodávek potravin a napájejí ventilátory na jednotkách intenzivní péče. Ve Spojených státech i v Evropě jsou občané zvyklí vnímat spolehlivost těchto systémů nikoli jako výsledek technického inženýrství, ale jako samozřejmost. Předpokládáme, že se rozsvítí světla, poteče voda z kohoutku a záchranné služby budou reagovat.
Tento předpoklad však vytváří nebezpečnou slepou skvrnu. Jak uvádí často citovaná maxima z oblasti krizového řízení, „od anarchie nás dělí devět jídel“. Selhání logiky řízení v městské úpravně vody neznamená pouze pád serveru; mění dávkování chemikálií a může vést k tomu, že se do vodovodního systému dostane hydroxid sodný – scénář, který byl v roce 2021 téměř realizován v Oldsmaru na Floridě. Výpadek elektrické sítě během extrémního počasí neznamená jen snížení ekonomického výkonu; znamená ztráty na životech. Během zimní bouře Uri v roce 2021 přispěly výpadky sítě přibližně k 246 úmrtím v Texasu. Tyto události ilustrují zásadní skutečnost: když selže „elementární biologické suroviny“, fasáda moderního řádu se rychle rozpadá.
S tím, jak se základní služby přesouvají na propojené digitální architektury, se veřejná bezpečnost stává neoddělitelnou od bezpečnosti kódu. Odolnost nemůže být pasivní vírou, že technologie budou fungovat podle očekávání; musí být cíleně navrženým stavem. Jsme svědky konce „éry lidské latence“ – období, kdy rychlost a rozsah kybernetických operací byly omezeny lidským uvažováním, kapacitami a koordinací. Na jejím místě se objevuje to, co lze označit jako „Agentic Shift“: AI-podporované, poloautonomní operace, které zkracují časové horizonty, snižují nároky na pracovní sílu a zmenšují prostor, který dříve chránil obránce. Naplnění imperativu „NENÍ ČAS VÁHAT“ proto vyžaduje zásadní posun od manuální reakce k autonomní odolnosti, ukotvené ve fyzických bezpečnostních pojistkách.
Brent McConnell
Brent McConnell působil jako seniorní poradce pro mezinárodní záležitosti v agentuře CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency), jako ředitel mezinárodních operací CISA a také jako Chief Compliance Officer. V těchto funkcích řídil mezinárodní operace organizace s více než 3 300 zaměstnanci a poskytoval vrcholovému vedení CISA poradenství v oblasti mezinárodní kybernetické strategie. Je exekutivním lídrem s více než 35 lety praxe v oblasti bezpečnosti ve Spojených státech i v mezinárodním prostředí. Specializuje se na kybernetickou bezpečnost, compliance, exportní kontrolu, ochranu kritické infrastruktury, budování kapacit a politiku pokročilých zbrojních technologií.
Brent je emeritní důstojník Letectva Spojených států amerických, emeritní zpravodajský důstojník, překladatel korejštiny a seniorní výkonný představitel Pentagonu v oblasti technologické bezpečnosti. Vedl vysoce citlivá jednání s globálními mocnostmi, včetně Číny, Indie, Koreje, Japonska a Izraele; řídil operace v hodnotě milionů dolarů a programy v hodnotě miliard dolarů; a budoval strategická partnerství napříč NATO, Evropskou unií, ASEAN a ve více než 25 zemích. Nedávno vedl americké delegace na Ukrajinu během válečného konfliktu, kde zajišťoval dodávky kybernetických technologií a školení v podmínkách aktivního konfliktu.
Brent byl třikrát oceněn nejvyšším civilním vyznamenáním Pentagonu a rovněž získal ocenění CISA Leader of the Year za své vedení v prostředí s vysokou mírou rizika a složitosti. Jeho desítky let trvající spolupráce s Kongresem USA, Bílým domem a Radou národní bezpečnosti nadále tvoří základ přístupů Spojených států k zabezpečení pokročilých zbrojních technologií.
Souběžně se svým operativním vedením Brent aktivně přispívá ke globálnímu technickému a diplomatickému vzdělávání. Působí jako externí profesor (Adjunct Professor) na George C. Marshall European Center for Security Studies, na Foreign Service Institute Ministerstva zahraničí USA a na Asia-Pacific Center for Security Studies při Pentagonu, kde vzdělává vysoké vojenské důstojníky, diplomaty a tvůrce politik v oblastech kybernetické bezpečnosti, technologické bezpečnosti a exportních kontrol.
Brent je držitelem titulu Master of Arts v oboru organizační leadership z George Washington University a titulu Master of Arts v oboru teologie z Dallas Theological Seminary. Absolvoval rovněž exekutivní programy na Kennedy School of Government při Harvard University a na Darden School of Business při University of Virginia. Jeho kariéra představuje propojení operativních zkušeností, strategického vedení veřejných politik a mezinárodní diplomacie v oblastech národní bezpečnosti, ochrany kritické infrastruktury a bezpečnosti pokročilých technologií.


Program a přednášející · IS2 2026
Michael Bátrla & Štěpánka Havlíková
Bezpečné a odpovědné AI systémy: kyberbezpečnost, AI Akt a ISO/IEC 42001
S narůstajícím využíváním modelů a systémů umělé inteligence roste i potřeba účinně je chránit před kybernetickými hrozbami, zneužitím a systematickými riziky vyplývajícími z nesprávného či úmyslně škodlivého použití. S blížící se účinností AI Aktu Evropské unie zároveň stojí organizace před otázkou, jak skloubit kybernetickou bezpečnost AI systémů, regulatorní požadavky a reálné provozní potřeby.
Přednáška nabídne společný pohled bezpečnostního manažera a právničky na praktický návrh, zavádění a provoz AI systémů tak, aby splňovaly požadavky AI Aktu, NIS 2, GDPR i souvisejících předpisů a současně byly udržitelné v každodenním provozu. Vysvětlíme rizikový přístup AI Aktu od zakázaných systémů po ty nízkorizikové, se zaměřením na povinnosti pro vysoce rizikové systémy – bezpečnost, řízení rizik, kvalitu a governance dat, monitoring, či robustnost.
Zároveň představíme normu AI governance ISO/IEC 42001 a ukážeme, jak lze nad existujícím ISMS a procesy kybernetické bezpečnosti vybudovat AIMS, které pomůže naplnit a obhájit požadavky této mezinárodní normy i AI Aktu. Na příkladech z cloudového prostředí i z regulovaných a neregulovaných sektorů ukážeme, kde se AI Akt a ISO/IEC 42001 překrývají (např. řízení rizik, bezpečnost, soukromí, governance, dokumentace, monitoring) a kde kladou odlišné nároky. Zaměříme se na typické bezpečnostní a smluvní „slepé skvrny“ při nasazování generativních i negenerativních AI systémů, roli smluvních ujednání s poskytovateli modelů a cloudových platforem a na praktické postupy, jak nastavit vnitřní procesy, organizační a technické kontroly od návrhu až po dlouhodobý provoz AI systémů.
Michael Bátrla
Michael Bátrla je první CISO ČVUT a odborník na kybernetickou bezpečnost, AI governance a compliance. Zkušenosti sbíral v AI startupech (AISLE, Rossum), technologických firmách, či na projektech spojených s evropským kosmickým sektorem, obranou a NATO. V AISLE nastartoval jeden z prvních ISO 42001 certifikovaných AI governance programů v ČR. Dlouhodobě spolupracuje s MUNI v oblasti práva informačních technologií. V této oblasti se aktuálně dále vzdělává prostřednictvím studia IT Law LL.M programu. Je spoluautorem komentářů k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti a EU AI Aktu.
Štěpánka Havlíková
Štěpánka Havlíková je advokátka se specializací na IT právo, právo umělé inteligence, duševní vlastnictví a ochranu dat. Poskytuje právní poradenství napříč technologickým sektorem včetně komplexních IT projektů, implementace nových technologií a AI systémů, SW smluv a compliance s digitální legislativou. Více než rok působila na secondmentu v právním týmu globálního big tech poskytovatele AI modelů. Současně působí jako doktorandka na Ústavu práva a technologii Masarykovy univerzity.

Panelová diskuze · IS2 2026
Ondřej Filip
CZ.NIC
Ondřej Filip vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Informatika, a University of Pittsburgh - Joseph M. Katz Graduate School of Business (MBA). Během studia na Karlově univerzitě začal pracovat ve společnosti IPEX a. s., kde později působil jako technický ředitel a člen představenstva.
Od prosince 2004 je Ondřej výkonným ředitelem sdružení CZ.NIC. Vedle výkonu své funkce v CZ.NIC působí jako předseda představenstva propojovacího uzlu NIX.CZ a též jako předseda představenstva RIPE NCC, což je registr IP adres pro Evropu, Střední východ a postkomunistické země. Ondřej je též tzv. „držitelem klíče od kořenové zóny Internetu“ neboli Trusted Community Representative u nejvyššího správce Internetu ICANN/IANA.
V minulosti Ondřej vedl i další organizace zabývající se Internetovou infrastrukturou jako Euro-IX, DNS OARC a působil jako aktivní člen rady národních domén (ccNSO council) nebo poradního výboru pro bezpečnost a stabilitu (SSAC) v rámci ICANN. Účastnil se též Multistakeholder Advisory Group, jež je poradním orgánem generálního tajemníka OSN pro Internet Governance Forum,
Ondřej Filip je od roku 2019 členem Síně slávy Cybersecurity, v níž jsou zastoupené osobnosti, které zásadním způsobem nebo dlouhodobým pozitivním přínosem ovlivnili kyberbezpečnost v České republice.
Ve svém volném čase rád hraje basketbal nebo programuje opensource software. Ondřej hovoří plynně anglicky, domluví se také německy a rusky.

Panelová diskuze · IS2 2026
Lukáš Klučka
Ministerstvo vnitra ČR
Lukáš Klučka pochází z Jižní Moravy, narodil se ve Valticích. Vystudoval Geoinformatiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnoval především prostorové analýze bezpečnostních rizik.
Po absolvování univerzity nastoupil na Ministerstvo vnitra, nejprve jako projektový manažer strategických ICT projektů, jako vedoucí oddělení a zástupce ředitele projektové kanceláře, která zajišťovala podporu projektů napříč resortem, včetně Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru. Následně působil na ministerstvu obrany jako ředitel odboru řízení organizací a dotací a jako náměstek ministra obrany pro správu a řízení organizaci, kde odpovídal za řízení státních podniků, vojenských nemocnic a dalších zařízení.
Po odchodu ze státní služby nastoupil do poradenské a auditorské společnosti Ernst & Young, kde se jako manažer věnoval digitální transformaci a technologickým inovacím a byl lídrem pro bezpečnost, vnitřní věci a obranu. Od roku 2025 je 1. náměstkem ministrem vnitra. Od roku 2026 je zároveň i vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.

Panelová diskuze · IS2 2026
Daniel Miklós
Hasičský záchranný sbor ČR
Brigádní generál Ing. Daniel Miklós, MPA, působí u Hasičského záchranného sboru České republiky od roku 2003. Od roku 2017 zastává pozici náměstka generálního ředitele HZS ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost.
Během své profesní dráhy prošel klíčovými manažerskými i odbornými pozicemi v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení, včetně vedení oddělení krizového řízení a následně řízení odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení.
Dlouhodobě se zaměřuje na tvorbu a implementaci veřejných politik v oblasti bezpečnosti, krizového řízení a civilní nouzové připravenosti. Podílí se na přípravě strategických dokumentů a legislativy, zejména v oblasti krizového zákonodárství, a na rozvoji systému ochrany obyvatelstva a kritické infrastruktury v České republice.
Jeho profesní zájem zahrnuje systémovou odolnost státu, moderní přístupy k řízení rizik a adaptaci bezpečnostního systému na nové hrozby včetně technologických a hybridních rizik.

Panelová diskuze · IS2 2026
Karel Řehka
Armáda ČR
Generál Karel Řehka se narodil v únoru 1975. Vystudoval Vojenské gymnázium v Opavě a v roce 1997 absolvoval Vojenskou akademii ve Vyškově se specializací na průzkum. Do služebního poměru vstoupil téhož roku.
Působil u jednotek speciálního průzkumu a speciálních operací, kde postupně zastával mimo jiné funkci vyššího styčného důstojníka pro zahraniční spolupráci a náčelníka skupiny JTAC (Joint Terminal Attack Controller). V roce 2003 nastoupil k 601. skupině speciálních sil, v níž působil v různých velitelských a řídicích funkcích; v letech 2010–2014 jí velel. Následně v letech 2014–2017 zastával funkci ředitele Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany.
V roce 2017 byl jmenován zástupcem velitele mnohonárodní divize NATO Northeast v Polsku, kde působil do roku 2020. Poté stál v čele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (2020–2022). Od 1. července 2022 zastává funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.

Panelová diskuze · IS2 2026
Juraj Šedivý
CETIN
Juraj Šedivý je předsedou představenstva poskytovatele telekomunikační infrastruktury CETIN a předsedou představenstva CETIN International. Je držitelem titulu MBA z Rochester Institute of Technology v New Yorku a inženýrského titulu z Univerzity v Nitře. Dříve byl členem vedení Českého Telekomu, finančním ředitelem společnosti Telefónica O2 a generálním ředitelem slovenského operátora O2. Společnosti CETIN a CETIN International působí v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Srbsku a v Bulharsku.

Panelová diskuze · IS2 2026
Jan Švejdar
Letiště Praha
Pracovní zkušenosti
20 22 až doposud - OSVČ – l esní práce
1987 – 2 022 - Policie České republiky
1987 – 1989 - o bvodní oddělení Pec pod Sněžkou
1989 – 1993 - služba kriminální policie a vyšetřování Trutnov
1993 – 2006 - velitel služby kriminální policie a vyšetřování krajského ředitelství Hradec Králové
2006 – 2007 - ředitel Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Praha
2007 - 2011 – náměstek krajského ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování Hradec Králové
201 1 - 201 4 – ředitel krajského ředitelství Hradec Králové
201 4 - 2018 – ředitel krajského ředitelství Pardubice
201 8 – 2022 - policejní prezident Praha

Doprovodný program IS2 · IS2 2026
Demonstrace postkvantového šifrátoru
Jan Hajný, VUT v Brně
Demonstrace postkvantového šifrátoru
Demonstraci představí prof. Jan Hajný z VUT v Brně
V rámci demonstrace bude u stánku CHESS představen postkvantový šifrátor síťového provozu pracující na rychlostech až 100 Gb/s. Tento šifrátor je navržen a implementován jako tzv. kvantově bezpečný, tedy využívající mechanismy odolné vůči útokům kvantovými počítači.
Šifrátor využívá mechanismy postkvantové a volitelně kvantové kryptografie k ustanovení klíčů a následně autentizované šifrování k zajištění důvěrnosti dat. Implementován je jako síťová karta na hardwarově akcelerované FPGA platformě, která bude během demonstrace k vidění.
Jan Hajný
VUT v Brně
Doprovodný program IS2 · IS2 2026
Cvičná platforma INJECT – Praktický workshop
Hands-on workshop
Cvičná platforma INJECT – Praktický workshop
Praktické hands-on workshopy zaměřené na krizové scénáře, rozhodování pod tlakem a využití open-source platformy INJECT.
INJECT Exercise Platform Workshop
Open-source nástroj pro přípravu na krize a incidenty, u kterých není čas váhat.
Hands-on workshop, kde si vyzkoušíte open-source platformu INJECT v akci. Prožijete praktické cvičení "Ben's Lost Laptop" – incident ztráty firemního zařízení na konferenci, kde není čas váhat. Budete řešit bezpečnostní rizika a prioritizovat okamžité akce pod tlakem. Uvidíte, jak platforma funguje, jaké scénáře podporuje, a ukážeme vám, jak ji využít ve vaší organizaci – od tvorby cvičení po facilitaci. INJECT lze použít napříč rolemi i mimo kybernetickou bezpečnost – cílem je posilovat odolnost skrze ovlivňování rozhodování, když záleží na každé vteřině.
Web projektu: https://inject.muni.cz/
Video: https://www.youtube.com/watch?v=N-G3nuK2WBA
Program workshopu
Představení platformy
Ukážeme, jak INJECT funguje, jaké typy cvičení podporuje a pro jaké scénáře je vhodný.
Praktické cvičení: " Ben's LostLaptop"
Prožijete incident ztráty firemního zařízení na konferenci z perspektivy postiženého zaměstnance i bezpečnostního experta. Ve skupině budete řešit identifikaci bezpečnostních rizik, prioritizaci okamžitých akcí, kontaktování IT bezpečnosti a tvorbu akčního plánu prevence.
Implementace do organizace
Poradíme, jak si přinést platformu do vaší organizace a začít z ní těžit – od výběru scénářů po facilitaci cvičení.
Délka: 40 min
Pro: IT security, management, školitele
Výstup: Praktická zkušenost s platformou + roadmapa pro implementaci
Účast na moderované diskuzi a workshopech je omezena, a tedy je nutno si rezervovat místo předem
ENG
09:00 - 09:40
INJECT Exercise Platform – Hands-on workshop
CZ
11:00 - 11:40
Cvičná platforma INJECT – praktický workshop

Programový výbor · IS2 2026
Eva Racková
RVDA · Předsedkyně PV
Eva Racková se informačním systémům a jejich bezpečnosti věnuje více než 20 let. 12 let vykonávala funkci CIO pro společnosti KPMG v České republice. V současné době pracuje pro Radu pro veřejný dohled nad auditem.

Programový výbor · IS2 2026
Pavel Hejduk
ČEZ
Pavel se celou svoji profesní kariéru věnuje informační a kybernetické bezpečnosti v elektroenergetice. Má za sebou více jak 12let na pozicích security architect, security teamleader, CSIRT manager a CISO v dceřiných společnostech Skupiny ČEZ. Poslední 4roky zastává roli koncernového CISO v mateřské společnosti ČEZ. Pavel je držitel profesních certifikací CISM a CISSP.

Programový výbor · IS2 2026
Tomáš Iránek
Jihomoravská zdravotní, NCEZ
Tomáš je IT manažer s vice než 20letou praxí jak v komerčním sektoru tak ve zdravotnictví. V poslední době prošel fakultní, krajskou i okresní nemocnicí a může tak porovnat úroveň a potřeby IT ve zdravotnictví v závislosti na velikosti zařízení. Působí také jako konzultant NCEZ.

Programový výbor · IS2 2026
Lukáš Klášterský
ORBIT
V současnosti působí v oblasti Adopce Digitalizace a Cloudu ve společnosti Orbit, poskytovatele IT služeb ve střední Evropě. V rámci více než 20 let profesního působení v oblasti IT a Telco má bohaté zkušenosti s poskytováním služeb, realizací projektů a transformací, expertní znalosti trendů. Působil na manažerských pozicích Erste Bank Group, Česká pojištovna/Generali Group, Telefonica O2, Lucent technologies, debis IT Services Czech (později T-system).

Programový výbor · IS2 2026
Radek Komanický
Allegro Group
Radek Komanický je v současné době členem týmu Informační bezpečnost v Allegru, do kterého se připojil v rámci akvizice z pozice CISO pro Mall Group. Má za sebou více než 25 let praxe v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti. Za svého téměř patnáctiletého působení ve vedení týmu Informační bezpečnosti v Raiffeisenbank, resp. eBance, se účastnil mnoha transformačních a inovačních projektů i několika fůzí finančních institucí a akvizice Mallu Allegrem. Ve své pozici zodpovídal nejenom za manažerské řízení týmu a strategické plánování informační bezpečnosti, ale i návrh a implementaci bezpečnosntích opatření při budování ISMS, například IAM, SIEM, DLP, AntiDDoS, AntiBot, FDS, BCM. Mnoho zkušeností získal při řešení bezpečnostních incidentů a to včetně kybernetických útoků na klienty banky, v této oblasti se aktivně podílel i na mezibankovní spolupráci.

Programový výbor · IS2 2026
Jiří Pavlas
PwC
Jiří vystudoval ČVUT – obor Letadlová technika a jeho život je zasvěcen civilnímu a vojenskému letectví a informatice. Jiří má bohaté zkušenosti s řízením rizik, programováním, zpracováním dat a byl také členem skupiny vyšetřovatelů leteckých nehod. Většinu své kariéry strávil Jiří ve velkých strojírenských podnicích.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2026
Jeff Bardin
Treadstone 71
Jeff Bardin aktuálně působí jako hlavní zpravodajský důstojník pro Treadstone71, jež má klienty na 4 kontinentech. V roce 2007 Jeff obdržel cenu „RSA Conference award for Excellence in the Field of Security Practices“ a v témže roce jeho tým získal ocenění „SC Magazine Award – Best Security Team“. Jeff zastává či zastával pozice v představenstvech Board of Boston Infragard, Content Raven, Journal of Law and Cyber Warfare, a Wisegate a patří mezi zakládající členy Security Alliance. Jeff sloužil jako kryptologický lingvista pro US Air Force a jako obrněný důstojník pro Národní gardu USA.
Pan Bardin má rozsáhlé zkušenosti z životního cyklu kyber-bezpečnostního zpravodajství, vytváření a zavádění kyber-zpravodajských programů, výběru a vybudování TIPu (Threat Intelligence Platform), cíleného výzkumu a podpory, analýz a služeb (kyber) kontra-rozvědných činností, přípravy podvodných (maskovacích) aktivit a kyber-bezpečnostních činností. Vyučuje budoucí experty v oborech Kybernetické zpravodajství a Obranné kybernetické zpravodajství (Anonymity, Cyber Personas, Collection management, Clandestine Cyber HUMINT, Socio-Cultural Aspects of Intelligence, Critical Thinking, Cognitive Bias, Methods and Types of Analysis, Mitre ATT&CK, Structured Analytic Techniques, Analytic Writing, Briefings, and Dissemination), sběr a analýza informací z otevřených zdrojů, strategické zpravodajství, operační/taktické/technické zpravodajství a metody pro odhalování manipulací médií.
Má titul BA v oboru Speciálních studií (Blízký východ a Arabské jazyky) na Trinity College a dosáhl postgraduálního titulu MS v Information Assurance na Norwich University. Na Middlebury College Language School absolvoval další tréninky zaměřené na analýzy jazyků a strávil také více jak 2 roky studiem Ruské historie, literatury, politického systému a jazyka. Pan Bardin žil dlouhodobě v oblasti středomoří, v Saudské Arábii a ve Spojených Arabských Emirátech. Působil jako mimořádný instruktor v postgraduálních programech zaměřených na kyber zpravodajství, kyber kontra-rozvědku, kybernetickou kriminalitu a kyber-terorizmus na Utica College. Pan Bardin se objevil na CNN, CBC News Live, BBC Radio, i24News, BBN a dalších a přispíval do Business Insideru. V roce 2010 publikoval The Illusion of Due Diligence a byl spoluautorem publikací Computer and Information Security Handbook, Understanding Computers, Middle Eastern, Cyber Warfare Doctrine a publikoval články pro časopisy jako je The Intelligencer, CSO a SC Magazine.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2026
Sean S. Costigan
Bluedge Ventures and NATO DEEP eAcademy
Dr. Costigan je mezinárodně uznávaný odborník v oblasti kybernetické bezpečnosti, digitální odolnosti a nových bezpečnostních výzev s více než 25 lety zkušeností na pomezí politiky, technologie a strategického rozhodování. Je senior poradcem v NATO DEEP e-Academy, UNH Global Fellow a hlavním architektem generických referenčních kurikul NATO v oblasti kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb a umělé inteligence. V minulosti zastával vedoucí pozice na MIT, Harvardově univerzitě, Kolumbijské univerzitě, ETH Curych, v Radě pro zahraniční vztahy a jako ředitel pro kybernetickou politiku ve společnosti Red Sift.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2026
Richard Kadlčák
MZV · Ambasador pro Tunisko
V současnosti působí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR jako ředitel odboru kybernetické bezpečnosti a zároveň jako zvláštní zmocněnec pro kybernetický prostor. Zabývá se koordinací mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Na ministerstvu zahraničních věcí pracoval uplynulých 20 let a vykonával mimo jiné funkci mimořádného a zplnomocněného velvyslance ČR v Estonsku.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2026
Vashek Matyáš
MU Brno
Vashek je profesorem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a vedoucím jejího Centra pro výzkum kryptografie a bezpečnosti, členem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Věnuje se aplikované kryptografii, bezpečnosti IT a ochraně informačního soukromí. Podílel se na výzkumu a vývoji pro akademické, průmyslové i státní instituce v CZ, EE, UK, US, IE, CH a CA, na vývoji Společných kritérií a norem ISO/IEC.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2026
Peter Pištek
Securedo · Ambasador pro Slovensko
Odborník na kybernetickú bezpečnosť so skúsenosťami v akademickom aj komerčnom prostredí. Pôsobil ako prodekan na Fakulte informatiky a informačných technológií STU v Bratislave. Neskôr pracoval ako výskumník v Kempelenovom inštitúte inteligentných technológií KInIT, kde sa zameriaval na digitálnu forenznú analýzu, phishing či detekciu sieťových hrozieb. V súčasnosti pôsobí ako audítor, manažér a konzultant kyberbezpečnosti. Je držiteľom viacerých certifikácií (CISA, CISM a AAIA). Je stálym spolupracovníkom časopisu Data Security Management.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2026
Zdeněk Říha
MU Brno
Zdeněk Říha učí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Titul Ph.D.získal na stejně fakultě. V roce 1999 strávil 6 měsíců na stáži na Ubilab, výzkumné laboratoři banky UBS, kde pracoval na aspektech bezpečnosti a použitelnosti biometrických autentizačních systémů. V letech 2005 až 2008 byl vyslaný jako národní expert do Společného výzkumného střediska Evropské komise v Itálii.

Poradci · IS2 2026
Zdeněk Adamec
Kooperativa pojišťovna
Zdeněk má za sebou více jak 15 let zkušeností v oblasti řízení kybernetické bezpečnosti, především ve finančním sektoru. Budoval a řídil první globální tým kybernetické bezpečnosti finanční skupiny Home Credit, v letech 2014 - 2017 působil na Ministerstvu zemědělství ČR jako náměstek pro řízení sekce ekonomiky a IT. V současné době pracuje jako ředitel úseku bezpečnosti v Kooperativa pojišťovně. Je držitelem certifikace CISM.

Poradci · IS2 2026
Jan Beroun
ŘLP
Generálporučík Jan Beroun je zkušený bezpečnostní a zpravodajský profesionál s bohatou kariérou v oblasti vymáhání práva, zpravodajství a obrany. V současné době působí jako bezpečnostní ředitel Řízení letového provozu a je poradcem Poradce pro národní bezpečnost České republiky. V letech 2014 až 2024 vedl Vojenské zpravodajství ČR. Působil jako poradce ministra obrany, vedl bezpečnostní poradenství ve společnosti Pinkerton ČR a zastával klíčové pozice v Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), včetně diplomatického postu v USA. Na začátku své kariéry působil v Policii ČR, mj jako ředitel národního útvaru pro speciální činnosti v oblasti vyšetřování trestných činů. Vystudoval VŠE v Praze a své odborné znalosti si prohloubil na National Security Corps Universit a na Národní akademii FBI v Quantiku.

Poradci · IS2 2026
Rudolf Brožek
ŘLP
Zkušený IT manažer s více než 10 lety praxe v oblasti vývoje a správy informačních systémů. Postupně prošel rolemi programátora, administrátora a analytika až po současnou pozici vedoucího střediska manažerských informačních systémů v ŘLP. Zaměřuje se na efektivní řízení IT služeb se zaměřením na podporu digitalizace procesů v podniku. Ve svém volném čase se věnuje bezmotorovému létání.

Poradci · IS2 2026
Ondřej Filip
CZ.NIC
Ondřej Filip vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Informatika, a University of Pittsburgh - Joseph M. Katz Graduate School of Business (MBA). Během studia na Karlově univerzitě začal pracovat ve společnosti IPEX a. s., kde později působil jako technický ředitel a člen představenstva.
Od prosince 2004 je Ondřej výkonným ředitelem sdružení CZ.NIC. Vedle výkonu své funkce v CZ.NIC působí jako předseda představenstva propojovacího uzlu NIX.CZ a též jako předseda představenstva RIPE NCC, což je registr IP adres pro Evropu, Střední východ a postkomunistické země. Ondřej je též tzv. „držitelem klíče od kořenové zóny Internetu“ neboli Trusted Community Representative u nejvyššího správce Internetu ICANN/IANA.
V minulosti Ondřej vedl i další organizace zabývající se Internetovou infrastrukturou jako Euro-IX, DNS OARC a působil jako aktivní člen rady národních domén (ccNSO council) nebo poradního výboru pro bezpečnost a stabilitu (SSAC) v rámci ICANN. Účastnil se též Multistakeholder Advisory Group, jež je poradním orgánem generálního tajemníka OSN pro Internet Governance Forum,
Ondřej Filip je od roku 2019 členem Síně slávy Cybersecurity, v níž jsou zastoupené osobnosti, které zásadním způsobem nebo dlouhodobým pozitivním přínosem ovlivnili kyberbezpečnost v České republice.
Ve svém volném čase rád hraje basketbal nebo programuje opensource software. Ondřej hovoří plynně anglicky, domluví se také německy a rusky.

Poradci · IS2 2026
Petr Foltýn
FN Ostrava
V letech 2006-2015 se věnoval vedení obchodních a technických týmů v oblasti outsourcingu IT služeb v oblasti školství, 2015- 2016 vedení technického týmu společnost Trivision s.r.o a v letech 2016-2018 působil jako obchodní ředitel společnosti Trivision, tehdy s přesahem do zdravotnictví. V roce 2018 poté nastoupil do funkce náměstka ředitele pro IT ve FN Ostrava, kde působí i v současnosti. Problematice sektoru zdravotnictví v oblasti kybernetické bezpečnosti se aktivně věnuje od roku 2016.

Poradci · IS2 2026
Martin Fleischmann
ČBA
Má mnohaleté zkušenosti z oblasti vývoje informačních systémů včetně řízení velkých projekčních týmů. Po většinu profesní kariéry působil v oblasti dohledu nad finančním trhem, kde byl pověřen vybudováním týmu pro dohled nad IS/ICT bank a zajišťoval řízení odboru, referátů, stálých i ad-hoc týmů zaměřených na kontrolu a dohled řízení rizik (kreditní riziko, operační riziko, validační týmy pro schvalování modelů OR, riziko IS/ICT, AML/CFT, řídící a kontrolní systém, odměňování). V současnosti působí na finančním trhu v oblasti implementace požadavku nařízení DORA v kontextu bankovní regulace.
Martin je absolventem VŠE v Praze. V roce 2010 dokončil doktorské studium na fakultě Informatiky a statistiky téže školy v oboru aplikovaná informatika.

Poradci · IS2 2026
Vladimíra Chlandová
Vodafone
Vladimíra Chlandová je členkou správní rady společnosti Vodafone Czech Republic a.s. a předsedkyní správní rady Nadace Vodafone. V české pobočce koncernu Vodafone vede oddělení právní, regulace, řízení rizik a korporátní bezpečnost. Má za sebou rozsáhlé zkušenosti z oblasti práva, regulace a compliance, které získala během působení ve společnostech T-Mobile Czech Republic, Slovak Telekom, UPC Czech Republic a Trelleborg Group. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a dlouhodobě se angažuje v oborových asociacích a dozorových orgánech. Působila mimo jiné přes 10 let jako předsedkyně představenstva České asociace elektronických komunikací, byla členkou expertního panelu Českého telekomunikačního úřadu v době digitalizace televizního vysílání, členkou dozorčího výboru Fondu kinematografie. Byla opakovaně zařazena mezi top 100 právniček v ČR.

Poradci · IS2 2026
Radim Kolář
AXA-Assistence CEE
Expert na ochranu osobních údajů a informační bezpečnost s dlouholetými zkušenostmi z nadnárodních silně regulovaných společností opírající se o IT zkušenosti z automotive sektoru. Radim aktuálně pracuje pro společnost DHL a zároveň poskytuje konzultace, školení a realizuje projekty pod značkou GDPR-pro.cz a přednáší na konferencích na téma GDPR. Od roku 2014 je v programovém výboru konference IS2. Informačním technologiím se věnoval již při studiu na střední a vysoké škole a příležitostně publikoval v oborových časopisech (Softwarové Noviny) a pravidelně přispíval do webzinů (www.root.cz). Je držitelem certifikace jak pro oblast Informační bezpečnosti (CISM, CRISC), tak i Data Privacy (CIPM/E, CIPM), i z dalších oblastí (ITIL).

Poradci · IS2 2026
Daniel Rous
ČEZ
Vystudoval obor „Tepelné a jaderné stroje a zařízení“ na Fakultě strojní VUT v Brně. Po vysoké škole působil krátce jako vědecký a výzkumný pracovník ve školícím a výcvikovém zařízení JE Dukovany se zaměřením na primární okruh JE Temelín. V letech 1993 až 2004 působil v různých funkcích ve zpravodajských službách ČR. Od roku 2004 pracuje v ČEZ jako ředitel útvaru ochrana Skupiny ČEZ. Profesně se zaměřuje zejména na problematiku ochrany kritické infrastruktury a informační a kybernetickou bezpečnost.

Poradci · IS2 2026
Jakub Šimko
KInIT
Jakub Šimko je výskumník v oblastiach umelej inteligencie, interakcie človeka s počítačom, ľudského počítania, crowdsourcingu a symbiózy človeka a umelej inteligencie. Doménou jeho výskumu je boj proti dezinformáciám prostredníctvom automatickej detekcie dezinformačného obsahu, podpory fact-checkerov a auditovania odporúčacích systémov sociálnych médií. Vzdelanie získal na Slovenskej Technickej Univerzite v Bratislave, kde po dokončení doktorandského štúdia 7 rokov pôsobil ako výskumník a učiteľ. Od roku 2020 pôsobí v Kempelenovom Inštitúte Inteligentných Technológií ako Expert researcher a líder výskumného tímu zameraného na spracovanie webových a používateľských dát. Je spoluautorom viac než 30 publikácií medzinárodnej kvality spolu s viac než 200 citáciami. Aktuálne je riešiteľom 4 výskumných Európskych projektov. Výskum auditovania, na ktorom sa podieľal, získal v roku 2021 cenu Best Paper Award na prestížnej konferencii ACM RecSys.

Poradci · IS2 2026
Jaroslav Šmíd
ex NÚKIB
Ing. Jaroslav Šmíd vystudoval technickou kybernetiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Celý svůj profesní život pracoval ve státní správě v oblasti informačních technologií.
Pracoval v bezpečnostních složkách státu (MV, BIS, UZSI) a podílel se na vzniku a rozvoji Národního bezpečnostního úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kde dlouhodobě zastával pozice náměstka ředitelů.
Podílel se na začleňování ČR do mezinárodních organizací, především do NATO a Evropské unie. Zastupoval, ČR na různých fórech zabývajících se bezpečností informačních systémů v rámci NATO (CCDCOE – Steering committe, SC4 for INFOSEC), CC (CCRA), EU (CSC, ENISA – Management Board, Securirty Scrutiny), ESA ( Security Committee),…
Na národní úrovni byl členem např. Rady Programu bezpečnostního výzkumu České republiky, Rady vlády pro informační společnost, Koordinační rady ministra dopravy pro kosmické aktivity, Rady Národního centra kompetence pro kyberbezpečnost, Rady MU pro Master programme on Management of Service, SW, and Cybersecurity,…
V roce 2018 byl uveden do Síně slávy Cybersecurity.
V červnu 2025 odešel do starobního důchodu.

Poradci · IS2 2026
Marek Vrbík
ČTÚ
Marek Vrbík v současnosti působí jako radní Českého telekomunikačního úřadu, kam byl jmenován vládou.
Své pracovní zkušenosti získal především v institucích zajišťujících bezpečnost České republiky.
Ve Vojenském zpravodajství se podílel na budování systému kybernetické obrany státu a v manažerské roli vedl technické disciplíny.
Na ČTÚ působil před jmenováním do Rady jako člen rozkladové komise. Pusobil v Radeředitelů AFCEA. Momentalne také v kolegiu sdružení CZ.NIC.
Je spoluautorem knihy a projektu Kyberpohádky, který propojuje digitální gramotnost s hravým příběhem pro děti. Zaměřuje se na systémová a inovativní řešení, přičemž klíčovou roli přisuzuje správné práci s lidmi, otevřené komunikaci a týmové synergii jako nástroji pro ochranu demokratických principů.
Ve volném čase se věnuje rodině, sportu a umění. Aktivně hraje futsal, cvičí karate a nejraději tráví čas v přírodě.

Poradci · IS2 2026
Pavel Východský
TOP Consulting
Ing. Pavel Východský, Ph.D. absolvoval inženýrské studium na Západočeské univerzitě v Plzni v oboru IT a svou disertaci obhájil na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci. Jeho pracovní dráha se ubírala v manažerských i statutárních pozicích zejména ve finančních společnostech jako byla Česká pojišťovna, skupina PPF, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, KBC skupina, ČSOB Pojišťovna a poslední tři roky byl členem představenstva Letiště Praha. Jeho pracovní zkušenosti jsou z oblasti informačních technologií a cybersecurity, financí, řízení lidských zdrojů, interního auditu, compliance a řízení rizik. Vedle toho přednášel a vedl diplomové práce na Bankovním institutu VŠ a současně působí v programovém výboru IS2 Information Security Summit, a dále jako certifikovaný mentor a lektor manažerské akademie pro společnost TOP Consulting.

Poradci · IS2 2026
Václav Žid
MO
Brigádní generál Václav Žid je zástupcem ředitele Vojenského zpravodajství a ředitelem sekce technické. Většinu své kariéry se zaměřuje na informační technologie, informační bezpečnost a strategické řízení.
Vystudoval obor Technická kybernetika na Elektrotechnické fakultě ČVUT a další zkušenosti čerpal v zahraničí během studia oboru Government Information Leadership na National Defense University v USA. Je rovněž absolventem Advanced Management Program a Chief Information Officer Certificate Program tamtéž.
U Vojenského zpravodajství se podílí na budování nových schopností v operační doméně Cyber a v doméně Space. Podporuje program pro vědu, výzkum a inovace. Dále se zasazuje o zavádění nových technologií pro podporu dosažení mise organizace. V loňském roce se podílel na předsednictví ČR Vojenskému zpravodajskému výboru NATO.








