Information
Security Summit
„IS2 2025 – Digitální optimismus“

Záštitu převzali
Petr Fialapředseda vlády ČR
Záštita (PDF)
Marián Jurečkamístopředseda vlády ČR a ministr
Záštita (PDF)
Jan Lipavskýministr
Záštita (PDF)
Vlastimil Válekministr
Záštita (PDF)
Jan Bartošekmístopředseda
Záštita (PDF)
Tom Philippmístopředseda Výboru pro zdravotnictví
Karel Řehkanáčelník Generálního štábu
Záštita (PDF)
Lukáš Kintrředitel
Záštita (PDF)
Jiří Kauckýpředseda
Petr Bartovskýředitel
Záštita (PDF) Program a přednášející
Petr ŠpiříkUživatelé nemůžou za vaše … chyby - to je téma zkušeného CISO a globálního manažera v kyberbezpečnosti se strategickou vizí….Detail
Radovan SemančíkSlepé uličky identity managementu: Časté chyby a jak se jim vyhnout…Detail
Barbora VlachováJaké povinnosti a rizika přináší NIS 2 pro vrcholový management...Detail
Michal RampášekKde je hranice mezi proaktivní kybernetickou ochranou a narušením soukromí...Detail
Lukáš KintrŘeditel NÚKIB odhalí, jak stát chrání Českou republiku v digitálním prostoru…Detail
Bill HagestadDůstojník ve výslužbě Námořní pěchoty USA, etický hacker a expert na čínské kybernetické aktivity nám představí čínské vojenské využití AI jako kybernetickou válečnou zbraň...Detail 
David Pecl & Matej KačicAntivir mlčel, útočníci kradli. V české nemocnici 18 měsíců přežil malware bez povšimnutí...Detail
Josef ŠlerkaCo se stane, když se propaganda spojí s generativní AI? Vliv na volby, společnost i bezpečnost…Detail 
Agáta Kružíková & Vashek MatyášJak padělané otisky prstů z fotografií ohrožují autentizaci chytrých telefonů...Detail 
Eva Macháčková & Barbora KunzováDORA – i regulace může být sexy... v Komerční bance proměnili implementaci na příležitost v inovaci...Detail
Helio Sant’AnaCSIRT manažer bude hovořit na téma Threat Intelligence vs zloději hesel…Detail
Václav ŽidJak chránit vesmírnou infrastrukturu nás seznámí brigádní generál z Vojenského zpravodajství...Detail
Lee CaseyBehaviorální expert z UK nabídne praktické rady lídrům, jak maximalizovat účinnost bezpečnostních strategií...Detail
Jiří DiepoltNávrh strategického přístupu k řízení rizik AI, systematickou analýzu rizik AI, prioritizaci podle dopadu a návrh vhodných strategií...Detail
Petr ŠnajdárekJak propojit civilní a vojenské složky v krizovém řízení…Detail
Lukáš HlavičkaOdhalení nejčastějších a nejpřehlíženějších zranitelností, které ohrožují provoz infrastruktury...Detail 
Tomáš Rosa & Jiří PavlůJak zvládnout éru post-kvantové kryptografie a vyhnout se marnosti...Detail
David MussingtonEmeritní kancléř ředitele pro infrastrukturu v americké Agentuře pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost….Detail Panelová diskuze – 1. den
„aDORAce: Odolnost jako stav mysli“
Programový výbor
O vysokou úroveň programu konference IS2 se každoročně stará programový výbor konference, který spolupracuje s ambasadory, čestnými členy a se svými dalšími poradci.
Poradci
Zdeněk AdamecKooperativa pojišťovna
Jan BerounŘLP
Miroslav FeixGŠ Armády
Ondřej FilipCZ NIC
Petr FoltýnFN Ostrava
Martin FleischmannČBA
Peter JančárikSeznam
Radim KolářAXA-Assistence CEE
Jiří PavlasPWC
Daniel RousČEZ
Jakub ŠimkoKInIT
Jaroslav ŠmídNÚKIB
Pavel VýchodskýLetiště Praha
Michal WojnarPWC
Marcel ZanechalSlovak Telecom
Václav ŽidMOPartneři konference
Platinoví partneři


Zlatí partneři




Stříbrný partner

Partneři




Technologičtí partneři konference


Partner ubytování

Organizátor


Program a přednášející · IS2 2025
Petr Špiřík
Uživatelé nemůžou za vaše … chyby
Po desetiletí se bralo v našem oboru kyberbezpečnosti za fakt, že lidská chyba představuje největší zranitelnost v organizační bezpečnosti, včetně axiomatického tvrzení, že "člověk je nejslabším článkem řetězu". Chci zpochybnit toto paradigma a předložit argumenty, že přisuzování bezpečnostních selhání lidskému faktoru zkresluje podstatu problému a snaží se vyvinit ty, kteří by za bezpečnost organizace měli být zodpovědní.
Analýza kill chainu kybernetických útoků jasně dokazuje, že úspěšné útoky vyžadují několik po sobě jdoucích selhání kontrolních mechanismů nad rámec počáteční lidské interakce. Když může zaměstnanec otevřením škodlivé přílohy spustit katastrofální incident, hlavní příčinou je nedostatečná bezpečnostní architektura a absence kontrolních mechanismů, nikoli lidská chyba.
Správně navržené bezpečnostní systémy musí zahrnovat strategii defense-in-depth, která počítá s běžným lidským chováním, místo aby spoléhala na dokonalý lidský výkon. Každá fáze řetězce útoku nabízí příležitosti pro technické kontroly k přerušení jeho progrese. Segmentace sítě, princip nezbytných privilegií, behaviorální analytika a automatizované reakce mohou efektivně blokovat hrozby bez ohledu na počáteční vektor průniku. Strategie Zero Trust není zcela novým konceptem, je spíše logickou evolucí a především správnou implementací známých konceptů v organizačním měřítku – ale pečlivě a důsledně.
Mapováním útočných scénářů proti kill chainu demonstrujeme, jak technická selhání kontrolních mechanismů, nikoli lidské jednání, určují úspěšnost útoku. Narativ o "lidské slabosti" se stal pohodlnou výmluvou pro nedostatečnou bezpečnostní infrastrukturu a implementaci.
Tento článek vyzývá obchodní lídry a členy představenstva, aby přesunuli pozornost od obviňování zaměstnanců směrem k vyvozování odpovědnosti IT a bezpečnostních týmů za komplexní ochranná opatření. Organizace musí vyžadovat a podporovat bezpečnostní programy, které chrání jak firemní aktiva, tak zaměstnance prostřednictvím robustních technických kontrol. Bezpečnostní týmy by měly být odpovědné za budování odolných systémů, které berou v úvahu normální lidské chování, místo aby očekávaly, že zaměstnanci budou sloužit jako primární bezpečnostní element – a nespoléhat na to, že v případě problému je alespoň na koho shodit vinu.
Pokud tento článek dosáhne jediného, a to ukončení tvrzení "Za všechno mohou uživatelé!", splnil svůj cíl, abychom se všichni mohli konečně soustředit na ochranu organizací – a to včetně jejich lidí.
Petr Špiřík
Partner v PwC, který vede Cybersecurity & Privacy v České Republice – a zároveň Managed Cybersecurity Services pro celý EMEA region. Historicky působil opakovaně jako CISO, včetně globální role Vice Presidenta pro Informační bezpečnost technologické firmy zalistované na burze. V rámci kyberbezpečnosti se zaměřuje nejvíc na oblasti bezpečnostních center SOC, incident response a threat intelligence – jak pro klienty, tak interně ale i v Research & Development roli. Věří na technologický pokrok a vzdělávání mladých lidí, a že je možné nad útočníky zvítězit. Dlouhodobě prosazuje že Medojed kapský je nejlepší zvíře na planetě a rád se o tom na IS2 pobaví s kýmkoliv.

Program a přednášející · IS2 2025
Radovan Semančík
Slepé uličky správy identít
Správa identít a prístupov (identity and access management, IAM) je jadrom každého seriózneho riešenia kybernetickej bezpečnosti. Funckie správy identít sú spomínané v takmer každej regulácií a štandarde pre kybernetickú bezpečnosť. Aj napriek tomu sú IAM komponenty v projektoch kybernetickej bezpečnosti podceňované a veľmi často sú nesprávne používané.
Príspevok sa zaoberá často sa opakujúcimi problémami v projektoch nasadenia správy identít (identity governance and administration, IGA). Uvedieme niekoľko notorických príkladov zlej praxe, ako napríklad:
- Nevhodná kompozícia IAM komponentov,
- dôvera v nesprávne vstupné údaje,
- zlé poradie krokov,
- časté problémy pri použití rolí (RBAC),
- problémy pri správe politík, vlastníkov rolí a aplikácií,
- nesprávne použitie certifikácií ako aj prehnané očakávania prínosov umelej inteligencie.
Pre každú slepú uličku si ukážeme aj správnu cestu, ktorá vedie k udržateľnému prístupu k správe identít. Príspevkom ukazujeme inkrementálny a iteratívny prístup k nasadeniu správy identít, založený na metóde “z dola nahor”, rešpektujúc aktuálny stav organizácie.
Dobre riadená správa identít nie je šprint, ale beh na dlhú trať, preto tento prístup umožňuje postupné zavedenie správy identít v organizácií a jej inkrementálne zlepšovanie.
Predstavíme dynamické použitie RBAC modelu (policy-driven RBAC), s použitím analýzy rolí pomcou algoritmov umelej inteligencie (role mining), ktoré umožní dlhodobo udržateľnú správu prístupových politík. Ukážeme, ako IGA platforma s podporou vysokoúrovňových politík a s využitím prvkov umelej inteligencie môže tvoriť pevný základ pre kybernetickú bezpečnosť a súlad s legislatívou, reguláciami a štandardami.
Ing. Radovan Semančík, PhD.
Vyštudoval odbor softvérové inžinierstvo na Slovenskej Technickej Univerzite v Bratislave a na rovnakej univerzite získal titul PhD. Pracuje v spoločnosti Evolveum na pozícií softvérového architekta. Bol jedným zo zakladateľov spoločnosti Evolveum. Jeho hlavnými oblasťami záujmu sú digitálna identita a architektúry softvérových systémov. Bol zapojený do mnohých nasadení riešení pre spávu podnikových identít (IDM, IGA) približne od roku 2000. Je aktívny prispievateľ do opensource projektov a spolupracuje na rozsiahlych medzinárodných softvérových projektoch. Väčšinu svojho času venuje vedeniu projektu midPoint, ktorý je najrozsiahlejším voľne dostupným open source systémom pre správu identít. Podieľal sa na práci Apache Foundation ako committer a člen project management commitee.

Program a přednášející · IS2 2025
Barbora Vlachová
Odpovědnost managementu v oblasti kybernetické bezpečnosti – dosavadní zkušenosti a nástrahy nové legislativy
Příspěvek se zaměří na dosavadní praktické zkušenosti s odpovědností managementu organizace za zajištění kybernetické bezpečnosti plynoucí ze současné právní úpravy, včetně aktuální judikatury a zkušeností z dohledové činnosti NÚKIB.
Dále bude pojednáno o změnách, které přichází v souvislosti s novou právní úpravou. Směrnice NIS 2 přenáší v řadě oblastí odpovědnost za zajištění kybernetické bezpečnosti organizace na vrcholové vedení. Mezi tyto povinnosti patří například stanovení bezpečností politiky a cílů systému řízení bezpečnosti informací a zajištění zdrojů k uvedení do praxe. Vrcholné vedení dále musí zajistit efektivní obsazení bezpečnostních rolí, které budou zajišťovat informační a kybernetickou bezpečnost v organizaci. Management společnosti se rovněž bude muset prokazatelně účastnit školení v oblasti kybernetické bezpečnosti a bude na základě seznámení a schválení s příslušnou dokumentací určovat strategii v řízení kybernetických bezpečnostních hrozeb.
Směrnice NIS 2 však není jedinou novou legislativou, která upravuje problematiku kybernetické bezpečnosti. Je třeba brát v potaz i další právní předpisy, jako například nařízení DORA, směrnici CER, nebo nařízení CRA.
Návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti přímo nedefinuje pojem vrcholného vedení, ani jeho povinnosti. Definice vrcholného vedení a bližší popis jeho povinností je obsažen v návrhu prováděcí vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností.
Příspěvek se bude věnovat zejména problémům spojených s výkladem povinností managementu dle NIS 2 a nového zákona o kybernetické bezpečnosti a jejich praktické aplikaci, např. v koncernech se zahraniční účastí či ve veřejném sektoru. Dále bude vysvětleno rozložení povinností členů managementu společnosti v systému řízení bezpečnosti informací.
V neposlední řadě budou představeny sankce, které hrozí při nesplnění povinností dle nové legislativy, a to včetně možného uložení zákazu výkonu funkce. Za povinností plynoucích z nového zákona o kybernetické bezpečnosti bude moci NÚKIB uložit pokuty až do výše 2 % čistého celosvětového ročního obratu podniku nebo skupiny podniků. Vzhledem k přímé odpovědnosti vrcholového vedení může porušení péče řádného hospodáře vést v krajním případě k povinnosti nahradit organizaci způsobenou škodu.
Barbora Vlachová
Barbora Vlachová působí v advokátní kanceláři PORTOS, kde vede právní tým specializovaný na právo IT, kybernetickou bezpečnost a ochranu osobních údajů. Působí rovněž jako pedagog na Policejní akademii České republiky a Vysoké škole ekonomie a managementu.
Pravidelně publikuje, je např. autorkou komentáře k zákonu o elektronických komunikacích a spoluautorkou komentáře k zákonu o kybernetické bezpečnosti a zákonu o zpracování osobních údajů. Vystupuje také na odborných konferencích a seminářích.
Je členkou sekce České advokátní komory pro IT a GDPR a působí jako rozhodce u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Aktivně působí v české pobočce organizace AFCEA (Armed Forces Communications & Electronics Association).
Je držitelkou ocenění Právník roku 2023 v kategorii Právo IT.

Program a přednášející · IS2 2025
Michal Rampášek
Role jednotek CSIRT v proaktivním hodnocení kybernetické bezpečnosti a její hranice
Vyvíjející se prostředí kybernetické bezpečnosti vyžaduje změnu rolí jednotek CSIRT s důrazem na proaktivní opatření, jako je například hodnocení zranitelnosti. Tato prezentace zkoumá legislativní a operační rámce na Slovensku, v Česku a Polsku a poskytuje srovnávací analýzu jejich přístupů k posílení pravomocí jednotek CSIRT podle nových zákonů o kybernetické bezpečnosti v rámci transpozice směrnice NIS2.
Na Slovensku je proaktivní skenování zranitelností již základním kamenem činnosti vládní jednotky CSIRT.SK v rámci její konstituence, příkladem je projekt Achilles. Nedávno novelizovaný slovenský zákon o kybernetické bezpečnosti dále upřesňuje, že všechny jednotky CSIRT mají zákonnou pravomoc provádět neinvazivní zjišťování a hodnocení zranitelností v rámci své působnosti. Tato hodnocení se výslovně vyhýbají negativním dopadům na hodnocené sítě, systémy nebo služby a zachovávají rovnováhu mezi proaktivní bezpečností a minimálním narušením. Česko ve svém návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti zaujímá podobně proaktivní postoj.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) koordinuje činnosti související s kybernetickými bezpečnostními hrozbami a zranitelnostmi, včetně vyhledávání zranitelností a penetračních testů. Tyto činnosti jsou prováděny s výslovným souhlasem dotčených stran, což odráží vyvážený přístup, který upřednostňuje spolupráci a dodržování etických zásad.
Polský návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který je součástí transpozice směrnice NIS2, nabízí širší a invazivnější rámec. Umožňuje posuzování bezpečnosti, přičemž jednotky CSIRT mají pravomoc i jinak zakázáními zařízeními a nástroji získat přístup k informacím, které jim nejsou určené, a to přelomením anebo obcházením ochrany, anebo mohou získat přístup k celému informačnímu systému anebo jeho časti. Tento přístup vyvolává kritické otázky ohledně právních a etických hranic, zejména pokud jde o vyvážení potřeby komplexního posouzení bezpečnosti s respektováním autonomie organizace a soukromí.
Prezentace zkoumá, jak tyto přístupy odrážejí širší cíle proaktivní kybernetické bezpečnosti a zároveň řeší problémy harmonizace a důvěry v partnerství veřejného a soukromého sektoru. Srovnáním neinvazivní strategie Slovenska a Česka s expanzivními a potenciálně invazivními opatřeními Polska chceme vyvolat diskusi o tom, jak mohou jednotky CSIRT účinně zvýšit národní odolnost v oblasti kybernetické bezpečnosti, aniž by překročily právní nebo etické hranice.
Michal Rampášek
Michal Rampášek je renomovaný bratislavský advokát specializující se na kybernetickou bezpečnost, právo informačních technologií a trestní právo, s víc jako 10 roční praxí. Působí jako advokát v advokátní kanceláři PETERKA & PARTNERS v Bratislavě.
Michal jeexterním právníkem slovenské Vládní jednotky CSIRT (CSIRT.SK), kde poskytuje právní poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti a regulace. Díky svéhluboké expertize v oblasti práva IT, kybernetické bezpečnosti a trestního právanabízí klientůmkomplexní právní poradenství přizpůsobené novým regulacím a digitálnímu prostředí. Ječlenem ISACA Slovakia Chaptera též certifikovaným Manažerem kybernetické bezpečnosti.
Vedle své právní praxe působí jako doktorand aexterní vyučující na Ústavu práva informačních technologií a práva duševního vlastnictví Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.
Michal jeautorem několika vedeckých článkůzaměřených na právo informačních technologií a kybernetickou bezpečnost a pravidelně vystupuje na odborných a vědeckých konferencích s touto tematikou. Je rovněžspoluautorem univerzitní učebnice "Právo a umělá inteligence".

Program a přednášející · IS2 2025
Lukáš Kintr
Neviditelný štít Česka: Jak NÚKIB chrání před hrozbami v kyberprostoru
Kybernetická a informační bezpečnost jsou klíčové pro stabilitu a prosperitu všech moderních států. V České republice zastává roli gestora v těchto oblastech Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Přednáška ředitele NÚKIB nabídne komplexní pohled na širokou škálu aktivit tohoto úřadu – od mezinárodní spolupráce a výměny zkušeností přes rozvoj regulačního rámce (včetně transpozice směrnice NIS2) až po ochranu strategické infrastruktury, bezpečnost satelitních služeb a kryptografii. Jak NÚKIB získává a analyzuje informace? Jak odhaluje nové hrozby a jaké strategické kroky podniká pro posílení kybernetické odolnosti ČR? Přednáška nabídne odpovědi na všechny tyto otázky a přiblíží konkrétní kroky NÚKIB k ochraně státu v současném propojeném a digitalizovaném světě.
Lukáš Kintr
Lukáš Kintr od 1. července 2022 zastává pozici ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vystudoval manažerskou informatiku a informační management na VUT v Brně a již během studia se snažil rozvíjet znalosti a schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Od roku 2015 působil na Národním bezpečnostním úřadě (NBÚ) jako auditor kybernetické bezpečnosti v Národním centru kybernetické bezpečnosti (NCKB). Po vyčlenění NCKB a vzniku NÚKIB zastával pozici vedoucího oddělení kontroly a od září 2019 náměstka ředitele NÚKIB pro řízení NCKB. V této roli byl zodpovědný za strategii zajišťování a prosazování kybernetické bezpečnosti v České republice, činnost vládního CERT, jednání a spolupráci s národními a mezinárodními partnery a provádění cvičení v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Program a přednášející · IS2 2025
Bill Hagestad
Čínské vojenské využití umělé inteligence jako kybernetické válečné zbraně
Čína využívá velký jazykový model Meta Llama 2 (LLM) k vývoji nástrojů umělé inteligence pro vojenské aplikace, což představuje významný pokrok ve využívání umělé inteligence pro účely národní obrany.
Iniciativa, kterou vedou výzkumné organizace napojené na:
- Lidovou osvobozeneckou armádou (PLA), má za cíl zlepšit schopnosti shromažďování vojenských zpravodajských informací, strategického plánování a rozhodování.
- Přizpůsobení LLM, jako je Meta's Llama, pro vojenské použití vyvolává obavy ohledně potenciálního využití AI jako útočného nástroje, což zpochybňuje stávající etické a regulační rámce.
- Prozkoumáme čínské strategické cíle, technologické adaptace a potenciální důsledky čínského využívání AI LLM ve vojenských operacích.
Umožněné cíle vzdělávání:
1. Porozumět strategickému využití umělé inteligence ve vojenských operacích:
- Analyzovat, jak Čína začleňuje AI LLM do svých vojenských strategií s cílem zvýšit zpravodajské a operační schopnosti.
- Prozkoumat úlohu AI při transformaci tradičních vojenských taktik a rozhodovacích procesů.
2. Posoudit etické a regulační výzvy:
- Diskutovat o etických důsledcích využívání UI jako ofenzivního nástroje ve vojenském kontextu.
- Prozkoumat stávající mezinárodní předpisy a jejich účinnost při regulaci využívání UI ve válce.
3. Posoudit technologický pokrok a omezení:
- Prozkoumat technologické úpravy provedené čínskými výzkumníky za účelem optimalizace LLM pro vojenské aplikace.
Identifikovat potenciální omezení a výzvy při nasazení systémů UI ve vojenském rámci.
Bill Hagestad
Důstojník Námořní pěchoty USA (USMC) ve výslužbě Bill Hagestad, zkušený důstojník v oblasti mezinárodní kybernetické války. Specializuje se na obranné i útočné kybernetické operace. Vyučoval kybernetické zpravodajství na postgraduální úrovni a ochranu kritické infrastruktury v Kybernetickém centru excelence národních bezpečnostních agentur (NSACCE). Bill nedávno ukončil dvě zahraniční vojenské kybernetické mise v Jižní Americe, kde odhalil zranitelnost národní kritické infrastruktury, a na Balkáně.
Jako mezinárodně registrovaný etický hacker má Bill rozsáhlé celosvětové zkušenosti s poradenstvím zahraničním vojenským a jiným vládním agenturám, které vedly k předposlednímu uznání a respektu jako vojenské autority v oblasti Čínské lidové republiky a jejího využívání počítačových a informačních síťových systémů jako zbraní. Na mezinárodní úrovni přednáší na téma hegemonie Číny v informačním věku.
V roce 2012 debutovala Billova první kniha „Čínská kybernetická válka 21. století“. V roce 2013 vydal další zásadní dílo o kybernetických aktivitách Čínské lidové republiky „Operace Říše středu: Čínské využívání počítačů a sítí jako zbraňového systému“. V roce 2014 Bill rovněž publikoval jak „Chinese Information Warfare Doctrine Development 1994 - 2014“; tak „China's Plans for Winning Information Confrontation: Important Chinese Information Warfare Articles - Information Confrontation“.
V srpnu 2015 vydal Bill knihu „Chinese Cyber Crime“ (Čínská kybernetická kriminalita), která je pohledem do čínského hackerského podsvětí, a v únoru 2016 vyšlo druhé vydání. V průběhu roku 2020 vydal Bill 2. vydání knihy „Čínská kybernetická válka 21. století“.
Během října 2024 Bill vydal „21. století čínské kognitivní války“(21st Century Chinese Cognitive Warfare). Jeho současné dílo „ Dračí algoritmus - čínská vojenská strategie umělé inteligence v 21. Století“ (Dragon's Algorithm- China's Military Artificial Intelligence Strategy in the 21st Century) by mělo vyjít později v roce 2025.
Důstojník Hagestad poskytuje aktuální hodnocení kybernetických obranných a protiofenzivních hrozeb mezinárodním obranným, zpravodajským a donucovacím složkám. Na domácí i mezinárodní úrovni přednáší o strategických hrozbách pro informační bezpečnost na základě hrozby čínské kybernetické války. Jeho blog www.reddragon1949.com poskytuje průběžný výzkum využívání informatizace, kybernetické války a vlivových operací čínskou armádou.
Billovo vzdělání zahrnuje bakalářský titul v mandarínské čínštině s menším zaměřením na klasickou čínštinu a moderní japonštinu na University of Minnesota. V roce 2002 získal titul Master of Science v oboru vojenské strategie na US Marine Corps Command & Staff College. Je držitelem titulu Master of Science in Security Technologies z College of Science & Engineering na University of Minnesota a titulu Master of Science in the Management of Technology z Technological Leadership Institute na University of Minnesota.
Bill je také autorem knihy „21st Century Chinese Cyber Warfare“, ISBN 978-1849283342, vydané v letech 2012 a 2013: „Operation Middle Kingdom: China's Use of Computers & Networks as a Weapon System“ ISBN: 978-1482577105 a ‚Chinese Cyber Crime 2016‘, 2. vydání ISBN: 978-1523816552.


Program a přednášející · IS2 2025
David Pecl & Matej Kačic
Tichý zloděj: Odhalení 18měsíční infiltrace infostealerem cíleným na ČR
Kybernetická bezpečnost českých zdravotnických zařízení dlouhodobě čelí hrozbám, které ohrožují nejen důvěrnost dat, ale i samotné poskytování zdravotní péče. Navíc stávající podmínky, kdy je budget i personál často limitující, komplikují efektivní implementaci bezpečnostní strategie, zejména v porovnání se soukromým sektorem.
Tento příspěvek vás provede analýzou reálného incidentu v české nemocnici, kde infostealer malware cílený na Českou republiku zůstal neodhalen více než 18 měsíců. Malware byl identifikován až během implementace EDR řešení, kdy došlo k eskalaci útoku. Malware okamžitě zareagoval pokusem o ukrytí svých aktivit, deaktivaci bezpečnostního softwaru, vytvoření perzistence a urychleným odesláním nasbíraných dat.
Přednáška nabídne detailní analýzu útoku, jaké informace infostealer dokázal odcizit, jakým neobvyklým způsobem je odesílal na C&C servery, a projdeme časovou osu incidentu, technické detaily útoku i reakci nemocničního IT týmu na krizovou situaci. A představíme si lessons learned, které odhalují běžné nedostatky v organizacích často bojujících s omezenými zdroji.
David Pecl
David Pecl vystudoval informační bezpečnost na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně. Během studia začal pracovat ve společnosti AEC a.s., kde se nejprve věnoval implementaci a technické podpoře antivirových a EDR technologií a později se přesunul k dalším projektům primárně z oblasti ochrany koncových stanic a vulnerability managementu, kdy vedl i tým realizující tyto projekty. Po celou dobu svého působení v oblasti bezpečnosti se věnuje převážně ochraně koncových stanic před moderními typy útoků a problematice vulnerability a patch managementu.
V roce 2022 nastoupil do společnosti Security Avengers jako Security Consultant, ve které se podílí na návrhu architektur implementovaných řešení, implementaci samotné, jejich integraci na další nástroje, hardeningu systémů a školeních v oblasti bezpečnosti. Odborně se i nadále zaměřuje na koncové stanice a vše s tím související, oblast řízení zranitelností, návrhy zabezpečení privilegovaných účtů a bezpečnost v oblasti kontejnerizovaného světa.
Matej Kačic
Matej Kačic je absolventem Fakulty informačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně, kde se specializoval na informační technologie a kybernetickou bezpečnost. Během studií se věnoval výzkumu v oblasti síťové bezpečnosti a v roce 2017 uspěšně obhájil dizertační práci Analýza útoků na bezdrátové sítě a získal titul Ph.D. Nadále je členem skupiny Security@FIT na VUT v Brně, aktivně přednáší na akademické půdě a věnuje se publikační činnosti.
Matej od roku 2013 pracoval jako bezpečnostní architekt ve společnosti AEC v divizi technologií. Později tuto divizi vedl.
Od roku 2022 působí jako bezpečnostní konzultant, manažer, architekt bezpečnostních řešení a zakladatel společnosti Security Avengers. Vyhledává složité a komplexní problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je velkým příznivcem inovací a automatizace a věří v jejich využití pro okamžitou a preventivní bezpečnost.

Program a přednášející · IS2 2025
Josef Šlerka
Generativní AI jako palivo pro vlivové operace
Máme za sebou tři roky se všeobecně dostupnou generativní umělou inteligencí a už teď je jasné, že to není nástroj pro vlivové operace, ale jejich palivo. V přednášce se podíváme na vybrané příklady, jak byla generativní AI využita v rámci kyberútoku na západní země a naznačíme si, proč zkoumání psychologie fungování spamu bude mít velikou budoucnost. Zejména se zaměříme na její využití při pokusech ovlivnit volební kampaně a výsledky voleb v západních zemích.
Josef Šlerka
Josef má více než 10 let zkušeností v prostředí startupů zaměřených na analytiku webových dat. Po odchodu z byznysu vedl Nadační fond nezávislé žurnalistiky, kde se podílel na metodice hodnocení důvěryhodnosti médií. Již více než 20 let působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá dopadem nových médií na společnost. Ve své práci kombinuje pragmatický datový přístup s akademickou teorií. V redakci serveru investigace.cz koordinuje skupinu novinářů z východní a střední Evropy, kteří se věnují ekosystému ruské propagandy napříč hranicemi.


Program a přednášející · IS2 2025
Agáta Kružíková & Vashek Matyáš
Padělané otisky prstů z fotografií: Porozumění bezpečnostním rizikům a změnám vnímání uživatelů při autentizaci pro chytré telefony
Verifikace otisků prstů je široce používanou metodou autentizace pro chytré telefony, a to i pro aplikace finančních služeb – většina bank v České republice podporuje autentizaci otiskem prstu pro aplikace mobilního bankovnictví. I když je tato metoda oblíbená a často vnímána jako vysoce bezpečná, neposkytuje absolutní bezpečnost. Stejně jako všechny autentizační metody má i verifikace otisků prstů své limity. Tento příspěvek se zaměřuje na zranitelnost autentizace otisků prstů vůči padělání nezkušenými podvodníky, kteří mohou vytvářet padělky z fotografií, například ze snímků „palce nahoru“, které oběti zveřejní na sociálních sítích, např. na Instagramu.
Tento příspěvek prezentuje studii zranitelnosti snímačů otisků prstů v chytrých telefonech vůči padělaným otiskům vytvořeným z fotografií prstů. Byly prozkoumány jak technické, tak sociální aspekty. Během dvouletého období dokázali někteří z 370 účastníků s malými zkušenostmi vytvořit vysoce kvalitní fyzické padělky otisků prstů z lepidla nebo silikonu. Některé z těchto padělků dokázaly odemknout chytré telefony, případně do nich byly zaregistrovány jako nové platné otisky prstů. Zjistili jsme, že padělání otisků prstů je reálnou hrozbou pro chytré telefony, a to primárně pro modely s optickými čtečkami.
Pokud jde o sociální aspekty, změna vnímání bezpečnosti otisků prstů byla u účastníků nekonzistentní. Zatímco byli méně ochotni používat autentizaci otiskem prstu pro bankovní služby, obecně podceňovali související hrozby. Výsledky zdůrazňují důležitost vývoje bezpečnějších technologií snímačů otisků prstů a zvyšování povědomí uživatelů o možných zranitelnostech a souvisejících hrozbách.
Agáta Kružíková
Agáta Kružíková získala bakalářský titul v oboru Sociální informatika, magisterský titul v oboru Informatika a doktorský titul v oboru Informatika na Masarykově univerzitě v České republice. Ve svém výzkumu se zaměřovala na autentizaci pro koncové uživatele i IT profesionály v oblasti použitelné bezpečnosti, často ve spolupráci s komerčními společnostmi. Doktorské studium absolvovala v Centru pro výzkum kryptografie a bezpečnosti na Masarykově univerzitě. V současnosti pracuje jako konzultant v oblasti kybernetické bezpečnosti se zaměřením na Bezpečnostní operační centra ve společnosti PwC.
Vashek Matyáš
Je profesorem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a jejím proděkanem pro zahraničí a vnější vztahy. Věnuje se aplikované kryptografii, bezpečnosti IT a ochraně informačního soukromí. Podílel se na výzkumu a vývoji pro akademické, průmyslové i státní instituce v CZ, UK, US,IE, CH a CA, na vývoji Společných kritérií a norem ISO/IEC, je členem redakční rady časopisu Data Security Management.


Program a přednášející · IS2 2025
Eva Macháčková & Barbora Kunzová
DORA – i regulace může být sexy
Regulace jako nudná byrokracie? Omyl! Ukážeme vám, jak jsme v Komerční bance proměnili implementaci evropské regulace DORA z povinnosti na příležitost k inovaci.
Regulatorní projekty bývají složité, nepopulární a obtížně se pro ně hledají nadšení odborníci. Přitom mohou být klíčové pro stabilitu organizace i technologický rozvoj. My jsme na DORA šli jinak – s kreativitou a moderními nástroji.
Místo úmorného studia stovek stran regulací jsme vytvořili univerzální Compliance framework, který složité požadavky převádí do přehledného systému. A zapojili jsme umělou inteligenci, která nám pomohla s analýzou. Výsledek? Efektivnější řízení compliance, rychlejší implementace a menší administrativní zátěž.
Přijďte se inspirovat, jak z regulatorní výzvy udělat příležitost k inovaci. Ukážeme vám, že i DORA může být sexy – když víte, jak na ni!
Eva Macháčková
Eva Macháčková je zkušená konzultantka a projektová manažerka s více než 20 lety praxe v řízení komplexních změn. Specializuje se na transformační projekty, implementaci regulatorních požadavků a agilní metodiky. V současnosti v Komerční bance vede implementaci evropského nařízení DORA, kde propojuje regulatorní požadavky s inovativními technologickými řešeními.
Během své kariéry poskytovala poradenství střednímu a vyššímu managementu v krizovém řízení, reorganizacích a optimalizačních řešeních napříč sektory, jako jsou bankovnictví, telekomunikace, utility a veřejný sektor.
Eva je držitelkou několika mezinárodních certifikátů v agilním řízení, rozvoji produktů, řízení projektů a IT Service Managementu. Vystudovala Aplikovanou informatiku na VŠE, kde získala i doktorát. Je zastánkyní funkčních a pragmatických řešení a ráda čelí výzvám komplexních projektů, ve kterých hledá způsoby, jak dosáhnout prakticky použitelných výsledků.
Barbora Kunzová
Zkušená vedoucí manažerka s více než 10 lety praxe v oblasti digitální transformace, strategického řízení a projektového managementu. Aktuálně vede implementaci regulatorního programu DORA v Komerční bance, přičemž koordinuje více než 100 stakeholderů a transformuje 80 % bankovních procesů. Má bohaté zkušenosti s agilním řízením a vedením týmů, včetně působení jako Tribe Coach a Chapter Lead. Dříve úspěšně realizovala velké infrastrukturní a vývojové projekty, včetně zavádění nové aplikace a optimalizace distribuční sítě. Držitelka Ph.D. z Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Barbora má certifikace v oblasti agilního řízení, projektového managementu a digitální transformace.
Pokud Barboru zastihnete o přestávce na konferenci, nezapomeňte se jí zeptat na to, jak efektivně propojit agilní principy s regulacemi v bankovnictví – nebo jaká je její nejoblíbenější metoda pro řízení komplexních změn.

Program a přednášející · IS2 2025
Helio Sant’Ana
Zpravodajství o hrozbách proti zlodějům hesel
V éře stupňujících se kybernetických hrozeb se zpravodajství o hrozbách stalo kritickým nástrojem pro předvídání a zmírňování rizik, zejména pro organizace, které nemají robustní správu aktiv. Tato publikace se zabývá tím, jak threat intelligence umožňuje týmům pro reakci na incidenty rychle řešit úniky a potenciální zranitelnosti. Upozorňuje na rostoucí výskyt sofistikovaného malwaru, konkrétně „password stealers“, který proniká do uživatelských systémů a vyhýbá se detekci nástroji EDR (Endpoint Detection and Response). Tyto skryté útoky často vedou k rozsáhlým napadením a kompromitaci přihlašovacích údajů, což představuje značnou výzvu pro kybernetickou bezpečnost. Analýza zdůrazňuje omezení tradiční viditelnosti EDR proti takovým hrozbám a zdůrazňuje potřebu proaktivních strategií založených na zpravodajství. Integrací zpravodajských informací o hrozbách mohou společnosti zlepšit své povědomí o situaci a schopnosti reakce. Studie se zabývá skutečnými případy, kdy zloději hesel využili slabé obrany, což vedlo k narušení bezpečnosti dat. Uvádí, že bez řádné správy prostředků zůstávají organizace slepé vůči svému potenciálnímu útoku, a proto je zpravodajství o hrozbách nepostradatelné. Tato studie se nakonec zasazuje o posun směrem k rámcům kybernetické bezpečnosti založeným na zpravodajských informacích, aby bylo možné bojovat proti vyvíjejícím se hrozbám. Zjištění zdůrazňují naléhavou potřebu přizpůsobit se tomuto dynamickému prostředí, aby bylo možné chránit citlivé systémy a data.
Helio Sant’Ana
Lídr v oblasti kybernetické bezpečnosti s více než 15 lety mezinárodních zkušeností ve vládním, vojenském i soukromém sektoru. V současnosti působí jako manažer CSIRT a reakce na incidenty, dohlíží na globální bezpečnostní operace. Dříve zastával pozici CISO a regionálního manažera pro LATAM/EMEA ve společnosti CySource, globální izraelské firmě. Byl také CIO Kanceláře prezidenta Brazílie, kde vedl vznik národního CSIRT týmu, zavedení kyberbezpečnostního řízení, IT governance a strategické modernizační iniciativy.
Vystupoval jako řečník na konferencích DefCON 2021 (ICS Village), CS4CA a George C. Marshall Center. Je držitelem vysokoškolského vzdělání v oblasti kybernetické bezpečnosti a řady odborných certifikací (GCFE, GCIH, A|CISO) a je absolventem kybernetických lídrovských programů v USA i Evropě.

Program a přednášející · IS2 2025
Václav Žid
Hodnocení hrozeb v operační doméně Vesmír
Na zajišťování bezpečnosti, ochrany a obrany mají zásadní vliv i moderní technologie. Severoatlantická aliance (NATO) přijala strategii zabývající se nastupujícími disruptivními technologiemi (tzv. emerging disruptive technologies - EDT). Tyto technologie mají potenciál zásadně ovlivnit způsob zajišťování bezpečnosti států nebo i způsob vedení války. Státy po celém světě investují nemalé úsilí do osvojení těchto technologií. Mezi tyto EDT jsou zařazeny i vesmírné technologie. Vesmír je stále důležitější pro zachování ekonomické prosperity a společnost je na službách spojených s vesmírem závislá. Vesmír byl rovněž uznán v rámci NATO jako operační doména. Některé státy hledají způsoby, jak svým protivníkům odepřít využívání vesmíru. Aktivity typu vývoje jaderné vesmírné schopnosti, kybernetické útoky na satelitní sítě, nebo pravidelné rušení a falšování GNSS demonstrují šíři způsobů, jakými jsou služby spojené s vesmírem ohroženy. Seznámení a pochopení globálního vesmírného prostředí a současných hrozeb pomůže budovat nové schopnosti a lépe směřovat úsilí k zajištění bezpečnosti celého vesmíru.
Václav Žid
Brigádní generál Václav Žid je zástupcem ředitele Vojenského zpravodajství a ředitelem sekce technické. Většinu své kariéry se zaměřuje na informační technologie, informační bezpečnost a strategické řízení.
Vystudoval obor Technická kybernetika na Elektrotechnické fakultě ČVUT a další zkušenosti čerpal v zahraničí během studia oboru Government Information Leadership na National Defense University v USA. Je rovněž absolventem Advanced Management Program a Chief Information Officer Certificate Program tamtéž.
U Vojenského zpravodajství se podílí na budování nových schopností v operační doméně Cyber a v doméně Space. Podporuje program pro vědu, výzkum a inovace. Dále se zasazuje o zavádění nových technologií pro podporu dosažení mise organizace. V loňském roce se podílel na předsednictví ČR Vojenskému zpravodajskému výboru NATO.

Program a přednášející · IS2 2025
Lee Casey
Technologie se mění, lidé ne – a proč je to dobře
Zatímco způsob, jakým lidé interagují s technologiemi, se rychle vyvíjí, základní principy, podle kterých lidský mozek zpracovává a reaguje na informace, zůstávají víceméně stejné. To bývá často vnímáno jako slabina – lidé jsou považováni za nejslabší článek, neschopný čelit hrozbám moderních útočníků. V této přednášce však budu tvrdit, že tato biologická stálost naopak představuje největší příležitost pro odborníky na kybernetickou bezpečnost ke snížení rizik. Díky pochopení stabilních predispozic a motivačních procesů, které řídí lidské chování, můžeme maximalizovat účinnost bezpečnostních strategií a zásahů. K podpoře tohoto tvrzení se podíváme na reálný scénář z oblasti kybernetické bezpečnosti a využijeme klíčové psychologické teorie k předpovědi vývoje situace. Na závěr nabídnu praktické rady, jak mohou bezpečnostní lídři tyto principy začlenit do svých programů detekce a reakce na chování.
Lee Casey
Dr. Lee Casey je aplikovaný behaviorální vědec, který využívá své výzkumné a analytické dovednosti v oblasti kybernetické bezpečnosti k měření a ovlivňování behaviorálních rizik a k vývoji nových nástrojů. Mezi jeho významné příspěvky patří spolupráce na 2025 NATO/PfPC Cyber Reference Curriculum a tvorba zpráv jako například „Mimo rámec školení: Formování chování v oblasti kybernetické bezpečnosti na pracovišti“. Pravidelně také přednáší na téma kybernetického chování pro odbornou i akademickou sféru – například na výroční konferenci SM-ITAM Britské výpočetní společnosti, kde hovořil o tom, jak mohou týmy kybernetické bezpečnosti a GRC podporovat přístup zaměřený na člověka. Má také zkušenosti se spoluprací s různými britskými firmami a specializovanými agenturami OSN ve Švýcarsku a Nizozemsku, v rámci své pozice vedoucího analytika kybernetického chování ve společnosti Recyber. Lee rovněž působí jako externí lektor na Katedře psychologie na University of East Anglia a jako výzkumný asistent pro sběr dat v časopise Economic Inquiry 3* při Loughborough University.

Program a přednášející · IS2 2025
Jiří Diepolt
Řízení rizik AI v kontextu informační bezpečnosti
Rozvoj umělé inteligence (AI) zásadně mění způsob, jakým organizace i jednotlivci přistupují k informační bezpečnosti. Současné AI systémy, zejména large language models (LLMs), automatizované rozhodovací nástroje, přinášejí kromě inovací a výhod také nová rizika, která mohou ohrozit důvěrnost, integritu, dostupnost a autenticitu informací. Tento příspěvek představuje systematický přístup k řízení rizik spojených s AI systémy a jejich dopad na informační bezpečnost organizací.
AI technologie představují mocný nástroj, který však zahrnuje specifické zranitelnosti. Mezi ně patří systematická zkreslení (bias) v modelech, možnosti zneužití zlovolnými aktéry či ohrožení soukromí uživatelů. Příspěvek analyzuje klíčové rizikové oblasti, včetně diskriminace a toxicity modelů, s důrazem na dokumentované případy selhání AI systémů v kritických rozhodovacích procesech.
Článek se dále věnuje problémům spojeným se soukromím a bezpečností, jako jsou útoky na AI modely, manipulace s trénovacími daty či nedostatečné zabezpečení datových souborů. Mezi další diskutovaná rizika patří šíření dezinformací prostřednictvím deepfakes, „artifical„ médií nebo automatizovaných platforem, které mohou přispět k destabilizaci společenské důvěry. Zvláštní pozornost je věnována „zlovolným“ aktérům, kteří využívají AI pro kybernetické útoky, sociální inženýrství či finanční podvody. Součástí přehledu jsou také rizika interakce člověka s AI, kde přílišná důvěra v AI systémy může vést k chybným rozhodnutím nebo ztrátě autonomie.
Materiál obsahuje návrh strategického přístupu k řízení rizik AI, zahrnující systematickou analýzu rizik, prioritizaci podle dopadu a pravděpodobnosti a návrh vhodných mitigačních strategií.
Prezentovaný framework obsahuje jak kategorii technických opatření, zahrnující technické modely a včetně monitoringu, procesní kontroly, , audit a kontinuální zlepšování, a v neposlední řadě governance rámec, který definuje odpovědnosti a role. Příspěvek rovněž představí praktické postupy pro identifikaci a mitigaci rizik.
Účastníci konference získají přehled o aktuálních trendech, osvědčených postupech a dostupných standardech v oblasti řízení AI rizik. Cílem je nejen zvýšit povědomí o této problematice, ale také poskytnout konkrétní kroky pro implementaci bezpečnostních opatření v organizacích různých velikostí a sektorů.
Příspěvek vychází z nejnovějších poznatků a případových studií z praxe a nabízí inspiraci pro organizace, které chtějí zodpovědně využívat AI technologie. Výstupy zahrnují praktické prvky, jako jsou průzkumy zkušeností s AI riziky, doporučené zdroje a standardy pro řízení rizik v dynamicky se vyvíjejícím světě AI.
Jiří Diepolt
Jiří Diepolt je předním odborníkem v oblasti řízení rizik umělé inteligence a informační bezpečnosti, který kombinuje hluboké technické znalosti s praktickými zkušenostmi se zaváděním rámců řízení umělé inteligence. Má více než 25 let zkušeností v oblasti bezpečnosti IT a řízení rizik a specializuje se na identifikaci a zmírňování rizik spojených se systémy umělé inteligence, zejména v odvětvích finančních služeb a kritické infrastruktury.
Jeho odborné znalosti sahají od tradičního zabezpečení informací až po nejmodernější výzvy v oblasti AI, včetně detekce zkreslení, zabezpečení modelů a rámců pro dodržování předpisů v oblasti AI. Jako nezávislý IT poradce a auditor pomáhá organizacím orientovat se ve složitém prostředí implementace AI a zároveň zajišťuje robustní bezpečnostní opatření a soulad s předpisy, včetně certifikačních procesů ISO 27001 a hodnocení rizik specifických pro AI.
Ve své předchozí funkci člena představenstva a provozního ředitele/technického ředitele společnosti NEY spořitelní družstvo zavedl komplexní rámce IT a informační bezpečnosti. Během svého působení ve společnosti KPMG jako Senior Advisor vedl řadu projektů v oblasti informační bezpečnosti, včetně prověrek řízení bezpečnosti, auditů bezpečnosti IT a analýz rizik.
V současné době se zaměřuje na vývoj a implementaci rámců pro řízení rizik v oblasti umělé inteligence, dodržování předpisů DORA a NIS2 a poskytování specializovaných školicích programů v těchto oblastech. Jeho nedávná práce zahrnuje průkopnické metodiky pro hodnocení a řízení rizik AI ve finančních institucích.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu informatiky a statistiky, a aktivně přispívá do odborných diskusí o vznikajících výzvách v oblasti AI, kybernetické bezpečnosti a postupů řízení rizik.

Program a přednášející · IS2 2025
Petr Šnajdárek
NIPS – Národní informační platforma civilně-vojenské spolupráce
Platforma pro systém krizového řízení krizí nevojenského i vojenského charakteru. Určená pro strategický stupeň řízení krize národního charakteru. Poskytuje schopnost tvorby společného operačního obrazu situace (COP) z dat systémů včasného varování dotčených rezortů, úřadů, složek a organizací. V průběhu krize jsou plněny úkoly – přehledně zobrazit agregovaná dat všech dostupných zdrojů a prostředků, vytvořit přehledové reporty, navázat na typové plány s umožněním i jejich aktivace a řídit a sledovat následnou distribucí úkolů na podřízené úřady dle typu krize. Ke všem těmto úkolům je nutná odpovídající informační/integrační platforma pro sdílení informací mezi civilními a vojenskými složkami systémů určených pro zvládání krizových situací. Pro účely takového sdílení dat je však také nezbytně nutné klást důraz na odpovídající kyberbezpečnost a bezpečnost informací. Efektivní rozhodovací proces je možné dělat pouze nad daty a nad správnými daty.
Petr Šnajdárek
Brigádní generál Petr Šnajdárek je důstojníkem Armády České republiky s více než 20 lety praxe v oblasti vojenského průzkumu, elektronického boje, obranného plánování, nyní v pozici ředitele Sekce komunikačních a informačních systémů a rovněž v roli Digitálního zmocněnce Ministerstva obrany. V rámci své kariéry zastával vedoucí pozice v 53. brigádě průzkumu a elektronického boje a působil také v zahraničních misích v Afghánistánu, kde vedl klíčové operace. Od roku 2020 do roku 2022 vedl systém Chytrá karanténa, nadále se pak podílel na vedení prací při zmírňování uprchlické krize válečného konfliktu na Ukrajině. V roli digitálního zmocněnce rezortu ministerstva obrany je vůdčí osobností a realizátorem mnoha změn v náročném a citlivém procesu propojování agend veřejné správy a rezortu obrany. Jako jeden z hlavních představitelů platformy civilně vojenské spolupráce se rovněž zasloužil o strategické propojení složek armády České republiky, hasičského záchranného sboru, policie české republiky, Ministerstva vnitra a Ministerstva zdravotnictví. Je držitelem mnoha vyznamenání, včetně Medaile Za zásluhy I. stupně a Záslužného kříže ministra obrany, v roce 2024 byl pak oceněn hlavní cenou E-governmentu za celkový přínos elektronizaci veřejné správy v ČR.

Program a přednášející · IS2 2025
Lukáš Hlavička
Cynický pohľad na štandardný prístup k budovaniu odolnosti infraštruktúr voči kybernetickým útokom
Napriek existujúcim reguláciám, implementovaným (alebo minimálne deklarovaným) bezpečnostným opatreniam v organizáciách je stále väčší počet organizácií obeťou kybernetického útoku. Tieto útoky prichádzajú vo všetkých „tvaroch“ a „farbách“. Od kompromitácií verejnej dostupných služieb, cez business email compromise, exfiltráciu citlivých údajov až po ransomware a kybernetickú špionáž alebo sabotáž kritickej infraštruktúry. Vektory úspešných útokov sú širokého rozptylu: od jednoduchého „password stuffingu“, cez exploitáciu verejne dostupnej služby prostredníctvom známej zraniteľnosti, phishingový alebo spearphishingový email až po reťazovú exploitáciu zero-day zraniteľnosti v rôznych technológiách pri aktuálnej úrovne záplat.
Naivným očakávaním je, že útoky s najväčším dopadom sú vykonávané prostredníctvom najsofistikovanejších metód a za použitia elitného APT tímu s využitím veľkého množstva škodlivého kódu a nástrojov a exploitov zo sna nadšenca hollywoodskych filmov. V skutočnosti mnohé aj verejnosti známe (či už priamo alebo prostredníctvom ich sekundárnych dôsledkov) kybernetické útoky boli vykonané a sú vykonávané prostredníctvom triviálnych techník, ktoré sú známe principiálne aj absolventovi takmer ktoréhokoľvek kurzu alebo tréningu penetračného testovania a etického hackingu.
V rámci našej prezentácie demonštrujeme najčastejšie triviálne zraniteľnosti, ktoré viedli ku kompromitácií organizácií a infraštruktúr nezanedbateľného významu, poukážeme na najčastejšie reálne nedostatky, ktoré spôsobujú kompromitáciu infraštruktúr, pričom častokrát vôbec nie sú uvádzané v správach z penetračných testov či auditov, alebo majú strednú, nízku, alebo informačnú závažnosť.
Súčasne sa pozrieme na kybernetické útoky z pohľadu organizácie a poukážeme na logické chyby v uvažovaní bezpečnostných architektov pri návrhu bezpečnosti infraštruktúr najmä v kontexte zachovania súladu s reguláciami a integrácie infraštruktúr s verejným cloudom.
V závere príspevku si dovolíme navrhnúť metódy, postupy a mementá, ktoré sme počas našej praxe identifikovali ako rozdielové opatrenia na štatisticky významnej vzorke našich riešených prípadov.
Lukáš Hlavička
Lukáš Hlavička, CISSP, GCFA, GXPN v súčasnosti pôsobí ako CTO spoločnosti IstroSec. Predtým pôsobil ako riaditeľ oddelenia DFIR, riaditeľ vládneho CSIRT a súdny znalec. Lukáš má viac ako 15 rokov skúseností v oblasti kybernetickej bezpečnosti vrátane skúseností s riadením vládneho analytického tímu v CSIRT v Európe. Pôsobil ako riaditeľ vládneho tímu CSIRT európskej krajiny. Je orientovaný na cieľ a vždy na ceste, aby pomohol zákazníkom byť v bezpečí. Jeho profesionálnymi záujmami sú digitálna forenzná analýza so špecializáciou na cielené kybernetické útoky, reakcie na incidenty a penetračné testy infraštruktúry a Red team aktivity. Je držiteľom rôznych certifikátov vrátane CISSP, GCFA, GCFE, GXPN, CFR a mnohých ďalších.


Program a přednášející · IS2 2025
Tomáš Rosa & Jiří Pavlů
PQC – Radost s příchutí marnosti
Bezpečnostní architekti budou namnoze souhlasit s extrémní důležitostí přechodu na šifrové sady odolné vůči kvantovým počítačům. Hovoříme o takzvané post-kvantové kryptografii (PQC, post-quantum cryptography). Často však nemají představu, o čem vlastně mluví. Není to tak úplně jejich chyba, protože popisy šifrových sad PQC jsou obvykle buď příliš zjednodušené, nebo značně kryptické samy o sobě. Začneme proto poměrně snadno uchopitelným, ale stále velmi přesným modelem schémat ML-KEM a ML-DSA, coby dvou nejvýznamnějších algoritmů pro ochranu symetrických klíčů a digitální podpisy. To by měla být ta příjemná část. Pak nám přicházejí problémy. Za prvé, toto bude bez jakékoli diskuse největší změna v celé historii aplikované kryptografie, která rozhodně bude stát za to. Mnohem skromnější náhrady algoritmů nám přitom trvaly desetiletí, přičemž stále nejsou úplně hotové. Zůstává otevřenou otázkou, jak přistoupit k migraci na PQC způsobem, který je prakticky proveditelný. Za druhé nám také trvalo desetiletí, než jsme se zbavili implementačních chyb věrně provázejících současné algoritmy. Přesto se stále objevují, i když snad v poněkud nižší míře. Těžko můžeme očekávat, že s PQC to bude radikálně lepší. Další otevřenou otázkou je, jak toto období dospívání zvládnout co nejlépe. Za třetí zde máme paradigma retroaktivní kryptoanalýzy, což stručně řečeno znamená zachytit dnes – luštit později, které nás nabádá zavést PQC co nejdříve. Do té doby je naše běžná šifrovaná komunikace jen zasíláním otevřených dopisů do budoucnosti. Všechny tyto aspekty nás varují, že náš přístup musí být plně informovaný, rozumný a realistický, jinak se veškerá iniciativa kolem PQC může snadno proměnit v jednu velkou marnost.
Tomáš Rosa
Tomáš je doktorem v oboru kryptologie s Cenou rektora ČVUT za rok 2004, studoval kombinovaně na FEL ČVUT a MFF UK v Praze. Rozvíjí a propaguje obecné matematické modelování bezpečnostních systémů. Přirozenou aplikací jsou například útoky pomocí postranních a skrytých kanálů, kde dosáhl uznávaných výsledků. Jeho práce pomohla zlepšit řadu celosvětových standardů: PGP, TLS, platební schéma EMV, Bluetooth a GNSS. Tomáš je vedoucím architektem matematické bezpečnosti v Kompetenčním centru pro kryptologii a biometrii Raiffeisen Bank International a přednáší modelování bezpečnosti na MFF UK.
Jiří Pavlů
Je absolventem magisterského studia v oboru Matematika pro informační technologie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se teoretické kryptografii, zejména pak bezpečnosti a použitelnosti symetrických šifer, a teorii kódů. Je kryptologem a expertem v oblasti matematické bezpečnosti v Kompetenčním centru pro kryptologii a biometrii Raiffeisen Bank International a přednáší modelování bezpečnosti na MFF UK.

Program a přednášející · IS2 2025
David Mussington
Kybernetická obrana a bezpečnost kritické infrastruktury
Kritické infrastruktury mají zásadní význam pro ekonomickou, politickou a vojenskou bezpečnost USA a jejich spojenců. Geopolitické střety zájmů, kdy jsou Čínská lidová republika, Rusko a KLDR (Severní Korea) a Írán vnímány jako vážné hrozby, zdůrazňují rizika, která musí vlastníci aktiv ze soukromého i veřejného sektoru plánovat a zmírňovat. Ukrajinsko-ruský konflikt se stal terčem útoků na energetiku, dopravu, městské oblasti a různé kritické infrastruktury. Jaká narušení měla za následek a která obranná opatření a zmírnění dopadů fungovala? Které politiky a strategie mají největší šanci snížit dlouhodobá rizika - a jsou normy zdrženlivosti možnou cestou k mezinárodnímu řízení rizik?
David Mussington
Dr. David Mussington je profesorem na prestižní Škole veřejné politiky Univerzity v Marylandu (AMD). Před svým opětovným nástupem na UMD v lednu 2025 působil David jako výkonný kancléř ředitele pro infrastrukturu v Agentuře pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (Cybersecurity and Infrastructure Agency - CISA) Ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. V CISA byl David jedním ze tří prezidentem jmenovaných úředníků pověřených prováděním strategií a plánů pro bezpečnost a odolnost národní kritické infrastruktury v 16 kritických infrastrukturách. Vedl také meziagenturní úsilí v oblasti boje proti teroru a proti terorismu, hrál vedoucí úlohu při snižování rizik domácího cíleného násilí, bezpečnosti škol a standardů fyzické bezpečnosti infrastruktury. Byl také zakládajícím členem výboru CISA pro kontrolu kybernetické bezpečnosti.
David má rozsáhlé zkušenosti z veřejného i soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti infrastruktury, byl vybrán do Senior Executive Service a přidělen do Úřadu ministra obrany na pozici hlavního poradce pro kybernetickou politiku, později nastoupil do NSC jako ředitel pro politiku bezpečnosti pozemní dopravy. Jako výzkumný pracovník v RAND Corporation a později v Institute for Defense Analyses David řídil studie kybernetické bezpečnosti pro Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), Úřad ředitele národních zpravodajských služeb (ODNI), Federální komunikační komisi, Kanadskou banku a NATO. David získal doktorát z politických věd na kanadské Carletonově univerzitě a magisterský a bakalářský titul na Torontské univerzitě. Absolvoval postdoktorské studium v Harvard's Belfer Center a na britském International Institute for Strategic Studies. V roce 2023 byla Davidovi udělena cena Homeland Security Today's Mission Award za přínos k misi USA v oblasti bezpečnosti a odolnosti kritické infrastruktury. V roce 2024 obdržel cenu Impact Award 2024 od Institutu pro technologie kritické infrastruktury (ICIT) za vedoucí postavení v oblasti politiky a strategie kritické infrastruktury.
V roce 2021 byl David zvolen doživotním členem Rady pro zahraniční vztahy.

Panelová diskuze – 1. den · IS2 2025
Martin Fleischmann
Česká bankovní asociace · Moderátor
Má mnohaleté zkušenosti z oblasti vývoje informačních systémů včetně řízení velkých projekčních týmů. Po většinu profesní kariéry působil v oblasti dohledu nad finančním trhem, kde byl pověřen vybudováním týmu pro dohled nad IS/ICT bank a zajišťoval řízení odboru, referátů, stálých i ad-hoc týmů zaměřených na kontrolu a dohled řízení rizik (kreditní riziko, operační riziko, validační týmy pro schvalování modelů OR, riziko IS/ICT, AML/CFT, řídící a kontrolní systém, odměňování). V současnosti působí na finančním trhu v oblasti implementace požadavku nařízení DORA v kontextu bankovní regulace.
Martin je absolventem VŠE v Praze. V roce 2010 dokončil doktorské studium na fakultě Informatiky a statistiky téže školy v oboru aplikovaná informatika.

Panelová diskuze – 1. den · IS2 2025
Zdeněk Adamec
Kooperativa pojišťovna
Zdeněk má za sebou více jak 15 let zkušeností v oblasti řízení kybernetické bezpečnosti, především ve finančním sektoru. Budoval a řídil první globální tým kybernetické bezpečnosti finanční skupiny Home Credit, v letech 2014 - 2017 působil na Ministerstvu zemědělství ČR jako náměstek pro řízení sekce ekonomiky a IT. V současné době pracuje jako ředitel úseku bezpečnosti v Kooperativa pojišťovně. Je držitelem certifikace CISM.

Panelová diskuze – 1. den · IS2 2025
Vilém Klézl
Česká spořitelna
Vilém Klézl je zkušený odborník na ICT, bezpečnost a řízení rizik s více než 15 lety praxe. Svou kariéru začínal v O2 Czech Republic v oblasti korporátního vzdělávání, kde se primárně zaměřoval na digitalizaci a řízení projektů. Následně se rozhodl pro kariérní
změnu a přešel do oblasti řízení rizik. V současnosti působí jako architekt kybernetické bezpečnosti s přesahem do řízení ICT rizik v České spořitelně. Zaměřuje se na bezpečnostní architekturu cloudových služeb, řízení ICT rizik a implementaci regulatorních
požadavků, včetně nařízení DORA. Má bohaté zkušenosti s hodnocením rizik v ICT projektech, řízením dodavatelských řetězců a překladem technických a legislativních požadavků do srozumitelného jazyka pro business týmy.

Panelová diskuze – 1. den · IS2 2025
Barbora Kunzová
Komerční banka
Zkušená vedoucí manažerka s více než 10 lety praxe v oblasti digitální transformace, strategického řízení a projektového managementu. Aktuálně vede implementaci regulatorního programu DORA v Komerční bance, přičemž koordinuje více než 100 stakeholderů a transformuje 80 % bankovních procesů. Má bohaté zkušenosti s agilním řízením a vedením týmů, včetně působení jako Tribe Coach a Chapter Lead. Dříve úspěšně realizovala velké infrastrukturní a vývojové projekty, včetně zavádění nové aplikace a optimalizace distribuční sítě. Držitelka Ph.D. z Fakulty strojní ČVUT v Praze.
Barbora má certifikace v oblasti agilního řízení, projektového managementu a digitální transformace.
Pokud Barboru zastihnete o přestávce na konferenci, nezapomeňte se jí zeptat na to, jak efektivně propojit agilní principy s regulacemi v bankovnictví – nebo jaká je její nejoblíbenější metoda pro řízení komplexních změn.

Panelová diskuze – 1. den · IS2 2025
Gabriela Obešlová
Raiffeisenbank
Na pozici vedoucí bezpečnosti působí v bance již přes čtyři roky. Má dlouholeté zkušenosti v oblasti IT managementu, bezpečnostních programů a projektového řízení, rozvoje podnikání a dalších projektů. Má magisterský titul v oboru práva z MUNI v Brně.

Panelová diskuze – 2. den · IS2 2025
Jan Kolouch
cesnet · Moderátor
doc. JUDr. Jan Kolouch, Ph.D. dlouhodobě působí ve sdružení CESNET a současně přednáší na Masarykově univerzitě a Ambis vysoká škola, na které je garantem předmětů věnujících se problematice kybernetické kriminality a kybernetické bezpečnosti. Na řadě aktivit spolupracuje mimo jiné i se sdružením CZ.NIC. Těžištěm jeho odborného zájmu je problematika aplikovatelnosti práva a odpovědnosti za protiprávní jednání v kyberprostoru. Jan Kolouch je autorem knih CyberCrime a CyberSecurity (https://knihy.nic.cz/). Podílí se také na dalších projektech a školeních v oblasti kybernetické bezpečnosti, boje proti kybernetické kriminalitě a ochrany uživatelů.

Panelová diskuze – 2. den · IS2 2025
Jan Kavalírek
Ministestvo průmyslu a obchodu
Před jmenováním náměstkem ministra průmyslu a obchodu působil Ing. Jan Kavalírek na manažerských pozicích v soukromém sektoru, zejména v oblasti zdravotnických prostředků. Má zkušenosti s výzkumem, vývojem, výrobou i mezinárodním obchodem, podílel se na vybudování několika úspěšných společností. Rovněž působil jako zástupce ředitele certifikačního orgánu.
Jako expert na umělou inteligenci a medtech se podílí na evropských výzkumných projektech. Současně aktivně působí na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze a pravidelně vystupuje jako keynote speaker na témata spojená s AI. Plynně hovoří anglicky a ve volném čase se věnuje boxu, lyžování, golfu či umění.
Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se zaměřuje na umělou inteligenci a nové technologie, podporu startupového ekosystému, posilování exportu českých firem, medtech a biotech sektor. Aktivně zastupuje Českou republiku v Radách Evropské unie pro mezinárodní obchod a telekomunikace a prosazuje modernizaci průmyslu prostřednictvím využití AI, inovací a digitalizace.

Panelová diskuze – 2. den · IS2 2025
David Kovář
Policejní prezidiumm České republiky
Vrchní komisař odboru obecné kriminality úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia České republiky. Zabývá se problematikou kybernetické trestné činnosti, především mravnostního charakteru a bojem proti sexuálnímu zneužívání dětí online.
Kapitán Kovář je externím lektorem na Ambis vysoké škole a Vysoké škole finanční a správní, na kterých vyučuje předměty věnující se kybernetické trestné činnosti a kybernetické bezpečnosti.
Prevenci v rámci kybernetické trestné činnosti a kybernetické bezpečnosti přikládá velkou důležitost a aktivně se podílí na různých preventivně vzdělávacích akcích a projektech.

Panelová diskuze – 2. den · IS2 2025
Josef Šlerka
FF UK a redakce serveru investigace.cz
Josef má více než 10 let zkušeností v prostředí startupů zaměřených na analytiku webových dat. Po odchodu z byznysu vedl Nadační fond nezávislé žurnalistiky, kde se podílel na metodice hodnocení důvěryhodnosti médií. Již více než 20 let působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá dopadem nových médií na společnost. Ve své práci kombinuje pragmatický datový přístup s akademickou teorií. V redakci serveru investigace.cz koordinuje skupinu novinářů z východní a střední Evropy, kteří se věnují ekosystému ruské propagandy napříč hranicemi.

Panelová diskuze – 2. den · IS2 2025
Miloš Táborský
přednosta kliniky, Kardiologická klinika, Krajská zdravotní, a. s.
Přednosta Kliniky kardiologie – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. – Kajské zdravotní , a.s. a Fakulty zdravotnických věd Univerzity JEP
Zkušenosti s vědecko-výzkumnou prací (počty publikací a přednášek, řešených grantů a pod.):
Profesor vnitřního lékařství - přednosta I. interní kliniky -kardiologické LF UP v Olomouci - výuka a zkoušení Vnitřního lékařství - Garant výuky Kardiologie - pro III. až VI. ročník Všeobecného lékařství LF UP, předseda komise č. 1 pro státní rigorózní zkoušky z Vnitřního lékařství LF UP v Olomouci - od r. 2009 dosud
Asistent a docent II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN Praha v letech 2000 - 2011 - výuka a zkoušení studentů 3. - 5. ročníku, včetně státních rigorózních zkoušek
17 let pedagogické praxe v oboru Vnitřní lékařství
Školitel studentů doktorské studijního programu - Vnitřní lékařství - (t.č. 2 studenti)
Člen habilitačních komisí a účastník habilitačních řízení v rámci Vědeckých rad univerzit Palackého v Olomouci, Karlovy v Praze, Plzni, Hradci Králové, Masarykovy v Brně a Komenského v Bratislavě
Ministerstvo zdravotnictví ČR - zkušební komise pro atestační zkoušky v oboru kardiologie - od r. 2011 - člen Ministerstvo zdravotnictví ČR - akreditační komise pro obor specializačního vzdělávání kardiologie - od r. 2016 - člen Ministerstvo zdravotnictví ČR - zkušební komise pro aprobační zkoušky - od r. 2015 – člen.
Autor více než 200 publikací v časopisech s IF nebo recenzovaných odborných časopisech, autor, spoluautor či editor více než 10 monografií. Řešitel a odborný garant mnoha projektů, z poslední doby např. projekty OPVK Partnerství a spolupráce v oblasti eHealth (CZ.1.07/2.4.00/17.0071), Implementace nejnovějších metod eHealth do výuky lékařských oborů (CZ.1.07/2.2.00/28.0146) a Interaktivní kardiologie – moderní výukové metody (CZ.1.07/2.2.00/28.0148). Zahájen byl mezinárodní projekt "UNIversal solutions in Telemedicine Deployment for European HEALTH care" a tuzemský projekt "Podpora a rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce Národního telemedicínského centra" (EUPROII) - oba projekty pod UPOL. dále např. projektu Podpora a rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce Národního telemedicínského centra (Identifikační kód: LE14011, poskytovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Období řešení: 1. 7. 2014 - 21. 12. 2017). Řešitel grantu MZ ČR reg.č. 15-34123A Srovnání bezpečnosti a efektivity provedení renální denervace u ovcí při použití různých technických systémů.
Autor více než 1000 odborných přednášek. Organizátor kongresů a konferencí, v letech 2016 – 2023 organizátor, předseda a místopředseda výročních sjezdů České kardiologické společnosti pro více než 3000 účastníků z ČR i zahraničí (v letech 2020 a 2021 virtuální).
Zakladatel a hlavní organizátor tzv. Luklova kardiologického dne - edukační akce pro lékaře, studenty LF UP a odbornou i laickou veřejnost.
Jako odborný garant České lékařské komory pořádá a vede vzdělávací akce a odborné semináře ČLK.
Jiné (členství v odb. lékařských společnostech apod.):
Česká kardiologická společnost – člen výboru (2016 – 2019 předseda, 2019 – 2023 místopředseda).
Evropská kardiologická společnost (ESC) - od r. 2006 dosud - Fellow of the ESC.
ESC Council on Stroke – člen nucleu
Americká kardiologická společnost (ACC) - od r. 2015 dosud - Fellow of the ACC.
Česká lékařská společnost - školitel lékařských výkonů k vydávání funkčních licencí F 011, F 012, F 013, F 014 a člen.
Libenského zlatá medaile květen 2021.
Čestné členství České kardiologické společnosti, květen 2022.

Programový výbor · IS2 2025
Eva Racková
RVDA · Předsedkyně PV
Eva Racková se informačním systémům a jejich bezpečnosti věnuje více než 20 let. 12 let vykonávala funkci CIO pro společnosti KPMG v České republice. V současné době pracuje pro Radu pro veřejný dohled nad auditem.

Programový výbor · IS2 2025
Pavel Hejduk
ČEZ
Pavel se celou svoji profesní kariéru věnuje informační a kybernetické bezpečnosti v elektroenergetice. Má za sebou více jak 12let na pozicích security architect, security teamleader, CSIRT manager a CISO v dceřiných společnostech Skupiny ČEZ. Poslední 4roky zastává roli koncernového CISO v mateřské společnosti ČEZ. Pavel je držitel profesních certifikací CISM a CISSP.

Programový výbor · IS2 2025
Tomáš Iránek
FN Brno
Tomáš je IT manažer s vice než 20 letou praxí jak v komerčním sektoru tak ve zdravotnictví. V poslední době prošel fakultní, krajskou i okresní nemocnicí a může tak porovnat úroveň a potřeby nemocničního IT v závislosti na velikosti zařízení.

Programový výbor · IS2 2025
Lukáš Klášterský
ORBIT
V současnosti působí v oblasti Adopce Digitalizace a Cloudu ve společnosti Orbit, poskytovatele IT služeb ve střední Evropě. V rámci více než 20 let profesního působení v oblasti IT a Telco má bohaté zkušenosti s poskytováním služeb, realizací projektů a transformací, expertní znalosti trendů. Působil na manažerských pozicích Erste Bank Group, Česká pojištovna/Generali Group, Telefonica O2, Lucent technologies, debis IT Services Czech (později T-system).

Programový výbor · IS2 2025
Radek Komanický
Allegro Group
Radek Komanický je v současné době členem týmu Informační bezpečnost v Allegru, do kterého se připojil v rámci akvizice z pozice CISO pro Mall Group. Má za sebou více než 25 let praxe v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti. Za svého téměř patnáctiletého působení ve vedení týmu Informační bezpečnosti v Raiffeisenbank, resp. eBance, se účastnil mnoha transformačních a inovačních projektů i několika fůzí finančních institucí a akvizice Mallu Allegrem. Ve své pozici zodpovídal nejenom za manažerské řízení týmu a strategické plánování informační bezpečnosti, ale i návrh a implementaci bezpečnosntích opatření při budování ISMS, například IAM, SIEM, DLP, AntiDDoS, AntiBot, FDS, BCM. Mnoho zkušeností získal při řešení bezpečnostních incidentů a to včetně kybernetických útoků na klienty banky, v této oblasti se aktivně podílel i na mezibankovní spolupráci.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2025
Jeff Bardin
Trendstone 71
Jeff Bardin aktuálně působí jako hlavní zpravodajský důstojník pro Treadstone71, jež má klienty na 4 kontinentech. V roce 2007 Jeff obdržel cenu „RSA Conference award for Excellence in the Field of Security Practices“ a v témže roce jeho tým získal ocenění „SC Magazine Award – Best Security Team“. Jeff zastává či zastával pozice v představenstvech Board of Boston Infragard, Content Raven, Journal of Law and Cyber Warfare, a Wisegate a patří mezi zakládající členy Security Alliance. Jeff sloužil jako kryptologický lingvista pro US Air Force a jako obrněný důstojník pro Národní gardu USA.
Pan Bardin má rozsáhlé zkušenosti z životního cyklu kyber-bezpečnostního zpravodajství, vytváření a zavádění kyber-zpravodajských programů, výběru a vybudování TIPu (Threat Intelligence Platform), cíleného výzkumu a podpory, analýz a služeb (kyber) kontra-rozvědných činností, přípravy podvodných (maskovacích) aktivit a kyber-bezpečnostních činností. Vyučuje budoucí experty v oborech Kybernetické zpravodajství a Obranné kybernetické zpravodajství (Anonymity, Cyber Personas, Collection management, Clandestine Cyber HUMINT, Socio-Cultural Aspects of Intelligence, Critical Thinking, Cognitive Bias, Methods and Types of Analysis, Mitre ATT&CK, Structured Analytic Techniques, Analytic Writing, Briefings, and Dissemination), sběr a analýza informací z otevřených zdrojů, strategické zpravodajství, operační/taktické/technické zpravodajství a metody pro odhalování manipulací médií.
Má titul BA v oboru Speciálních studií (Blízký východ a Arabské jazyky) na Trinity College a dosáhl postgraduálního titulu MS v Information Assurance na Norwich University. Na Middlebury College Language School absolvoval další tréninky zaměřené na analýzy jazyků a strávil také více jak 2 roky studiem Ruské historie, literatury, politického systému a jazyka. Pan Bardin žil dlouhodobě v oblasti středomoří, v Saudské Arábii a ve Spojených Arabských Emirátech. Působil jako mimořádný instruktor v postgraduálních programech zaměřených na kyber zpravodajství, kyber kontra-rozvědku, kybernetickou kriminalitu a kyber-terorizmus na Utica College. Pan Bardin se objevil na CNN, CBC News Live, BBC Radio, i24News, BBN a dalších a přispíval do Business Insideru. V roce 2010 publikoval The Illusion of Due Diligence a byl spoluautorem publikací Computer and Information Security Handbook, Understanding Computers, Middle Eastern, Cyber Warfare Doctrine a publikoval články pro časopisy jako je The Intelligencer, CSO a SC Magazine.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2025
Sean S. Costigan
Bluedge Ventures
Dr. Sean Costigan je výkonným partnerem společnosti Bluedge Ventures, členem správní rady, autorem a pedagogem.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2025
Richard Kadlčák
MZV · Ambasador pro Tunisko
V současnosti působí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR jako ředitel odboru kybernetické bezpečnosti a zároveň jako zvláštní zmocněnec pro kybernetický prostor. Zabývá se koordinací mezinárodní spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti. Na ministerstvu zahraničních věcí pracoval uplynulých 20 let a vykonával mimo jiné funkci mimořádného a zplnomocněného velvyslance ČR v Estonsku.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2025
Vashek Matyáš
MU Brno
Je profesorem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity a jejím proděkanem pro zahraničí a vnější vztahy. Věnuje se aplikované kryptografii, bezpečnosti IT a ochraně informačního soukromí. Podílel se na výzkumu a vývoji pro akademické, průmyslové i státní instituce v CZ, UK, US,IE, CH a CA, na vývoji Společných kritérií a norem ISO/IEC, je členem redakční rady časopisu Data Security Management.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2025
Peter Pištek
Securedo · Ambasador pro Slovensko
Je výskumník v oblasti informačnej bezpečnosti so zameraním na forenznú analýzu, phishing a detekciu anomálií vo vysokorýchlostných počítačových sieťach.
Vzdelanie získal na Slovenskej technickej univerzite v Bratislave, kde po dokončení doktorandského štúdia pôsobil ako výskumník, učiteľ aj prodekan. Od roku 2020 pôsobí v Kempelenovom inštitúte inteligentných technológií ako Senior researcher, kde rozvíja oblasť informačnej bezpečnosti.
Aktívne vedie a pracuje na inovačných priemyselných projektoch v spolupráci s firmami. Je spoluautorom viac než 15 publikácií medzinárodnej kvality a spoluautorom knihy “Základy kybernetickej a informačnej bezpečnosti”. Aktuálne je riešiteľom 2 Európskych projektov.

Ambasadoři a čestní členové · IS2 2025
Zdeněk Říha
MU Brno
Zdeněk Říha učí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Titul Ph.D.získal na stejně fakultě. V roce 1999 strávil 6 měsíců na stáži na Ubilab, výzkumné laboratoři banky UBS, kde pracoval na aspektech bezpečnosti a použitelnosti biometrických autentizačních systémů. V letech 2005 až 2008 byl vyslaný jako národní expert do Společného výzkumného střediska Evropské komise v Itálii.

Poradci · IS2 2025
Zdeněk Adamec
Kooperativa pojišťovna
Zdeněk má za sebou více jak 15 let zkušeností v oblasti řízení kybernetické bezpečnosti, především ve finančním sektoru. Budoval a řídil první globální tým kybernetické bezpečnosti finanční skupiny Home Credit, v letech 2014 - 2017 působil na Ministerstvu zemědělství ČR jako náměstek pro řízení sekce ekonomiky a IT. V současné době pracuje jako ředitel úseku bezpečnosti v Kooperativa pojišťovně. Je držitelem certifikace CISM.

Poradci · IS2 2025
Jan Beroun
ŘLP
Generálporučík Jan Beroun je zkušený bezpečnostní a zpravodajský profesionál s bohatou kariérou v oblasti vymáhání práva, zpravodajství a obrany. V současné době působí jako bezpečnostní ředitel Řízení letového provozu a je poradcem Poradce pro národní bezpečnost České republiky. V letech 2014 až 2024 vedl Vojenské zpravodajství ČR. Působil jako poradce ministra obrany, vedl bezpečnostní poradenství ve společnosti Pinkerton ČR a zastával klíčové pozice v Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), včetně diplomatického postu v USA. Na začátku své kariéry působil v Policii ČR, mj jako ředitel národního útvaru pro speciální činnosti v oblasti vyšetřování trestných činů. Vystudoval VŠE v Praze a své odborné znalosti si prohloubil na National Security Corps Universit a na Národní akademii FBI v Quantiku.

Poradci · IS2 2025
Miroslav Feix
GŠ Armády
Brigádní generál Miroslav Feix je ředitelem Sekce plánování schopností MO. Kombinuje v sobě hluboký zájem o technologie, koncepční myšlení a zkušenosti z bojových operací.
Většinu své kariéry strávil u Speciálních sil pro které vytvořil systém plánování a řízení v operacích, podílel se na jejich přeměně v moderní bojovou sílu a zavedl do praxe ucelený systém rozvoje schopností. Bojové zkušenosti získal na misích v Kosovu a Afghánistánu.
Domácí vzdělání získal v oboru Teorie řízení na Vysoké vojenské škole. V zahraniční studoval na Naval Postgraduate School v Monterey, kde se věnoval obranné analýze se zaměřením na irregular warfare a teorii her. V diplomové práci zpracoval sadu nástrojů pro řešení základních situací v teorii her a jejich vizualizaci.
Při rozvoji AČR stál u zrodu Informačních a kybernetických sil. Inovativní organizace využívající moderní technologie a reagující na kybernetické, informační a hybridní hrozby. V současné době pokračuje v práci na moderní armádě.
Rád tvoří budoucnost, chodí po horách, věnuje se rodině a sportu.

Poradci · IS2 2025
Ondřej Filip
CZ NIC
Ondřej Filip Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor Informatika, a University of Pittsburgh - Joseph M. Katz Graduate School of Business (MBA). Během studia na Karlově univerzitě začal pracovat ve společnosti IPEX a. s., kde později působil jako technický ředitel a člen představenstva. Od prosince 2004 je Ondřej výkonným ředitelem sdružení. Vedle výkonu své funkce v CZ.NIC působí jako předseda představenstva ve sdružení NIX.CZ (Neutral Internet Exchange), člen vedení mezinárodního sdružení RIPE NCC a jako člen představenstva Euro-IX (European Internet Exchange Association). V minulosti Ondřej působil jako aktivní člen rady ccNSO (Country Code Names Supporting Organisation) v rámci organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers); v ní v současnosti zasedá ve významném a prestižním Poradním výboru pro bezpečnost a stabilitu (SSAC). Ondřej Filip také působil v Multistakeholder Advisory Group, která je poradním orgánem generálního tajemníka OSN pro Internet Governance Forum, a v organizaci DNS OARC (The Domain Name System Operations Analysis and Research Center), jejímuž představenstvu čtyři roky předsedal. Ondřej Filip je od roku 2019 členem Síně slávy Cybersecurity, v níž jsou zastoupené osobnosti, které zásadním způsobem nebo dlouhodobým pozitivním přínosem ovlivnili kyberbezpečnost v České republice. Ve svém volném čase rád hraje basketbal nebo programuje opensource software. Ondřej hovoří plynně anglicky, domluví se také německy a rusky.

Poradci · IS2 2025
Petr Foltýn
FN Ostrava
V letech 2006-2015 se věnoval vedení obchodních a technických týmů v oblasti outsourcingu IT služeb v oblasti školství, 2015- 2016 vedení technického týmu společnost Trivision s.r.o a v letech 2016-2018 působil jako obchodní ředitel společnosti Trivision, tehdy s přesahem do zdravotnictví. V roce 2018 poté nastoupil do funkce náměstka ředitele pro IT ve FN Ostrava, kde působí i v současnosti. Problematice sektoru zdravotnictví v oblasti kybernetické bezpečnosti se aktivně věnuje od roku 2016.

Poradci · IS2 2025
Martin Fleischmann
ČBA
Má mnohaleté zkušenosti z oblasti vývoje informačních systémů včetně řízení velkých projekčních týmů. Po většinu profesní kariéry působil v oblasti dohledu nad finančním trhem, kde byl pověřen vybudováním týmu pro dohled nad IS/ICT bank a zajišťoval řízení odboru, referátů, stálých i ad-hoc týmů zaměřených na kontrolu a dohled řízení rizik (kreditní riziko, operační riziko, validační týmy pro schvalování modelů OR, riziko IS/ICT, AML/CFT, řídící a kontrolní systém, odměňování). V současnosti působí na finančním trhu v oblasti implementace požadavku nařízení DORA v kontextu bankovní regulace.
Martin je absolventem VŠE v Praze. V roce 2010 dokončil doktorské studium na fakultě Informatiky a statistiky téže školy v oboru aplikovaná informatika.

Poradci · IS2 2025
Peter Jančárik
Seznam
Peter koordinuje projekty Seznamu v hodnocení kvality médií a v boji proti dezinformacím. Přes 15 let pracoval v oblasti firemní komunikace a brand safety. Kromě toho je spoluzakladatelem projektu Konšpirátori.sk, který upozorňuje na weby s neseriózním, klamavým nebo konspiračním obsahem.

Poradci · IS2 2025
Radim Kolář
AXA-Assistence CEE
Expert na ochranu osobních údajů a informační bezpečnost s dlouholetými zkušenostmi z nadnárodních silně regulovaných společností opírající se o IT zkušenosti z automotive sektoru. Radim aktuálně pracuje pro společnost DHL a zároveň poskytuje konzultace, školení a realizuje projekty pod značkou GDPR-pro.cz a přednáší na konferencích na téma GDPR. Od roku 2014 je v programovém výboru konference IS2. Informačním technologiím se věnoval již při studiu na střední a vysoké škole a příležitostně publikoval v oborových časopisech (Softwarové Noviny) a pravidelně přispíval do webzinů (www.root.cz). Je držitelem certifikace jak pro oblast Informační bezpečnosti (CISM, CRISC), tak i Data Privacy (CIPM/E, CIPM), i z dalších oblastí (ITIL).

Poradci · IS2 2025
Jiří Pavlas
PWC
Jiří vystudoval ČVUT – obor Letadlová technika a jeho život je zasvěcen letectví a informatice. Jiří má bohaté zkušenosti s řízením rizik, programováním, zpracováním dat a byl také členem skupiny vyšetřovatelů leteckých nehod. Většinu své kariéry strávil Jiří ve velkých strojírenských podnicích.

Poradci · IS2 2025
Daniel Rous
ČEZ
Vystudoval obor „Tepelné a jaderné stroje a zařízení“ na Fakultě strojní VUT v Brně. Po vysoké škole působil krátce jako vědecký a výzkumný pracovník ve školícím a výcvikovém zařízení JE Dukovany se zaměřením na primární okruh JE Temelín. V letech 1993 až 2004 působil v různých funkcích ve zpravodajských službách ČR. Od roku 2004 pracuje v ČEZ jako ředitel útvaru ochrana Skupiny ČEZ. Profesně se zaměřuje zejména na problematiku ochrany kritické infrastruktury a informační a kybernetickou bezpečnost.

Poradci · IS2 2025
Jakub Šimko
KInIT
Jakub Šimko je výskumník v oblastiach umelej inteligencie, interakcie človeka s počítačom, ľudského počítania, crowdsourcingu a symbiózy človeka a umelej inteligencie. Doménou jeho výskumu je boj proti dezinformáciám prostredníctvom automatickej detekcie dezinformačného obsahu, podpory fact-checkerov a auditovania odporúčacích systémov sociálnych médií. Vzdelanie získal na Slovenskej Technickej Univerzite v Bratislave, kde po dokončení doktorandského štúdia 7 rokov pôsobil ako výskumník a učiteľ. Od roku 2020 pôsobí v Kempelenovom Inštitúte Inteligentných Technológií ako Expert researcher a líder výskumného tímu zameraného na spracovanie webových a používateľských dát. Je spoluautorom viac než 30 publikácií medzinárodnej kvality spolu s viac než 200 citáciami. Aktuálne je riešiteľom 4 výskumných Európskych projektov. Výskum auditovania, na ktorom sa podieľal, získal v roku 2021 cenu Best PaperAward na prestížnej konferencii ACM RecSys.

Poradci · IS2 2025
Jaroslav Šmíd
NÚKIB
Jaroslav Šmíd vystudoval Technickou kybernetiku na ČVUT v Praze. Celý svůj profesní život pracuje ve státní správě v oblasti informačních technologií. V současné době pracuje na pozici náměstka ředitele Národního bezpečnostního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a je odpovědný za sekci kybernetické bezpečnosti. Je členem např. Rady pro bezpečnostní výzkum ČR, Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost a na mezinárodní úrovni zastupuje ČR na různých fórech zabývajících se bezpečností informačních systémů v rámci NATO, EU, ESA, CC a Galileo.

Poradci · IS2 2025
Pavel Východský
Letiště Praha
Působí již 25 let v manažerských pozicích nejdříve v České pojišťovně a dceřiných společnostech skupiny ČP/PPF a následně ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. Postupně byl v liniových a statutárních pozicích v oblastech provozu pojištění, restrukturalizace, corporate governance, vyšetřování pojistných podvodů, interní bezpečnosti, interního auditu a řízení ICT. Byl manažerem nebo sponzorem strategických, transformačních, restrukturalizačních a implementačních projektů. Je členem programového výboru konference IS2. Je externím členem katedry financí a ekonomie Bankovního institutu vysoké školy. Je profesionálním mentorem. V současnosti je členem Správní rady Všeoecné zdravotní pojišťovny ČR a zabývá se řízením strategických projektů pro ČSOB Pojišťovnu a skupinu ČSOB.

Poradci · IS2 2025
Michal Wojnar
PWC
Ředitel v oddělení Cyber & Privacy ve společnosti PwC Česká republika. Více než 15 let se pohybuje v oblasti kybernetické bezpečnosti a informačních technologií. Dlouhodobě pomáhá organizacím s nastavením bezpečnostní strategie a její implementací. Profesně se orientuje zejména na oblasti řízení a auditu bezpečnosti (ISMS) a také Incident Response / SOC. Moderátor odborných seminářů a přednášející na veřejných fórech. Držitel certifikací OSCP, GDAT, CISA, CISSP a CEH.

Poradci · IS2 2025
Marcel Zanechal
Slovak Telecom
Marcel Zanechal v súčasnosti pôsobí ako Manažér korporátnej bezpečnosti v rámci spoločností Slovak Telekom a T-Mobile Česká republika. Má za sebou viac ako 25 rokov skúseností v oblasti informačnej bezpečnosti, ktoré získaval nielen v rámci medzinárodnej korporácie, ale má tiež skúsenosti z konzultačného biznisu, z oblasti poskytovania IT produktov a služieb, ako aj z práce v rámci štátnej správy. Svoje poznatky ďalej zdieľa v rámci externej prednáškovej činnosti.

Poradci · IS2 2025
Václav Žid
MO
Brigádní generál Václav Žid je zástupcem ředitele Vojenského zpravodajství a ředitelem sekce technické. Většinu své kariéry se zaměřuje na informační technologie, informační bezpečnost a strategické řízení.
Vystudoval obor Technická kybernetika na Elektrotechnické fakultě ČVUT a další zkušenosti čerpal v zahraničí během studia oboru Government Information Leadership na National Defense University v USA. Je rovněž absolventem Advanced Management Program a Chief Information Officer Certificate Program tamtéž.
U Vojenského zpravodajství se podílí na budování nových schopností v operační doméně Cyber a v doméně Space. Podporuje program pro vědu, výzkum a inovace. Dále se zasazuje o zavádění nových technologií pro podporu dosažení mise organizace. V loňském roce se podílel na předsednictví ČR Vojenskému zpravodajskému výboru NATO.








