Information
Security Summit
„IS2 2020 – Kyberprostor v našem životě … hrozby a rozmazané hranice“

Záštitu převzali
Tomáš Petříčekministr zahraničních věcí
Záštita
Jan Bartošekpředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL
Video záštity
Jan BerounředitelVojenské zpravodajstvíZáštita
Vladimír Dzurillavládní zmocněnec pro IT a digitalizaci
Záštita (PDF)
Josef Postráneckýstátní tajemník
Záštita (PDF)
Jaroslav Šmídnáměstek ředitele
Záštita (PDF)
Jiří Kauckýpředseda
Video záštity
Vladimír Dlouhýprezident
Záštita (PDF)
Pavel Štěpánekvýkonný ředitel
Záštita (PDF) Program a přednášející
Jeffrey BardinCIO v Treadstone 71, zakládající člen Cloud Security Alliance, své dlouholeté zkušenosti z tajných služeb zúročil jako šéf bezpečnosti pro Fortune 100 korporace...Detail
Josef DonátJak bude systém bankovní identity fungovat pro veřejný a soukromý sektor a jaké podmínky musí banky splňovat, aby mohly...Detail
Benedikt VangeliČeský stát a dezinformace? Co dělá český stát pro to, aby ochránil své zájmy a zájmy svých občanů...Detail
Jaap-Henk HoepmanŠéf iHubu v Holansku ukazuje prakticke cesty pro nasazení Záměrné a standardní ochrany osobních údajů…Detail
Adam KučínskýSektor zdravotnictví s ohledem na pandemii covid zažil náročný rok. Poskytneme doporučení ke zvýšení kyberbezpečnosti zdravotnických zařízení...Detail
Ondřej FilipMojeID se spustilo před 10 lety. Nedávno získalo akreditaci pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace od MV...Detail
Jan BlažekO bankovní identitě promluví programový manažer v ČSOB...Detail
Miroslav UřičařVyužívání údajů elektronických komunikací v boji proti terorismu” včetně rozhodování Soudního dvora EU představí renomovaný advokát...Detail
Jiří KaplickýNa příkladu České spořitelny a Erste group popíše výzvy při identifikaci klientského zařízení, klientských aplikací a…Detail
R. Polčák, Z. Loebl, P. VondruškaCílem projektu POC dle nového nařízení EU o kybernetické bezpečnosti je připravit podklady pro vznik a akreditaci společnosti...Detail
Jakub KalenskýSoustředí se na zvyšování povědomí o pro-kremelské dezinformační kampani a vedl kampaň EUvsDisinfo...Detail
Michael A. GoedekerV přednášce vysvětluje různé typy hybridních útoků na finanční průmysl a kritickou infrastrukturu, které využívají kybernetické zbraně a špionážní a zpravodajské taktiky...Detail
Dominik VítekPochybení a kauzy GDPR a markantní rozdíly v uložených pokutách rozebere advokát...Detail
Jakub ČeganJak zvýšit manažerskou úroveň kybezbezpečnosti a vytvořit komplexní vzdělávací aktivitu...Detail
Simona BuchoveckáSpecifika OT systému a dopady na strukturu SOC týmu, nástroje, procedury využívané...Detail
Ondřej HorníkS ochranou průmyslových systémů a jejich dlouhodobému deficitu v jejich zabezpečení nás seznámí...Detail
Petr Slováček a Pavel RivolaPřípadová studie na hrozby, kterým čelí kritická informační infrastruktura a na opatření, která chrání...Detail Panelová diskuze
„Zdraví × Bezpečnost × Soukromí“
Jan Berounředitel VZ, MO ČR
Dušan Chvojkanáměstek pro ICT, Nemocnice Na Homolce
Radomír MaráčekPředseda představenstva, Krajská nemocnice T. Bati, a. s.
Martin Povejšilnáměstek ministra pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální, MZV ČR
Karel Řehkaředitel, NÚKIB
Štěpán Votočekředitel nemocnice, Nemocnice Slaný
ModerátorViktor SeigePanel MZV
Mezinárodní právo v kyberprostoru
Dr. François Delerue
Dr. Kubo Mačák
Dr. Przemysław Roguski
ModerátorRichard KadlčákPanel MZV
Umělá inteligence a lidská práva
Philippe-André Rodriguez
Sebastián García
Luka Omladič
ModerátorMonika HanychPartneři konference
TOP partner

Platinový partner

Zlatí partneři


Stříbrný partner

Partner Síně slávy Cybersecurity

Partneři





Technologičtí partneři konference




Mediální partneři




Organizátor


Program a přednášející · IS2 2020
Jeffrey Bardin
Dezinformace a manipulace médii prostřednictvím ovládání příběhu je dávný manévr, znovunabitý globálním dosahem online systémů. Většina populace si neuvědomuje, že může být tímto způsobem vedena k rozhodnutí, které nemusí být v souladu s tím, čemu skutečně věří. Jiní se zase zajímají pouze o informace, které jsou plně v souladu s jejich přesvědčením, poskytujíc si falešnou validaci. Memetické inženýrství, deepfakes a automaticky generovaný obsah hrající na hluboko zakořeněné zaujatosti a sociální otázky snadno nasměrují mínění populace k požadovanému výsledku. Národní zpravodajské organizace účinně používají platformu internetu jako další zbraň proti svým protivníkům. V tomto příspěvku máme v úmyslu prozkoumat některé z jejich metod a to, jak lze pomocí konceptů a procesů kybernetické kontrarozvědky identifikovat a případně neutralizovat tyto metody vykořisťování. Podíváme se také na to, jak lidé získávají a vstřebávají informace a co považují za samozřejmost porovnáním pohodlné lži versus nepohodlné pravdy.
Jeff Bardin aktuálně působí jako hlavní zpravodajský důstojník pro Treadstone71, jež má klienty na 4 kontinentech. V roce 2007 Jeff obdržel cenu „RSA Conference award for Excellence in the Field of Security Practices“ a v témže roce jeho tým získal ocenění „SC Magazine Award – Best Security Team“. Jeff zastává či zastával pozice v představenstvech Board of Boston Infragard, Content Raven, Journal of Law and Cyber Warfare, a Wisegate a patří mezi zakládající členy Security Alliance. Jeff sloužil jako kryptologický lingvista pro US Air Force a jako obrněný důstojník pro Národní gardu USA.
Pan Bardin má rozsáhlé zkušenosti z životního cyklu kyber-bezpečnostního zpravodajství, vytváření a zavádění kyber-zpravodajských programů, výběru a vybudování TIPu (Threat Intelligence Platform), cíleného výzkumu a podpory, analýz a služeb (kyber) kontra-rozvědných činností, přípravy podvodných (maskovacích) aktivit a kyber-bezpečnostních činností. Vyučuje budoucí experty v oborech Kybernetické zpravodajství a Obranné kybernetické zpravodajství (Anonymity, Cyber Personas, Collection management, Clandestine Cyber HUMINT, Socio-Cultural Aspects of Intelligence, Critical Thinking, Cognitive Bias, Methods and Types of Analysis, Mitre ATT&CK, Structured Analytic Techniques, Analytic Writing, Briefings, and Dissemination), sběr a analýza informací z otevřených zdrojů, strategické zpravodajství, operační/taktické/technické zpravodajství a metody pro odhalování manipulací médií.
Má titul BA v oboru Speciálních studií (Blízký východ a Arabské jazyky) na Trinity College a dosáhl postgraduálního titulu MS v Information Assurance na Norwich University. Na Middlebury College Language School absolvoval další tréninky zaměřené na analýzy jazyků a strávil také více jak 2 roky studiem Ruské historie, literatury, politického systému a jazyka. Pan Bardin žil dlouhodobě v oblasti středomoří, v Saudské Arábii a ve Spojených Arabských Emirátech. Působil jako mimořádný instruktor v postgraduálních programech zaměřených na kyber zpravodajství, kyber kontra-rozvědku, kybernetickou kriminalitu a kyber-terorizmus na Utica College. Pan Bardin se objevil na CNN, CBC News Live, BBC Radio, i24News, BBN a dalších a přispíval do Business Insideru. V roce 2010 publikoval The Illusion of Due Diligence a byl spoluautorem publikací Computer and Information Security Handbook, Understanding Computers, Middle Eastern, Cyber Warfare Doctrine a publikoval články pro časopisy jako je The Intelligencer, CSO a SC Magazine.

Program a přednášející · IS2 2020
Josef Donát
Bankovní identita: co přináší schválená legislativa
V lednu tohoto roku schválil parlament klíčové změny zákonů umožňující vznik bankovní identity. Díky ní získají banky možnost napojit se na klíčové systémy eGovernmentu jako je Národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA), ale také na základní registry. Jak bude systém bankovní identity fungovat pro veřejný a soukromý sektor a jaké podmínky musí banky splňovat, aby mohly přistupovat ke klíčovým systému státu? Jaké bezpečnostní standardy bude bankovní identita nabízet poskytovatelům služeb, kteří ji budou chtít využít? Tyto a další otázky zodpoví příspěvek jednoho ze spoluautorů přijaté legislativy.
Josef, držitel prestižního ocenění Právník roku v oblasti práva ICT za rok 2014, je vedoucím specializace Právo ICT advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a zapsaným mediátorem. Ve své praxi se dlouhodobě věnuje rozsáhlým projektům v oblasti blockchainu, outsourcingu IT, cloud computingu, elektronického dokazování, kybernetické bezpečnosti, ochrany osobních údajů a dodávek informačních systémů. Pro dvě ze tří nejvýznamnějších bank v České republice poskytoval právní podporu při určování prvků kritické informační infrastruktury dle zákona o kybernetické bezpečnosti. Josef také vede tým, který poskytuje právní podporu projektu Bankovní identity pro Českou bankovní asociaci.

Program a přednášející · IS2 2020
Benedikt Vangeli
Reakce státu na hybridní hrozby a dezinformace
Co jsou hybridní hrozby? Proč jsou dezinformace nebezpečné? A co dělá český stát pro to, aby ochránil své zájmy a zájmy svých občanů před hybridním působením a dezinformacemi? Odpovědi na tyto i další otázky se dozvíte z prezentace B. Vangeliho, která se bude soustředit na to, proč a jak se začala problematika hybridních hrozeb řešit na národní úrovni, jaký byl v dané oblasti učiněn za posledních pár let pokrok a co jsou současné největší výzvy, kterým Česká republika v dané oblasti čelí.
Benedikt Vangeli, vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra
Původně specialista na bezpečnostní právo a bezpečnostní politiku v oblasti vnitřní bezpečnosti se oblasti hybridních hrozeb a dezinformací začal věnovat teprve před pár lety, a to v kontextu nových bezpečnostních hrozeb. V současné době vede Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra. Tento specifický útvar se věnuje hybridním hrozbám zejména v kontextu vnitřní bezpečnosti - analyzuje jejich působení, navrhuje opatření na jejich eliminaci a komunikuje o nich s veřejností.

Program a přednášející · IS2 2020
Jaap-Henk Hoepman
Privacy by Design ( DPbDD) v praxi - vše, co jste o ní chtěli vědět a neměli jste se koho zeptat
Nařízení EU 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů známé jako Obecné nařízení, či GDPR, mimo jiné věci vyžaduje aby firmy (Správci i Zpracovatelé) aplikovali v praxi Záměrnou a standardní ochranu osobních údajů (známé též jako Data Protection by Design and Default, tedy DPbDD). Koncept Záměrné a standardní ochrany osobních údajů se v oboru vyskytuje již po několik dekád, ale pro většinu lidí stále zůstává vágním a prakticky neznámým a neaplikovatelným pojmem.
PDS, tedy Strategie pro tvorbu Designu zajišťujícím ochranu Soukromí (Privacy Design Strategies) mají za cíl přetvořit Záměrnou a standardní ochranu osobních údajů něco konkrétního a prakticky uchopitelného. PDS překládají složité a vágní právní texty do konkrétních technických termínů a požadavků, které se stávají srozumitelnými, tudíž s nimi technici a inženýři mohou pracovat a využít je při designu systémů. V této přednášce bude vysvětlen koncept PDS, jak byly vytvořeny a budou předneseny konkrétní příklady, kdy byly aplikovány v praxi.
Jaap-Henk vystudoval počítačové vědy na Královské Univerzitě v Groningenu v Nizozemí a na základě výzkumů v rámci Centra pro Matematické a Počítačové vědy získal titul PhD na Amsterdamské Universitě.
Pracoval několik let v KPM Research divizi jednoho z vedoucích telekomunikačních operátorů v Nizozemí. Poté se vrátil na akademickou půdu a působil jako docent na Fakultě Počítačových Věd při Univerzitě v Twente. Mezi lety 2006 a 2013 působil jako docent v oblasti práva IT na katedře interdisciplinárních právních studií Právnické fakulty Univerzity v Groningenu. Aktuálně působí v Institutu pro Počítačové a Informační vědy při Radboud Univerzitě v Nijmegenu a působí jako vedoucí vědecký pracovník v laboratoři Privacy & Identity Lab při Radboud Univerzitě v Nijmegenu, kde vede iHub, což je interdisciplinární výzkumné centrum zaměřené na bezpečnost, soukromí a správu dat.
Hlavní oblastí zájmu pana Hopemana je výzkum aspektů spojených s ochranou soukromí a osobních údajů jednotlivců, a zejména se zaměřuje na oblast záměrné ochrany soukromí (známé jako Privacy by Design and Default, tedy nastavení systémů tak, aby ve výchozím stavu soukromí nenarušovaly) a protokoly pro pro správu identit a pro Internet Věcí (IoT) s cílem, aby tyto předcházely narušování soukromí osob. Jaap-Henk je častým účastníkem mezinárodních konferencí, kde pomáhá šířit povědomí a evangelizovat tyto komplexní pojmy pro širokou i odbornou veřejnost a ukazuje praktické cesty pro jejich nasazení.

Program a přednášející · IS2 2020
Adam Kučínský
Zkušenosti z kybernetických útoků na sektor zdravotnictví
Sektor zdravotnictví zejména s ohledem na pandemii covid zažil náročný rok. Několika nemocnicím v České republice se v tomto sektoru se nevyhnuly ani úspěšné kybernetické útoky. Prezentace poskytne přehled některých událostí uplynulého roku v této oblasti a přiblíží činnosti NÚKIB v případě kybernetického útoku. Příspěvek poskytne také doporučení ke zvýšení kybernetické bezpečnosti zdravotnických zařízení a přiblíží plánované kroky NÚKIB směřující ke zvýšení kybernetické bezpečnosti u nemocnic.
Příspěvek nabídne:
- Přehled některých událostí a incidentů ve zdravotnickém sektoru v tomto roce
- Činnosti a postavení NÚKIB v případě kybernetického útoku
- Nejčastější cesty útočníka
- Co je často špatně
- Doporučení k zabezpečení
- Kroky NÚKIB ke zvýšení kybernetické bezpečnosti zdravotnického sektoru
Adam Kučínský, ředitel odboru regulace, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Zabývá se zejména řízením bezpečností informací, krizovým řízením a problematikou ochrany klíčových informačních a komunikačních systémů státu.
Jako ředitel odboru regulace na Národním úřadě pro kybernetickou a informační bezpečnost vede tým specialistů, jejichž hlavní činností je implementace a dohled nad zákonem o kybernetické bezpečnosti, nastavení regulatorních požadavků a příprava legislativy a bezpečnostních standardů v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Vedle toho již několik let spolupracuje jako externí lektor s vysokými školami a dalšími vzdělávacími institucemi a o problematice kybernetické bezpečnosti přednáším také na odborných konferencích.

Program a přednášející · IS2 2020
Ondřej Filip
10 let zkušeností se systémem elektronické identifikaci mojeID
Před 10 lety spustilo sdružení CZ.NIC služby elektronické identifikace mojeID. Za tu dobu prošla služba značným rozvojem a je používána v celé řadě systémů, včetně knihoven, e-shopů, zpravodajských serverů či obcí. Poměrně nedávno získalo mojeID akreditaci pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace od Ministerstva vnitra, díky čemuž je možné pomocí mojeID přistupovat do systémů státní správy. Kvůli tomuto kroku začalo mojeID podporovat jako druhý faktor moderní otevřený autentizační standard FIDO2. Cílem přednášky bude shrnout dosavadní desetileté zkušenosti s provozem služby, poukázat na některé aspekty napojení na národní systém identit NIA a nastínit směry budoucího rozvoje mojeID.
Ondřej Filip působí od roku 2004 jako výkonný ředitel sdružení CZ.NIC, správce české národní domény. Mimo CZ.NIC působí jako předseda představenstva sdružení NIX.CZ, člen představenstva mezinárodních sdružení RIPE NCC, Euro-IX (European Internet Exchange Association) a IX-F (Internet eXchange Federation). Dále je členem Poradního výboru pro bezpečnost a stabilitu (SSAC) organizace ICANN. V minulosti byl členem Multistakeholder Advisory Group, poradního orgánem generálního tajemníka OSN pro Internet Governance Forum, a též působil jako předseda představenstva DNS OARC (The Domain Name System Operations Analysis and Research Center). Ondřej je od roku 2019 členem Síně slávy Cybersecurity,

Program a přednášející · IS2 2020
Jan Blažek
Bankovní identita – vstupenka k digitalizaci
Role bank v elektronické identifikaci. Příspěvek vysvětlí, jak mohou banky v následujícím období přispět k digitalizace států a jak bude fungovat bankovní identita v soukromoprávních vztazích. Jak bude bankovní identita vlastně fungovat a kde všude nám může pomoci.
Jan Blažek působí od roku 2014 v Československé obchodní bance jako programový manažer. Před nástupem do ČSOB působil v pražské pobočce společnosti Accenture, kde se věnoval projektům v oblasti finančních služeb, a telekomunikací. V oblasti projektového managementu má více než 15leté zkušenosti. Jan Blažek je členem projektového týmu bankovní identity SONIA.

Program a přednášející · IS2 2020
Miroslav Uřičař
Využívání údajů elektronických komunikací v boji proti terorismu
Patrně žádný jiný prostředek boje proti terorismu nevyvolává takové kontroverze jako povinnost Data Retention - plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů účastníků elektronických komunikací za účelem jejich následného vyžádání oprávněnými orgány, zpravidla pro účely boje proti závažné trestné činnosti. V posledních letech byla tato povinnost, resp. příslušné právní úpravy, v nichž je obsažena, celkem čtyřikrát předmětem rozhodování Soudního dvora EU, třikrát ji posuzoval Ústavní soud ČR a v řadě případů také ústavní soudy dalších členských států EU, včetně např. Slovenska, či Německa.
V čem tato povinnost přesně spočívá, jakých údajů se týká a proč vzbuzuje tak silné negativní reakce? Autor ve svém příspěvku přiblíží hlavní body právní úpravy Data Retention a také argumenty pro i proti této úpravě. Následně rozebere nejvýznamnější relevantní soudní rozhodnutí, včetně zcela aktuální kauzy, v níž se na Soudní dvůr EU obrátily francouzský, britský a belgický soud. Soudní dvůr EU na základě těchto žádostí posuzuje ve spojených věcech C-511/18 a C-512/18, ve věci C-623/17 a ve věci C-520/18, zda vnitrostátní právní úpravy, které ukládají povinnost plošného uchování provozních a lokalizačních údajů všech účastníků, nejsou v rozporu s unijním právem.
Generální advokát Soudního dvora Manuel Campos Sánchez-Bordona v těchto třech věcech přednesl své stanovisko 15. ledna 2020, Soudní dvůr v době finalizace tohoto textu zatím rozhodnutí nevydal, lze jej však očekávat v horizontu několika měsíců. Soudní dvůr obecně není stanoviskem generálního advokáta vázán, zpravidla však rozhoduje v hlavních bodech shodně se stanoviskem. Autor se zaměří také na potenciální vliv rozsudku Soudního dvora EU v daných věcech na aktuální úpravu Data Retention v právním řádu ČR, obsaženou v zákoně o elektronických komunikacích.
Miroslav působí v LEGALITÉ advokátní kancelář s.r.o. a jako jednatel společnosti LEGALITÉ Data Protection Services s.r.o. se zaměřením na datovou a informační bezpečnost. Ve své praxi se specializuje zejména na správní právo a regulační problematiku síťových odvětví, především elektronických komunikací, ochranu soukromí, compliance a sporná řízení soudní a rozhodčí. Čerpá přitom ze svých praktických zkušeností a znalostí sektoru elektronických komunikací a oblastí souvisejících (TV vysílání, regulace platebního styku a další) a také ze svého 18-tiletého působení v manažerských pozicích u poskytovatele služeb elektronických komunikací, kde byl zodpovědný za útvary práva, regulace, vnějších vztahů, firemní bezpečnosti a compliance; v letech 2007 – 2016 byl členem představenstva Asociace provozovatelů mobilních sítí. Dále je členem komise pro veřejné právo – správní právo Legislativní rady vlády ČR, členem rozkladové komise ERÚ a rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR a Mezinárodního rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze, je též členem Výkonné rady Českého výboru pro UNICEF.

Program a přednášející · IS2 2020
Jiří Kaplický
Výzvy při identifikaci klientského zařízení a klienta
Příspěvek popisuje výzvy při identifikaci klientského zařízení, klientských aplikací a cílově i klienta v rozsáhlém a silně regulovaném prostředí. Na příkladu České spořitelny a Erste group demonstruji obecné problémy, které řeší i jiné subjekty (např. v oblasti eCommerce) při implementaci a dlouhodobém provozu takovéhoto řešení, a to především s ohledem na zvyšující se požadavky ochrany soukromí.
První část příspěvku se zabývá právě rozdílnými motivátory a technologickými výzvami při implementaci takovéhoto řešení. Mezi hlavní technologické výzvy patří stále častější použití metod aktivní i pasivní ochrany uživatelů webových prohlížečů a operačních systémů (především těch mobilních) proti tzv. fingerprinting (příkladem je iniciativa Privacy sandbox na platformě Chromium nebo zamezení získání IMEI v Android 10 aplikacemi třetích stran). Tato opatření snižují efektivitu stávajících metod, které stále ještě ve významné míře spoléhají na často unikátní, a tedy nezpochybnitelné, identifikátory uživatele a/nebo zařízení (např. IMEI). Společnosti řešící problém ochrany klientského zařízení a koncového bodu jsou tak nuceny spoléhat na kombinaci slabších signálů s vyšší mírou entropie. Nicméně problematika využití kombinace na první pohled slabých signálů v kontextu velkých dat a metod strojového učení, s cílem vytvoření silných profilů klienta, třetí strany nebo i zařízení, často vede k vytvoření výrazně jednoznačnějšího ztotožňujícího identifikátoru klienta a jeho zařízení. V této souvislosti je pak nutné řešit i další otázky související např. s možným chybným ztotožněním klienta/zařízení, a tedy i dopady do práv klientů (či chcete-li subjektů údajů). Řada řešení zároveň ve stále větší míře předpokládá využití biometrických metod (lze dnes vůbec zakoupit mobilní telefon, který by nějakou formu biometrické identifikace nepodporoval?), a to jak tzv. hard, tak i soft biometrie.
V druhé části příspěvku budu na praktických případech z implementačních projektů v Erste Group prezentovat způsoby, jak popsané technologické, právní a obchodní výzvy řešíme s ohledem na minimalizaci negativních dopadů na klienty banky.
Jiří aktuálně působí v České spořitelně na pozici architekta kybernetické bezpečnosti a delivery lead, projektově zajišťuje dodávky řešení v oblastech klientské, datové bezpečnosti a SIEM. Kybernetickou bezpečností a systémovou integrací se zabývá na různých pozicích více než 15 let. V posledních letech působí především v rolích architekta, team lídra a v dalších manažerských rolích. Navrhl, implementoval a vedl implementační týmy při dodávkách SIEM, DLP řešení, řešení databázového monitoringu, dodávek PKI řešení, Fraud Detection, AML a schvalování úvěrů.

Program a přednášející · IS2 2020
R. Polčák, Z. Loebl, P. Vondruška
Prezentace se bude zabývat přípravou prvního tuzemského CAB (tzv. Conformity Assessment Body) ve smyslu nařízení EU o kyberneticke bezpečnosti (tzv. Cybersecurity Act). Na úvod stručně odkazeme na současný právní a organizační ramec vytvareni CAB organizaci v EU a mimo EU. Take popiseme současný stav prací ENISA na přípravě prvních schémat. Hlavní část prezentace se bude věnovat přípravě CAB. Chceme diskutovat východiska projektu, postup prací a současný stav vytváření CAB.
Radim PolčákRadim Polčák je prorektorem pro legislativu, IT a korporátní vztahy Masarykovy univerzity a vedoucím Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Jako host pravidelně přednáší na právnických fakultách a justičních vzdělávacích institucích v Evropě, USA a Austrálii; zabývá se převážně právní teorií a právem informačních technologií; založil stálou mezinárodní konferenci Cyberspace, stálou národní konferenci České právo a informační technologie, odborné časopisy Masaryk University Journal of Law and Technology a Revue pro právo a technologie a vede pozorovatelské delegace ÚPT PrF MU při UNCITRAL a UNODC; je rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK, zakládajícím členem European Academy of Law and ICT, zakládajícím členem European Law Institute a členem odborných orgánů vědeckých a akademických společností v Evropě, Asii a Austrálii; v letech 2017 a 2018 působil jako zvláštní poradce Evropské komise pro robotiku a ochranu dat. Zbyněk Loebl
Zbyněk Loebl je odborníkem na právo internetu, konvergentních služeb, elektronických komunikací, elektronického obchodu, ochrany osobních údajů, bezpečnosti a duševního vlastnictví.
Zbyněk získal magisterský titul na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, dále získal titul LL.M. na Queen Mary & Westfield College v Londýně a titul Ing. na fakultě zahraničního obchodu na VŠE v Praze.
Po stáži v Londýně Zbyněk pracoval jako senior právník u Sipovic & Partners. V letech 1995-2006 působil jako partner a později jako vedoucí partner v Central European Advisory Group. Zbyněk byl rovněž externím poradcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR (2007-2009) a pracoval jako senior právník v Rowan Legal (2010-2012). Po několik let byl členem Rozkladové komise ÚOOÚ ČR. Zbyněk je jedním ze zakladatelů společnosti Youstice, která se specializuje na online řešení sporů. K PRK Partners se připojil v roce 2016.
Jako jediný právník ze střední Evropy působil od počátku v IT Law Europe, volném sdružení právníků, specializujících se na právo moderních technologií. Několik let rovněž působil jako český představitel v International Technology Law Association. Zbyněk se podílel na řadě mezinárodních projektů v oblasti přeshraničních online řešení sporů. Pavel Vondruška
Pavel Vondruška vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1987 se zabývá profesionálně kryptologií. Pracoval jak kryptolog na NBÚ a na ÚOOÚ (v době, kdy měl úřad gesci nad zákonem o elektronickém podpisu). V současně době pracuje jako bezpečnostní ředitel ve společnosti CETIN a.s.. Přednáší od roku 2004 externě na MFF UK standardy v kryptografii. Podílel se na přípravě zákona o elektronickém podpisu a příslušné prováděcí vyhlášky. Dlouhodobě se podílel na popularizaci kryptologie a informační bezpečnosti v ČR, vydal desítky článků s tímto tématem. Více jak 15 let vydával elektronické sešity věnované kryptologii a informační bezpečnosti Crypto-World. Je autorem knih Elektronický podpis; Kryptologie, šifrování a tajná písma. Je člen výboru SSKB, který organizuje středoškolskou soutěž v kybernetické bezpečnosti.

Program a přednášející · IS2 2020
Jakub Kalenský
Struktura a vliv dezinformačního ekosystému
V posledních šesti letech čelí Západ hrozbě, která se do roku 2014 zdála být minulostí. Obnovená konfrontace s Kremlem se projevuje nejen v diplomatické, ekonomické a vojenské rovině, ale možná nejvíce v rovině informační. Mediální ekosystém kontrolovaný a inspirovaný Kremlem chrlí dennodenně tisíce dezinformací skrze stovky kanálů zacílených na miliony lidí; dezinformace, které oslabují a destabilizují Západ, prohlubují problémy inherentní v zemích v Euroatlantickém prostoru a zneužívají rozpory a pnutí v jednotlivých společnostech. Přístup k informační agresi může často připomínat propagandu KGB, nicméně nástroje digitálního věku dodávají tomuto druhu agrese zcela novou sílu.
Přestože nejvíc pozornosti se v posledních letech dostává sféře digitální, ony informační “kobercové nálety” stále ovlivňují i offline prostor. Dezinformace zacilují na každou rovinu informačního prostoru: tradiční média, politické i názorové vůdce, akademii i expertní komunitu.
A cíle dezinformací tomuto tlaku často podléhají. Jak v Evropě, tak v Americe vidíme mnohé příklady, kdy vysoko postavení politici nebo mainstreamová média opakují dezinformaci, která má původ v Rusku a byla šířená pro-kremelským ekosystémem. A jakmile se dezinformační sdělení rozšíří mimo tento kontrolovaný systém a pronikne k dalším publikům s novou legitimitou, dezinformační kampaň dosáhla jednoho ze svých hlavních cílů.
Dopadů je mnoho - vidíme dlouhodobé subversivní operace, které podlamují důvěru veřejnosti v jejich vládní instituce, v mainstreamová média, nebo v jakýkoliv jiný důvěryhodný zdroj informací, čímž se prohlubuje příkop mezi “elitami” a “lidem”. Vidíme, že ruské vlivové operace úspěšně míří na volební procesy, kde nemůžeme s jistotou vědět jak velký rozdíl tyto operace udělaly, ale můžeme vědět, že udělaly nějaký rozdíl - a především při těsných volbách a referendech, nějaký rozdíl může být tím, co rozhoduje výsledek.
A zároveň vidíme, že některé oběti dezinformací ohrožují svoje okolí na životech - ať už jde o teroristy, kteří mají pocit, že musí “chránit” ostatní před neexistujícími hrozbami; nebo o ty, kteří bojují proti vědeckým poznatkům v medicíně nebo v oblasti životního prostředí.
Hrozba dezinformací je sofistikovaná, hmatatelná, a narůstá.
Čtyři linie obrany proti dezinformacím
Přes paralýzu a pasivitu většiny Západu existuje řada opatření, díky nimž lze s hrozbou dezinformací bojovat. Především na hranici s Ruskem je několik zemí, které mohou Evropě i Americe ukázat osvědčené zkušenosti z boje s dezinformacemi. Ona opatření mohou být rozdělena do čtyř skupin: 1. Dokumentace hrozby. První nezbytný krok, bez kterého je téměř nemožné udělat informovaně jakýkoliv další krok; přesto ani samotné dokumentování stále není prováděné v dostatečném rozsahu a dostatečně systematicky. Nejlepšími příklady zde jsou projekty jako EUvsDisinfo, StopFake, nebo DFRLab. Přesto stále postrádáme odpovědi na některé velmi relevantní otázky: kolik informačních agresorů v informačním prostoru existuje; kolik sdělení denně šíří; skrze kolik kanálů; na kolik lidí denně dosáhnou; a kolik jich přesvědčí. I největší světová databáze současnosti (EUvsDisinfo) pokrývá jen špičku ledovce, především kvůli nedostatku zdrojů. Úroveň informační agrese by už jen na pouhý monitoring téhle nekalé činnosti vyžadovala výrazně vyšší zdroje.
2. Navyšování povědomí o hrozbě. Jakmile díky dokumentaci o hrozbě získáme přesnější znalost, můžeme před touto hrozbou varovat další publika. Je klíčové bránit publika především v rozhodovacím procesu, jako státní úředníky, a publika s potenciálem ovlivnit další publika, jako média, politiky a další osoby veřejného života. Ovšem zároveň je nutné hovořit s co největšími a nejpestřejšími publiky. Některá publika nikdy nebudou zasažená komunikací vlády, nebo mainstreamovými médii - a proto je nutné snažit se pracovat s dalšími aktéry, kteří mohou navyšovat povědomí o hrozbě například mezi teenagery, nebo mezi penzisty na venkově.
3. Oprava slabin, které agresoři využívají. Agresoři málokdy ve společnosti vytvářejí nové slabiny, častěji budou využívat slabiny, které ve společnosti už existují. Opravování takových slabin zmenší cíl informačních operací. Programy na mediální gramotnost, tlak na sociální sítě, aby zabránily manipulativním operacím, i napravování různých třecích ploch ve společnosti, ať už se týkají národnostních, etnických nebo sexuálních menšin - to vše může pomoci k tomu, aby se možný cíl pro informační operace zmenšil. Nicméně, ani toto informační agresory nezastaví, pouze je to donutí najít si jiný cíl. A proto je zcela nutné...
4. … trestat agresory. Bez ohledu na to, kolik toho o hrozbě zdokumentujeme, nakolik navýšíme povědomí o hrozbě, bez ohledu na to, kolik slabin opravíme a kolika předejdeme - agresoři se vždy přizpůsobí nové realitě. Vždycky budou hledat a nacházet nové cesty, jak dezinformaci dostat k cíli, vždycky najdou užitečné idioty, kteří jim budou pomáhat dezinformace šířit, vždycky najdou publika, která budou vůči toxickým zdrojům informací více zranitelná. Jediný způsob, jak takové agresory zastavit, je trestat je a odrazovat je od agrese. Není třeba kvůli tomu vymýšlet nová pravidla a nové zákony - v mnoha případech jde jen o využívání těch nástrojů, které už máme. Příkladem mohou sloužit především pobaltské republiky.
Jakub je Senior Fellow v Digital Forensic Research Lab (DFRLab) think tanku Atlantic Council, pro který pracuje z České republiky. V rámci této činnosti se JK soustředí na zvyšování povědomí o pro-kremelské dezinformační kampani, a to například publikováním článků, studií, poskytováním rozhovorů a veřejných vystupování, a briefingů pro vládní úředníky a novináře po Evropě. Byl také zodpovědný za zkoumání dezinformací v Ukrainian Election Task Force (Eurasia Center, Atlantic Council). Mezi lety 2015 a 2018 pracoval pro East StratCom Task Force v Evropské Unii, v tomto týmu vedl protidezinformační aktivity. V Bruselu byl zodpovědný za kampaň EUvsDisinfo a její klíčový produkt, týdenní #DisinformationReview. Tato práce také zahrnovala briefingy a tréninky pro novináře a vládní úředníky. Předtím pracoval JK jako novinář v několika TV, tištěných, i online médiích v ČR, za svou práci byl v roce 2011 vyznamenán Novinářskou křepelkou. Vystudoval filozofii a ruský jazyk a literaturu.

Program a přednášející · IS2 2020
Michael A. Goedeker
Hybridní válka: Zbraň doby kybernetické aneb Co činí vaši organizaci cílem
Hybridní válka a s ní související postupy zcela změnily podmínky hry z pohledu jak se dnes učíme, děláme a implementujeme kybernetickou bezpečnost. Firewally, proxy a VPN jsou užitečné, ale nestačí na útočníky, kteří při shromažďování informací o svých cílech, tedy o vás, používají kybernetické zbraně a špionážní a zpravodajské taktiky. Tato přednáška se zaměřuje právě na některé z těchto používaných taktik a na to, jak díky povědomí o těchto taktikách můžeme situaci zvrátit. Dovednosti v oblasti kybernetické obrany jsou dnes nutností pro všechny výkonné a řídící pracovníky, protože běžně zavedené metody na hrozby, kterým čelíme, již nestačí.
Michael je generálním ředitelem společností Hakdefnet a HDN Int. a zároveň vzdělávacím ředitelem Risk-Intelligence Academy. Je také autorem v IGI-Gobal, kde píše o tématech kybernetické bezpečnosti v managementu (včetně aktualizací roku 2020) a zkoumá a vysvětluje různé typy hybridních útoků na finanční průmysl a kritickou infrastrukturu. Michael získal magisterský titul v oboru mezinárodní podnikání a kybernetická bezpečnost na University of Ulster v irském Magee. Byl důstojníkem civilní letecké hlídky (Civil Air Patrol) letectva Spojených států jako pilot záchranné služby, je záchranář, potápěčský průvodce a sportovec běhající půl maratony.

Program a přednášející · IS2 2020
Dominik Vítek
GDPR pochybení a kauzy
Od nabytí účinnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů(„GDPR“) v květnu roku 2018 uložil Úřad pro ochranu osobních údajů („ÚOOÚ“) pokuty v souhrnné výši dosahující 7 milionů korun. Zatímco v ostatních členských státech můžeme pozorovat až několikanásobně vyšší částky (např. ve Francii byla společnosti Google v jediném případě uložena pokuta ve výši 50 milionů EUR, ve Velké Británii pak společnosti British Airways pokuta dokonce necelých 205 milionů EUR; pozadu nezůstávají ani naši sousedé, když německý DPA na podzim 2019 uložil svou historicky nejvyšší pokutu 14,5 milionu EUR). Co je důvodem těchto markantních rozdílů?
Dominik Vítek působí jako seniorní advokát v AK Pierstone, kde se specializuje na právo ochrany soukromí a osobních údajů, práva ICT, IP, telekomunikací a kybernetické bezpečnosti. Pravidelně publikuje a přednáší na odborná témata související s ochranou soukromí, technologiemi, digitalizací a umělou inteligencí. Je spoluautorem komentáře k Obecnému nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a k Zákonu o zpracování osobních údajů (nakladatelství Leges 2019).

Program a přednášející · IS2 2020
Jakub Čegan
Cyber Range jako nástroj pro kyberbezpečnostní vzdělávání
Řekněme to na rovinu. Pro zajištění kyberbezpečnosti potřebujeme postupy a nástroje, které nám umožní efektivně vzdělávat naše odborníky. Přestože Cyber Range není univerzální odpovědí, poskytuje možnosti pro realizaci od nejjednoduššího tréninku pro jednotky studentů až po mezinárodních cvičení kybernetické bezpečnosti pro stovky účastníků.
Pro realizaci těchto aktivit jsou využívány rozdílné přístupy jako je prosté spojování hardwarových prvků, jednoduchá virtualizace i sofistikovaná cloudová řešení.
Tým KYPO Cyber Range Platform (CRP) se vydal cestou virtualizace prostředí využívající prostředí Open Stack. Výhodou tohoto přístupu je zejména škálovatelnost a jednoduchá příprava jednotlivých tréninků. KYPO CRP jako jedna z mála platforem umožňuje pomocí open source technologií vytvářet a upravovat síťové topologie a ty automatizovaně nasazovat. K dispozici je grafické uživatelské rozhraní pro správu síťových topologií, tvorbu tréninků, export dat pro pozdější analýzu, správu studentů, spouštění a management jednotlivých tréninků.
V rámci KYPO CRP jsou realizovány dva typy vzdělávacích use casů. Prvním je trénink poskytovaný zejména pro studenty univerzity a odborníky z komerčních organizací. Druhým je cvičení kybernetické bezpečnosti, které probíhalo od roku 2015 ve spolupráci s NÚKIB pod názvem Cyber Czech.
Správně navržené tréninky jsou ideálním způsobem vzdělávání v kyberbezpečnosti. Studenti pracují výlučně ve virtuálním prostředím, řeší zadané úkoly a seznamují se s reálnými útoky na svých tréninkových infrastrukturách. Tréninky lze za sebe řetězit a vytvořit tak kompletní vzdělávací programy.
Velká cvičení kybernetické bezpečnosti (CDX) jsou vhodná k procvičování získaných znalostí, komunikace, koordinace týmu a práci pod tlakem. Cvičení také umožňuje propojit technickou úroveň a manažerskou úroveň kyberbezpečnosti a vytvořit komplexní vzdělávací aktivitu.
Pokud chcete vědět něco o cyber ranges, kyberbezpečnostních cvičeních, nebo trénincích, tak Jakub Čegan je Váš člověk.
Již pět let pracuje jako manažer KYPO Cyber Range Platform. Poté, co padlo rozhodnutí vytvořit z platformy open-source software, začal se věnovat business developmentu, aby ukázal, že Masarykova univerzita dokáže vytvářet zajímavá a v praxi použitelná řešení.
V posledních letech řídil za univerzitu přípravu cvičení Cyber Czech a také realizoval kyberbezpečnostní školení pro partnery z komerční sféry. V současné době odpovídá za rozvoj rozličných témat jako jsou zmiňovaná školení, metodiky pro jejich přípravu a hodnocení a v neposlední řadě taxonomie pro popis cyber ranges.

Program a přednášející · IS2 2020
Simona Buchovecká
Jak postavit (hybridní) IT/OT SOC?
Žijeme ve světě, kde OT systémy již nejsou izolvované. Až na pár výjimek kritických systémů, vetšina ICS/SCADA zařízení je do menší či větší míry propojená se zbytkem IT světa, tak, aby byla umožněna vzdálená zpráva, optmalizace, plánovaní. Při návrhu těchto systémů se však často pracuje s paradigmatem izolované sítě, a bezpečnosti nebývá věnovaná větší pozornost. Tento fakt přispívá k zvyušujícímu se počtu bezpečnostních incidentů v OT světě.
Dnes již víme, jak postavit a provozovat efektvní IT SOC. Rozumíme, jak namíchat správně složení týmu, procesů a technologií, tak, abychom mohli dosahovat provozní efektivity při detekci a řešení bezpečnostních incidentů. Víme, že je důležité integrovat všechny funkce, které se podílí na zvládání incidentu – detekce, odpověď, inteligence. Záorveň se můžeme spolehnout na ověřené procedury a zavedené rámce.
Ale vztahují se stejná pravidla I na OT SOC? Ne tak úplně. Zatímco některé (obecné) principy zůstavájí stejné, nesmíme zapomenout, že každá akce v OT světě ma fyzický rozměr, co v případě bezpečnostního incidentu může znamenat fyzickou destrukci a poškození, ale i zranění a smrt způsobené pouhým zneužitím IT systémů. V příspěvku se zaměříme na specifika OT systémů a prodiskutujeme jejich dopady na strukturu SOC týmu, nástroje, techniky a procedury využívané pro dektekci a boj s kybernetickými hrozbami.
Simona Buchovecká je Senior Manažerka v oddělení Cybersecurity & Privacy ve firmě PwC, kde vede kompetenci Threat Managementu. V PwC se podílí na projektech budování a provozu globálních center kybernetické bezpečnosti. Jako člen globálního Incident Response týmu vedla i analýzu a řešení bezpečnosntních incidentů, ale pracovala i na zlepšování detekčních mechanismů. Dříve působila i jako regionální Information Security Officer, kde zajišťovala soulad s bezpečnostními politikami, ale i podporu týmu napříč PwC při zajišťovaní bezpečnosti jejich řešení či projektů. Před připojením se k PwC působila jako Security konzultant a engineer v oblastech moderních řešení autentizace, zabezpečení mobilních zařízení a řešení pro detekci pokročilých hrozeb. Simona působí i na Fakultě informační bezpečnosti ČVUT, kde přednáší v oblastech síťové a systémové bezpečnosti a je držitelkou bezpečnostních certifikací CISSP, GCFA, GCFE.

Program a přednášející · IS2 2020
Ondřej Horník
Ochrana průmyslových systémů
Ochrana průmyslových systémů (Industrial Control System/Operational Technology- ICS/OT) je dynamicky rostoucí oblast bezpečnosti. Je to dáno důležitostí těchto systémů- ať už se jedná o systémy kritické infrastruktury (řízení elektrizační soustavy, transport a distribuce plynu/ropy, vodárenství a další), tak i průmyslové výrobní podniky (automotive, strojírenství, potravinářství). Zároveň má tato oblast dlouhodobý deficit, co se týče zabezpečení těchto systémů. Kombinace vzrůstajícího významu, a naopak relativně se snižující bezpečnosti vede ke stále závažnějším a nebezpečnějším dopadům.
Cílem příspěvku je v prvním kroku seznámit nejen TOP management dotčených podniků o hrozbách, zranitelnostech a dopadech specifických pro ICS/OT bezpečnost, ale také se podívat do většího detailu jedné vybrané oblasti.
Konkrétní oblast, kterou by přednáška ukázala v operativním detailu, je základní kámen každé společnosti a její bezpečnosti – přehled o jejich aktivech. V tomto případě tedy o ICS/OT zařízeních a systémech. Základní bezpečnostní premisa je, že nemohu bránit něco, o čem nevím, že mám. Velmi často se nejen provozní management, ale i bezpečnostní vedoucí dostali do situaci, kdy nebyly schopni přesně určit, jaká jejich technická aktiva jsou v kybernetickém ohrožení (např. v době po úspěšném kybernetickém útoku na firmu ve stejném oboru podnikání).
Na konkrétním příkladu firmy se podrobně podíváme, jak vypadá management aktiv při lidmi zpracovávaných podkladech (stále velmi častý scénář). A jak naopak vypadá sběr a výstupy po zavedení automatizovaného řešení pro management ICS/OT zařízení. Nedílnou součástí těchto automatizovaných detekčních systémů je nejen samotná detekce aktiv, ale také detekce zranitelností (součást vulnerability managementu), detekce neobvyklých aktivit a potenciálních útočníků (intrusion detection system- IDS) a samozřejmě různé formy reportování a auditů.
Ondřej Horník je členem týmu Cyber Security Resilience ve společnosti PwC. Má více než 5 let zkušeností v oblasti řízení rizik a informační bezpečnosti. Ondřej má zkušenosti s vyhodnocováním rizik, řízením aktiv, bezpečnostním monitoringem, řízením kontinuity & obnovou, řízením dodavatelů a budování bezpečnostního povědomí. Jeho odborné znalosti zahrnují jak IT bezpečnost, tak i bezpečnost průmyslových řídicích systémů (Industrial Control System-ICS, Operational Technology-OT). Zajímá ho také oblast IoT/IIoT a bezpečnostní aspekty v této oblasti.

Program a přednášející · IS2 2020
Petr Slováček a Pavel Rivola
Bezpečná infrastruktura, pro naše domovy a ČR, nyní i v časech 5G
Bezpečnost a kvalita poskytovaných služeb by měla být dnes u poskytovatele na prvním místě. Nabídka pouze kvalitních služeb je v dnešní době nedostačující. Aby poskytovatel mohl nabízet tento tandem – bezpečnost a kvalitu – musí se současně zaměřit na efektivní ochranu své infrastruktury, zvláště pokud je poskytovatel současně provozovatel kritické informační infrastruktury.
Prezentace chce ukázat případovou studii CETINu a jeho pohled na hrozby, kterým může čelit kritická informační infrastruktura v oblasti telekomunikací a na opatření, které pomáhají tuto infrastrukturu chránit a zachovávat bezpečné a kvalitní služby pro její zákazníky.
Základní struktura prezentace:
1. Co je KII pro CETIN - rozdíl KII a kritická infrastruktura. Co musí CETIN chránit.
2. Jaké jsou hlavní hrozby. Jak se díváme v CETINu na hrozby a jak je vyhodnocujeme? Čemu musíme bránit nevíce a čemu se bráníme v CETINu? Jaké hrozby vnímáme do budoucna s 5G? Případná specifika nasazením 5G v ČR.
3. Jak vyhodnocujeme rizika? Jak s nimi dále pracujeme?
4. Jak zajistit poskytování služeb pro bezpečnost státu, v oblasti telekomunikačních služeb z pohledu zmíněných hrozeb a rizik?
Petr SlováčekVystudoval ČVUT Praha, Elektrotechnickou fakultu – obor telekomunikace. Absolvoval postgraduální kurz Master of Business Telecommunications (M.B.T.) Technické univerzity Delft v Nizozemsku.
Po studiu pracoval ve Výzkumném ústavu telekomunikací Praha. V roce 1989 přišel do společnosti SPT TELECOM (právní předchůdce společnosti O2 Czech Republic) a pracoval v oborech spojovací techniky, technickém rozvoji, v projektech řízení sítě a OSS. V červnu 2003 byl zvolen 2. místopředsedou představenstva ČESKÉHO TELECOMU, následně v O2 Czech Republic zastával pozici viceprezidenta pro provoz a místopředsedy představenstva. Od roku 2015 působil jako generální ředitel společnosti Česká telekomunikační infrastruktura a.s. (CETIN).
Nyní působí na pozici místopředseda dozorčí rady CETIN. Pavel Rivola
Získal ekonomické a filosoficko-teologické vzdělání na Univerzitě Karlově v Praze. Současně získal MBA na Ústavu práva a právní vědy, v oblasti Mezinárodní vztahy a evropská studia. V současné době je zaměstnán CETIN na pozici Chief Security Officer a současně zastává pozici odpovědné osoby pro oblast ochrany utajovaných informací. Jedním z hlavních úkolů, který v současné době řeší, je bezpečnost KII společnosti a jejich služeb.

Panelová diskuze · IS2 2020
Jan Beroun
ředitel VZ, MO ČR
Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun se celý život pohybuje v bezpečnostní komunitě. Začínal u policie, následně působil v Úřadu pro zahraniční styky a informace. Od října roku 2014 je ředitelem Vojenského zpravodajství České republiky.

Panelová diskuze · IS2 2020
Dušan Chvojka
náměstek pro ICT, Nemocnice Na Homolce
Dušan Chvojka má dlouholeté zkušenosti z oblasti informačních technologií, kyberbezpečnosti a ochrany osobních údajů. Založil a nekolik let vedl pobočku Rand Corporation, autorizované školíci střediská Microsoft, Autodesk, Parametric technology…Pracoval pro významné technologické a konzultační společnosti Deloitte, accenture, Fujitsu, IBM, SAP… Realizoval projekty v oblasti proces management konzultací, integraci ICT technologií a ochrany osobních údajů. Dušan pracuje jako náměstek pro ICT v Nemocnici na Homolce, DPO a konzultant pro významné nemocniční zařízení a statní správu.Vede komisi zdravotníctvi ve Spolku pro ochranu osobních údajů, publikuje a přednáší o GDPR jako i dalších tématech souvisejících ICT bezpečností a s ochranou soukromí. Je uznávaným odborníkem v oblasti ochrany soukromí a držitelem několika certifikovaných oprávnění pro oblast GDPR.

Panelová diskuze · IS2 2020
Radomír Maráček
Předseda představenstva, Krajská nemocnice T. Bati, a. s.
Pochází z Frýdku-Místku, kde i s rodinou stále žije. Narodil se v roce 1968. Lékařskou fakultu absolvoval na Univerzitě Palackého v Olomouci v roce 1992. Působil v deseti nemocnicích - v soukromých, krajských i státních. Začínal jako anesteziolog ve Frýdku-Místku, postupně byl ředitelem Nemocnice Ostrava-Jih, Vítkovické nemocnice, Fakultní nemocnice Olomouc a Horských lázní Karlova Studánka. Od roku 2017 je předsedou představenstev nemocnic Zlínského kraje, pod které patří nemocnice ve Zlíně, Uherském Hradišti, Vsetíně a Kroměříži. Jako lékař se nadále věnuje sportovní medicíně, řadu let je rovněž lékařem Horské služby na Lysé hoře. Je ženatý a má čtyři děti, mezi jeho záliby patří hory, cyklistika a lyžařské sporty.

Panelová diskuze · IS2 2020
Martin Povejšil
náměstek ministra pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální, MZV ČR
PhDr. Martin Povejšil patří v současnosti k našim nejzkušenějším diplomatům. Na ministerstvo zahraničních věcí nastoupil v roce 1990 a vystřídal řadu důležitých postů. Byl mimo jiné velvyslancem ČR v Chile (1994-1998), ve Španělsku a Andoře (2000-2004), při NATO (2009-2012) a při Evropské unii (2012-2018). V současnosti zastává funkci náměstka ministra zahraničních věcí pro řízení sekce bezpečnostní a multilaterální.

Panelová diskuze · IS2 2020
Karel Řehka
ředitel, NÚKIB
Dlouhodobě se zabývá tématem hybridní války a vojenských informačních operací. V armádě dosáhl hodnosti brigádního generála. Po vystudování vojenského gymnázia v Opavě a Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově absolvoval, mimo jiné, roční důstojnický kurz ve Velké Británii a prestižní kurz rangers v USA. Během své služby u AČR se zúčastnil se vojenských misí na Balkáně a v Afghánistánu, působil u 601. skupiny speciálních sil generála Moravce, které od roku 2010 velel a od listopadu 2014 stál v čele Ředitelství speciálních sil ministerstva obrany. Poté byl zástupcem velitele Mnohonárodní divize severovýchod. Je ženatý se dvěma dětmi.

Panelová diskuze · IS2 2020
Štěpán Votoček
ředitel nemocnice, Nemocnice Slaný
MUDr. Štěpán Votoček vystudoval 1. lékařskou fakultu UK a stal se internistou s gastroenterologickým zaměřením. Od roku 1995 pracuje v Nemocnici Slaný, kterou již třetím rokem vede. Je členem Akreditační komise Ministerstva zdravotnictví pro obor vnitřní lékařství, problematice zdravotnictví se věnuje i publicisticky.

Panelová diskuze · IS2 2020
Viktor Seige
Moderátor
Profesně působí přes 20 let v ICT na manažerských pozicích, kde se věnuje řízení projektů a consultingu. Spoluzakladatel společnosti Palmknihy.cz zaměřené na prodej elektronických knih. Spolupracuje se společností TATE International (organizátor IS2) od roku 1998. Specializuje se na oblasti Business Intelligence, Budgeting & Planning a migrační projekty, v minulosti se zabýval řadu let informační bezpečností. Úspěšně realizoval rozsáhlé projekty pro přední společnosti především v segmentech Finance a Automotive. V současnosti působí ve společnosti Adastra na pozici Program Manager.


